Jinde začala biometrie plnit úkol bezdotykového vrátného. Systémy tvářové biometrie se rychle uzpůsobily nové realitě a dovedly rozeznávat tváře zaměstnanců či klientů i přes respirátory. Letiště a další místa, kde se musí shromažďovat větší počet lidí, pochopila, že s biometrií dokáží fungovat lépe, rychleji a bez toho, aby vznikla místa, kde je příliš mnoho lidí najednou. A také bez zbytečných doteků, přes které se může nekontrolovaně šířit nákaza.

Zralá technologie a covid jako akcelerátor

Rychlý nástup biometrie do nových odvětví v roce 2020 byl souhrou více okolností. Přesnost a rychlost technologie rostla už několik let raketovým tempem. Podle přepočtů amerického vládního institutu NIST, který dělá standardizovaná srovnání biometrických algoritmů, vzrostla přesnost tvářové biometrie jen mezi lety 2014 až 2018 dvacetinásobně. K dalšímu růstu ještě pomohla dostupnost stále silnějších grafických karet. Grafické procesory se velice dobře hodí – kromě hraní počítačových her nebo těžby kryptoměn – také na zpracování obrazu a trénování umělé inteligence, přesněji složitých neuronových sítí. Ty jsou dnes základem všech algoritmů tvářové biometrie.

Velkou výhodou také bylo, že běžný uživatel byl již zvyklý na využívání biometrických prvků. Lidé od spuštění FaceID na iPhonech objevili pohodlí odemykání smartfonů vlastní tváří nebo otiskem prstu. Využití v jiných prostředích, včetně tak citlivé oblasti jako osobní finance, proto bylo i pro běžného uživatele samozřejmostí. Pokrokové firmy jako třeba Home Credit, který na dálku poskytuje úvěry například ve Vietnamu nebo na Filipínách, vsadily na biometrii jako prostředek efektivního získávání klientů na dálku už dlouho před pandemií. Ostatní, kteří měli obavy, jestli je technologie dostatečně zralá a bezpečná, to zjistili teprve nedávno pod tíhou bezprecedentní situace.

Další algoritmy na pomoc

Kromě samotné přesnosti tvářových algoritmů – ty otiskové už dlouho dosahují téměř stoprocentní přesnosti – přibývaly i další technologie nezbytné k ověřování identity na dálku. Tou jednodušší částí je automatizovaná kontrola dat z identifikačních dokladů v registru obyvatel. Dnešní aplikace dokáží přesně přečíst jakýkoli doklad a jeho data porovnat s databází ministerstva vnitra. Zatímco v Česku zákony tento přístup neumožňují, na Slovensku to možné je. Porovnání v kombinaci s tvářovou biometrií vyloučí jakoukoliv snahu o zneužití kradeného nebo zfalšovaného dokladu. Druhou, technicky komplikovanější součástí, je ověření živosti koncového zákazníka. Základní přístup – videohovor s call centrem banky – má hned několik nevýhod. Je omezen kapacitou centra, ale hlavně narušuje plynulost celého procesu. Při dálkovém otevírání účtů s povinným videohovorem nedokončí proces 70 až 90 procent zákazníků.

Automatizovné algoritmy, které například generují náhodně se pohybující tečku na obrazovce a sledují pohyb očí, redukují toto procento zhruba na polovinu. Díky pokroku v AI je ale možné už dnes posoudit živost i z jediného selfíčka – tyto procesy už dokončí prakticky každý, jejich úspěšnost je více než 99 procent. Pro provozovatele takového systému je to skvělá zpráva, protože dokáže velice rychle, zhruba do jedné minuty, proměnit každého zájemce na zákazníka. A to při splnění všech regulatorních nařízení a bez zvýšené míry rizika.

Biometrii využívá ve své mobilní aplikaci i slovenská Tatra banka.

