facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 12/2021 , Stavebnictví

BIM není software, ale způsob práce

Růžena Kentošová


I když v to mnoho stavařů doufá, k tomu aby mohli začít pracovat metodou BIM, nestačí nakoupit software. Metoda BIM proměňuje způsob práce s informacemi během celého životního cyklu stavby. Aby bylo možné s digitálním modelem stavby efektivně pracovat, je třeba digitalizovat i všechny interní procesy a také veškerou komunikaci související s výstavbovým projektem. Pro firmu či instituci to znamená v podstatě projít digitální transformací, přizpůsobit se podmínkám práce v digitálním světě. A to musí udělat dříve, než v něm začne reálně pracovat, tedy spustí stavbu řízenou metodou BIM.


Není to zase tak docela dávno, co si taxikáři mysleli, že jejich oboru se digitalizace nemůže dotknout. Přece nikdo si nebude objednávat auto z jiného města, natož jiného státu. Jenže pak se objevil Uber a najednou se celý byznys proměnil. A co je důležité, změna, která se odehrála, není v tom, že jsme si začali taxíky objednávat přes aplikaci, ani v tom, že řidiči mají v autech navigaci. To tu bylo už dávno před Uberem. Naprosto zásadně se změnily zaběhnuté pořádky a postupy. Zkrátka, digitalizace nepřinesla jen změnu způsobu užívání, změnila zcela pravidla hry.

Stavebnictví potřebuje zvýšit efektivitu práce

Když dnes mluvíme s celou řadou stavařů, možná nám trochu připomenou ony taxikáře před pár lety. Také jsou přesvědčeni, nebo možná spíše doufají, že jejich oboru se digitalizace vyhne. Podle některých ani nic takového ve stavebnictví není možné. Jenže dnes je již více než jasné, že i zde digitalizace nejen možná je, ale že jí nezabrání. Digitalizace už stavebnictví mění a rozhodně se nezastaví. Ostatně podle některých statistik je – pokud jde o produktivitu práce – horší než stavebnictví už jen zemědělství. Ve všech oborech v posledních letech zesílil tlak na výraznou proměnu procesů a postupů, ty, kde se to povedlo, z toho prokazatelně profitují. Tlak na změnu i v našem oboru bude v čase sílit. Digitalizace již záhy nebude způsobem, jak předehnat konkurenci, ale bude jedinou cestou, jak udržet efektivitu a přežít na trhu.

Dokonce i v řadách odborné veřejnosti stále přetrvává přesvědčení, že „to tak nějak uděláme“. Zkrátka, že bude vše pěkně fungovat úplně stejně jako doposud. Jen tedy s krajní nechutí budou muset ještě naoko vytvářet nějaký informační model, který si tak nějak dotvoří podle původní papírové dokumentace. V digitálním světě formalistický přístup nefunguje, jde v první řadě o účelnost a užitečnost. Dělat věci, aby vypadaly jako splněné, čistě formalisticky a bez zájmu o skutečný výsledek, znamená velmi rychle neúspěch a přijít o slibované přínosy. A jedním z těch přínosů je vyšší efektivita a tím profit. Každý si umí docela snadno spočítat, jak nebude schopná konkurence firma s výrazně nižší efektivitou práce.

Digitalizace s sebou přináší výraznou úsporu práce, nákladů i času, zároveň ale dokáže velmi nemilosrdně odhalit neefektivitu a zbytečné činnosti. Nemůžeme sázet na to, že digitalizace za nás problémy vyřeší sama. Nevyřeší, spíše je dokáže odhalit a zvýraznit. Zvládnout nástrahy digitální ekonomiky blízké budoucnosti lze jen jedním způsobem, od základů proměnit (digitalizovat) způsob práce a komunikace, nově definovat některé role a celkově změnit způsob řízení i dílčí rozhodování v organizaci tak, aby odpovídal digitálnímu prostředí.

