Pro porovnání stavu může sloužit příklad sousedního Slovenska, které je v tomto ohledu pokročilejší a snaží se elektronizaci zintenzivňovat a koordinovat. Do roku 2017 musí být do eHealth zapojeny všechny tamní nemocnice. Většina českých pokusů o centrálně řízený eHealth po ukončení pilotního projektu nepokračovala. Přesto je o modernizaci zdravotnické péče zájem. O zjednodušení komunikace a práce zdravotníků, zdravotnických institucí, ale i pacientů se tak v ČR musí zasadit firmy, které vyvíjí zdravotnický software.

Informační systémy nemocnic

Elektronickou komunikaci v nemocnicích zastávají informační systémy. Spousta nemocnic ale nevěnuje dostatečnou pozornost jeho kvalitě. Pokud je systém dobrý, zajistí nemocnici bezproblémové řízení kvality, operativy a financí a zároveň poskytne prostor pro celkovou elektronizaci. Mnoho nemocnic jej však nepovažuje za důležitý nebo na něj nemá dostatek finančních prostředků a využívá své desítky let staré informační systémy nebo provedli nákup velice jednoduchých řešení, jejichž nízká pořizovací cena odpovídá nízké kvalitě. Tuto situaci ovlivňují i veřejné zakázky, které jsou v České Republice téměř vždy vybírány pouze dle cenového kritéria. Nízká cena však může být z dlouhodobého hlediska nevýhodná.

Zprávy v elektronické podobě používají nemocnice i k výměně informací s jednotlivými, například praktickými lékaři. Informační systémy pak přináší zjednodušení práce i jednotlivým ambulancím a jejich lékařům. Nemusí být nutně závislí na materiálech, které dostanou od pacientů v tištěné podobě, ale dostávají vše zabezpečenou elektronickou cestou. Mohou dále elektronicky konzultovat nálezy s kolegy, vyřizovat komunikaci s pojišťovnou, ale i s pacienty.

Přínosy pro pacienty

eHealth ocení v neposlední řadě právě pacienti. Komunikace závislá pouze na osobním setkání či telefonické domluvě po pevné lince, nebo mobilním telefonu, která je omezená ordinační dobou, je pro pacienty nedostatečná. Důkazem toho je nesčetné množství internetových poraden, kde se pacienti domáhají informací, jež nestihli nabýt za dobu návštěvy lékaře. Prostřednictvím informačního systému však mohou přímo své lékaře žádat o radu, recept v elektronické podobě či zadávat další požadavky, kvůli kterým se nemusejí vydávat k lékaři osobně. Klíčové pak je propojení všech dat a umožnění pacientům komplexní pohled na vlastní zdraví a léčbu. Pokud pacient tato data zpřístupní i dalším lékařům, může být léčba daleko efektivnější.

Bezpečnost vždy na prvním místě

Hlavní zásadou při práci s citlivými údaji, jako jsou právě zdravotnické záznamy, je samozřejmě bezpečnost těchto dat. K informacím by se měli dostat pouze pacienti a jejich lékaři. Důležitá je tedy přesná a nezaměnitelná adresace. Zabezpečen musí být i přenos těchto zpráv. Během něj nemá mít k údajům přístup dokonce ani provozovatel služby. V ideálním případě by každá zpráva měla mít elektronický podpis a automatické potvrzení doručení.

V přístupu k eHealth existují velké rozdíly

Zájem lékařů o eHealth se v České republice stále zvyšuje. Sami zdravotníci se v tomto ohledu dále vzdělávají, a to i v online formě prostřednictvím rozšiřující se nabídky e-learningových kurzů. V přístupu k eHealth však existují stále velké rozdíly, a to jak z hlediska informovanosti, tak z pohledu financí. Iniciativa jednotlivců bohužel neurychluje, aby se tento trend stal samozřejmostí v celé zemi. Zdravotnictví by mělo být elektronizováno primárně centrálně, tedy státem.

Bc. Radek Chvosta Autor článku je obchodním ředitelem CompuGroup Medical Česká republika