Další sektory chtějí klienty na dálku

Bankovnictví ale není jediným odvětvím, které pochopilo význam biometrie pro získávání klientů. Mobilní operátoři rovněž umí ověřit identitu na dálku a poslat novému klientovi SIM kartu kurýrem bez potřeby budování poboček. Loni tak začal budovat svou klientskou bázi virtuální operátor Radost na Slovensku nebo Vodafone v Ománu. A i kurýr je v tomto modelu jen dočasným řešením – nástupem eSIM smartphonů bude možné poslat elektronickou SIM kartu přímo do telefonu a poskytovat tak služby okamžitě pár minut po registraci.

Firmy sdílené ekonomiky si takto na dálku zvládají ověřovat identitu svých klientů i poskytovatelů služeb. Taxislužba Careem v Dubaji například díky ověření přes mobil dokáže zkontrolovat, jestli vůz řídí licencovaný řidič, a ne některý z jeho přátel. Rychlý pohled na tablet vybavený biometrickou identifikací umí říct kontrole, jestli v autobuse s dělníky sedí pouze lidé, kteří tam opravdu patří. Smart budovy zase využívají rozpoznávání tváře nejen na otevírání turniketů, ale také na automatické přivolávání výtahů na správné podlaží nebo zpřístupnění pouze těch kanceláří, do kterých má zaměstnanec oprávnění vstoupit. To vše bez potřeby zavádění čipových karet a řešení situací, kdy je lidé ztratí či zapomenou doma. Návštěvníky je možné registrovat a přidělit jim vstupní oprávnění jednoduše ofocením tváře a klikem v databázi. Mnoho firem přichází za poskytovately biometrických řešení s vlastními nápady na využití technologie pro zlevnění a zjednodušení vlastního provozu – a málokdy odchází s prázdnou.

V západoafrické Guinei pomohla biometrie při organizování voleb.

Začaly to vlády

Donedávna přitom byly biometrické technologie zejména doménou vlád, i tam ale nové technologie rozšiřují možnosti uplatnění. Indonésie například provozuje druhý největší biometrický systém na světe, který dokáže identifikovat lidi i přes mobilní zařízení na sběr otisků prstů. Výrazně zkrátil čas při identifikaci tisíců obětí tsunami před pár lety. V západoafrické Guinei pomohla biometrie při organizování voleb. Zaručila nejen to, že každý člověk měl pouze jeden hlas (podvody s vícenásobnou registrací bývají časté), ale dala také volební právo lidem bez dokladů. Pokročilé algoritmy na určování věku zabezpečily, že z databáze byly vyřazeny děti do 18 let, které se využívají na volební podvody. Po dobrých zkušenostech z voleb začala využívat vlastní biometrický systém také guinejská policie, která tak přešla z papírové identifikace otisků prstů na počítačovou a otevře tak rychlou identifikaci nejen pro hrstku odborníků v hlavním městě Conakry, ale pro všechny policisty v zemi.

Boom v biometrii jako prostor pro nová řešení

Stále dynamičtěji rostoucí poptávka po biometrických řešeních v různých oblastech a odvětvích dala v Praze vzniknout inkubátoru Biometric Ventures, jehož cílem je identifikovat inovativní nápady pro využití biometrické technologie. Dodá odbornost a spolehlivé algoritmy, což může vyústit v další globální řešení, která se mohou rozvíjet zcela nezávisle. Přihlásit se může kdokoli s dobrým nápadem, zkušený tým mu pomůže s vyhodnocením a realizací.

Na světě jsou již první dvě řešení. Jedním z nich je automatické ověření skutečného věku podle tváře pomocí selfie nebo krátkého videa, využitelné například při koupi alkoholu nebo vstupu na weby s omezením věku, což chrání děti a mladistvé před nevhodným obsahem.

Druhým je řešení pro oblast péče o seniory. Algoritmy pomohou nejen s otevíráním dveří, ale rozeznají také polohu lidí a jejich těl. Pokud někdo leží delší dobu než je obvyklé nebo náhle spadne, systém dokáže okamžitě upozornit personál a tím zajistit pomoc. V současnosti je ve vývoji systém prevence pádů formou automatického vyhodnocení předcházejícího chování, jako je vstávání z postele nebo chůze bez chodítka, čímž by bylo možné na hrozící pád upozornit ještě předtím, než k němu dojde.

Martin Vápeník Autor článku je CEO společnosti Biometric Ventures.