- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (80)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
V mezinárodním hodnocení digitalizace veřejné správy se loni Česko mírně zlepilo
Podle nejnovějího hodnocení DESI, který sleduje pokrok členských států EU v digitalizaci veřejné správy, se Česko loni zlepilo o několik procent. Česku se nejlépe daří v digitálních dovednostech, vyuívání digitálních slueb státu či pokrytí sítě 5G. Naopak nejvíce zaostává v nedostatku ICT pracovníků a zavedení předvyplněných formulářů. Hodnocení DESI ovem nezahrnuje projekty digitalizace sputěné v letoním roce, hodnotí data za rok 2023 a někde čerpá i roku 2022.

Zpráva o stavu Digitální dekády (DESI) hodnotí pokrok Evropské unie a jejích členských zemí v digitální transformaci. Sleduje oblasti digitálních dovedností a vzdělávání, rozvoj digitální infrastruktury, digitální transformaci podniků a digitalizaci veřejných slueb. Nejlépe se Česku daří v oblasti digitálních dovedností, kde si polepilo o 17 %. Podle indexu má základní digitální dovednosti více ne 69 % lidí, co je vysoko nad průměrem EU (55,6 %). Významného pokroku bylo dosaeno v oblasti podnikání a obchodních operací, kde se Česko umístilo na 8. místě s 92 % (zlepení ze 14. místa s 83 % v roce 2022). Dále se zlepila oblast spojená se změnou bydlitě (22. místo, 71 %), dopravy (22. místo, 68 %) a justice (11. místo, 70 %).
Výsledky DESI odráejí skutečný stav dlouhodobě zanedbávané digitalizace v naí zemi a upozorňují na mnoho problémů, na kterých vytrvale pracujeme. Řada jich stále není dokončená, ale věřím, e výsledky se brzy dostaví. Za poslední dva roky jsme úspěně zaloili Digitální a informační agenturu, společně jsme nastartovali důleité agendy digitalizace a spustili řadu projektů, které nás posouvají vpřed. Pořád ale naráíme na stejné bariéry, a to jsou nízké platy ICT pracovníků ve státní správě v porovnání s komerčním sektorem. Ale i na tom u pracujeme a snaíme se o zatraktivnění práce ve státní správě, uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Barto.

Ivan Barto, místopředseda vlády pro digitalizaci
Česko v této oblasti postupuje i díky několika úspěným projektům Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci. Minulý rok se povedlo uskutečnit druhý ročník akce Týden pro digitální Česko, věnované právě vzdělávání v oblasti digitálních dovedností. Akce proběhla ve 30 městech po celém Česku, zúčastnilo se jí přes 5 300 lidí, uspořádalo se 126 eventů a zapojilo se 103 partnerských organizací. Kampaň zasáhla přiblině 2,4 milionu lidí. Letoní ji třetí ročník je naplánován na 18.24. listopadu, fyzicky i online. Jeho tématy budou opět digitální dovednosti s větím důrazem na trh práce, bezpečí dětí na internetu a vyuívání online slueb státu. Kabinet také připravuje na září tohoto roku projekt IT je pro holky! s cílem sdílet osobní příběhy en, které ji pracují v IT, se studentkami základních a středních kol.
Česko dosahuje dobrých výsledků nad průměrem EU také v oblasti vyuívání slueb eGovernmentu (76 %). Věřím, e výsledky Česka se v přítím indexu jetě více zlepí zejména díky rostoucímu počtu uivatelů Portálu občana, který se za poslední rok více ne zdvojnásobil, a také díky nové aplikaci a přibývajícímu počtu slueb. Stejně tak si u téměř půl milionu lidí stáhlo svou občanku do mobilu a prokazuje se digitálně. Významným posunem bude i nově nabíhající digitalizace povolování staveb, či přidání systému DROZD pro bezpečné cestování do zahraničí do mobilní aplikace Portálu občana, kterou jsme občanům dodali v tomto roce. dodal Barto.
V čem naopak Česko pokulhává, je oblast předvyplněných formulářů, kde se řadí ke konci ebříčku (45 %), před Německo a Rumunsko. V této oblasti v budoucnu pomůe implementace Zákona o právu na digitální sluby, který začne platit od 1. února 2025. Cílem zákona toti je, aby vechny státní sluby, které je moné digitalizovat, byly k tomuto datu plně digitální. Zákon o právu na digitální sluby je koncipován tak, e jeho naplněním splníme větinu poadavků eGovernment Benchmark Evropské unie, co nás můe z konce ebříčku katapultovat do první desítky států EU. Plně digitalizované sluby budou například ádosti o příspěvky, změny trvalého pobytu, vechny sluby spojené s dočasnou ztrátou zaměstnání nebo vyřizování záleitostí spojených s podnikáním, dodal Barto.
DESI index je souhrnem indikátorů, které nám ukazují, na jaké oblasti se v digitalizaci zaměřit a kde máme největí rezervy. Výsledky letoního hodnocení vycházejí z dat pro rok 2023, kdy Digitální a informační agentura teprve vznikala. Proto její vliv na výsledné hodnocení bude patrný a v následujících letech. Nicméně ji nyní pracujeme na několika klíčových projektech, jako jsou eDoklady nebo Portál občana, které zjednoduují ivot českým občanům, říká Martin Mesrmíd, ředitel Digitální a informační agentury (DIA).

Martin Mesrmíd
DIA implementaci Zákona o právu na digitální sluby koordinuje a zajiuje vznik a provoz Kompetenčních center, která asistují ministerstvům s digitálními projekty.
Hlavním problémem jsou tedy platy ICT pracovníků a potíe s jejich náborem do státní správy. V současné době jsou platové podmínky pro ICT pracovníky ve státní správě výrazně nií ne u jejich protějků v soukromém sektoru. Kvůli tomu stát často nedokáe tyto odborníky zaměstnat a musí se uchylovat k vyuívání externích slueb, co je mnohem draí. Lepímu odměňování brání nejen nedostatek finančních prostředků, ale také zákonem stanovená pravidla. Musíme přestat brát platy expertů jako výdaj k osekání, ale jako platbu za pičkovou slubu. Data hovoří jasně: nízké platy jsou pro stát drahé. Neexistuje jedno řeení, je potřeba opravit celý systém, dodal Barto.





