Říká se tomu digitální transformace, což vlastně není nic jiného, než digitalizace všech procesů a postupů v rámci firmy či instituce. Stavebnictví má výhodu, že touto změnou prošlo již několik oborů před ním. Stačí se podívat třeba do IT, jak zvládnutá či nezvládnutá digitální transformace překreslila poměry na trhu. Kolik velkých IT gigantů, jejichž pozice se ještě před pár lety zdála neotřesitelná, skončilo v propadlišti dějin. Prostě je převálcovaly ty firmy, které byly ochotné se digitalizovat rychleji, tím zefektivnily své fungování a přežily. Nebo dokonce posílily.

Jak ukazují zkušenosti z celé řady západních zemí, nejslibnější cestou digitalizace stavebnictví je metoda BIM. Proto na ni sází většina vlád a snaží její zavedení prosadit ve veřejném sektoru a přes něj pak pomoci digitalizovat i sektor soukromý. V Česku počítáme s tím, že řízení veřejných stavebních zakázek s cenou nad 150 milionů metodou BIM bude povinné pro všechny veřejné zadavatele postupně od poloviny roku 2023. Alespoň to říká aktualizovaný harmonogram Koncepce zavádění BIM schválený vládou v lednu tohoto roku.

Zavést BIM znamená změnit způsob práce a to nejde za pochodu

Bohužel je u nás stále ještě hodně firem i veřejných institucí, které spoléhají na to, že až bude používání metody BIM povinné, jednoduše koupí potřebný software a nic jiného se dít nebude. Ale nákupem software opravdu metodu BIM využívat nezačnete. Metoda BIM vás posouvá do digitální doby směrem ke Stavebnictví 4.0. Od základů mění dosavadní způsoby práce, komunikace a částečně proměňuje také náplň práce jednotlivých pracovníků v rámci firmy nebo instituce. Když se opravdu zamyslíte nad tím, co to znamená, nelze si neuvědomit jednu věc. Začít věci měnit za pochodu, bez jakéhokoli vyzkoušení či rozumného plánu postupných kroků je – s trochou nadsázky – ruleta. Vždyť si to zkuste představit. Máte na starosti velký výstavbový projekt v hodnotě několika desítek milionů korun, to je samo o sobě náročný úkol. A najednou mají všechny procesy v rámci řízení tohoto velkého projektu začít fungovat jinak, digitálně. Digitální transformace znamená proměnu organizace tak, aby mohla existovat v digitálním světě. Nejde jen o to, začít vypisovat data do dalšího nového elektronického formuláře, či vytvořit nový systém šanonů. Je to posun do úplně jiného světa, kde pracujeme od základu jinak, v jiném softwarovém prostředí, než jsme byli zvyklí. Místo posílání e-mailu budete sdílet informace v rámci společné platformy, budete vytvářet digitální dokumenty a tak dále. Cílem využívání metody BIM totiž není jen vytvářet vizualizace stavby ve 3D (tak zvané 3D modely), ale propojit všechny potřebné informace o stavbě po celou dobu jejího životního cyklu do jednoho celku. Aby to bylo možné, nelze očekávat, že se vše doplní, až bude stavba stát. Přesně naopak, informace se musí v jednom místě scházet průběžně, co nejdříve od jejího pořízení, a to už od okamžiku prvního stavebního záměru. Nemohou být doplňovány až následně z „papírů“ nebo XLS tabulek, třeba i s velkým zpožděním.

Dá se tohle zvládnout? S tím by si těžko naráz poradil i superman. Je tedy potřeba začít spíš z druhé strany. Pokud máte metodou BIM řídit či spravovat výstavbové projekty, musíte nejdříve vy sami jako organizace projít postupnou změnou, tedy digitální transformací – to znamená, změnit způsob práce a komunikace na digitální, a tedy zavést metodu BIM. A jakmile to zvládnete, budou už vaše další výstavbové projekty těžit ze všech výhod, které metoda BIM přináší. Včetně větší rychlosti, efektivity i produktivity práce, větší eliminaci chyb a nedorozumění, a tím přinášet výrazné úspory nákladů.

Změna, kterou musí jakákoli organizace během digitalizace, a tedy i při zavádění metody BIM, projít, je opravdu hluboká. A když chcete něco změnit, a vlastně je úplně jedno, jaká změna to je, musíte projít čtyřmi kroky. Nejprve je potřeba zjistit, čeho chcete změnou dosáhnout, dále musíte navrhnout, jak se k tomu dostat. Když máte hotový návrh, čeká na vás úkol připravit si vše, co k jeho splnění budete potřebovat a určit plán postupu. Jakmile tohle všechno máte, zbývá už jen vše vyzkoušet, jestli bude fungovat, jak má, než to začnete plošně nasazovat, tedy využívat ve svých výstavbových projektech.

Čtyři kroky k úspěchu

Pokud se tedy chystáte – nebo budete muset – začít někdy po roce 2023 používat metodu BIM, pomalu se blíží čas, kdy by se způsob práce ve vaší organizaci měl začít měnit. Taková změna nenastane sama od sebe. Projít jí není otázkou dní či týdnů, ale mnohem spíše měsíců či roků. Zavedení metody BIM, či chcete-li digitální transformace, potřebuje někoho, kdo ji bude řídit. Jedná se o interní a poměrně rozsáhlý projekt, který si vyžádá jak pozornost a podporu vedení organizace, tak vytvoření projektové týmu, který bude formálně zakotven do jejích struktur řízení. I když se říká, že schody se nezametají od zdola, v tomto případě musí jít změna skutečně od základů. Klíčovým pilířem úspěšné proměny je doopravdy správně pochopit, jak pracujeme nyní – dokázat porozumět všem procesům, činnostem v organizaci, stejně jako dobře chápat náplň práce jednotlivých pracovníků. Už z toho nám vyplývá jedno zásadní zjištění, zavedení metody BIM do života organizace není rozhodně IT projektem a šéf informatiků či ředitel odboru IT není s největší pravděpodobností ten, kdo to má řídit. Mnohem vhodnější osobou bude projektový manažer, který má sice alespoň základní přehled o informačních technologiích a bude schopen s ředitelem IT spolupracovat, zároveň ale musí velmi dobře rozumět způsobu práce uvnitř firmy či instituce.

Pomoci s přeměnou organizace na digitální může dvojice dokumentů nazvaná Strategie zavedení BIM do organizace veřejného zadavatele, kterou připravil odbor Koncepce BIM České agentury pro standardizaci. Oba jsou koncipovány tak, aby zavedením metody BIM pomohla projít nejen veřejným institucím, ale aby byla využitelná i v privátním sektoru. Tyto dokumenty umožní projít jednotlivými kroky, které jsou pro zavedení metody BIM nutné. Od realistického popsání současného a definování cílového stavu, přes navržení změn a plán jejich zavedení, až po ověření nových postupů v rámci pilotních projektů. To, jak moc formální tyto kroky budou, samozřejmě záleží na situaci v konkrétní firmě či instituci. Postup je vždy potřeba přizpůsobit výchozímu stavu, velikosti a také míře formalizace organizace. Pro malé společnosti s neformální firemní kulturou nedává žádný smysl ani pro projekt zavádění metody BIM vytvářet formalizované týmy pro analýzu, ověřování a tak podobně. Manažera BIM budete nejspíše potřebovat, postačí ale i někdo, kdo si prostě vezme změnu za svou. V menší organizaci se pravděpodobně obejde bez formálně přiděleného týmu a bude využívat zdroje jak zevnitř, tak od externích partnerů.

Radikálně jiná situace nastává ve velkých organizacích. K tomu, aby bylo možné zvládnout změnu způsobu práce u desítek či dokonce stovek lidí, je potřeba postupovat precizněji a pomaleji a nepodceňovat přípravu. Pro každou činnost je v případě tohoto typu organizací nutné formální zakotvení, navíc manažer BIM musí být vybaven dostatečnou sadou exekutivních pravomocí, aby mohl věci skutečně analyzovat a následně měl sílu je také změnit a důsledně vymáhat. Musí být tedy, alespoň v hierarchicky řízených organizacích, pevně umístěn v manažerské struktuře na odpovídající úrovni.

Růžena Kentošová Růžena Kentošová
Autorka článku je specialistkou na řízení změny odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci (ČAS).
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.