facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 11/2016 , Veřejný sektor a zdravotnictví

Předpokladem chytrého města je chytrý úřad

vnitřně integrovaný, k občanovi otevřený

Mgr. Václav Pávek


GordicPod pojmem chytrého města neboli Smart City si každý může představit něco jiného. Technik by se u této otázky rozpovídal o internetu věcí, o RFID technologiích a senzorech, cloudových řešeních, o portálových a mobilních technologiích, atd. Ekonom by se nejspíše věnoval sdílené ekonomice, která vychází z konceptu společného využívání prostředků. A politik by zřejmě mluvil o naplňování vládní strategie Smart Administration, Digitální agenda a dalších koncepčních materiálů na úrovni EU, státu i regionů. Podstatným výsledkem Smart City však musí být především kvalitní služba občanovi jako finálnímu konzumentovi služeb veřejné správy – vždy bezpečná, stabilní a jednoduchá.


Zaměřme se na kvalitu života

Z pohledu samotného občana je Smart City především o kvalitě životě. Jak využít chytré technologie tak, aby byl život v našich městech příjemnější, hospodárnější a bezpečnější. Tedy aby se nám žilo pohodlněji. Demonstrujme si to na příkladech. V chytrém městě si například v mobilní aplikaci můžete zjistit volné místo k parkování, jelikož na lampách veřejného osvětlení jsou senzory monitorující parkovací místa. Navigace v autě Vám ukazuje trasu i vzhledem k aktuální dopravní situaci, neboť je online zásobována informacemi z dopravní centrály města. Město šetří veřejné prostředky tím, že staví a využívá budovy, které umožňují chytře řídit a plánovat spotřebu energií. Občasné si nemusí vybírat dovolenou a běhat po úřadech, protože si vše vyřídili po internetu, popř. si rezervovali čas úředníka. V elektronických lokálních referendech se vyjadřují k investicím, které se jich přímo dotýkají, atd. Nezní to krásně?

Kde začít? U sebe!

Co je pro začátek důležité? Začít u sebe! Nebát se realizovat Smart projekty v prostředí samotného úřadu. V první řadě si tedy vytvořme chytrý úřad, který bude kvalitní základnou pro chytře fungující město ve všech svých oblastech. Pro přehlednost si úřad rozdělme na front-office (komunikace s občanem) a back-office část (vnitřní administrativa úřadování).

Pro back-office část bych každému projektantovi Smart City doporučil propojit a zabezpečit systémy úřadu a dohlédnout na jejich plné a správné využití. Jedna věc je vybudovat kvalitní ERP systém, CRM, DRMS systém pro správu dokumentů, dále intranet a extranet, kompetenční centrum a další systémy, druhá věc je jejich efektivní a účelné použití. Tím mám na mysli především vytěžování dat a různé automatismy. Zde je potřeba maximální integrace a kvalitní metadata. Pak teprve můžeme rozvíjet eGovernment, stavět nadstavby a nabízet svému okolí kvalitní služby. Pokud úředník do systému zaeviduje pouze evidenční číslo a papír pak založí do šanonu, zbude nám z eGovernmentu jen prázdná skořápka. Možná za drahé peníze, ve zlatě a vyleštěná, ale prázdná a nevyužívaná.

Pro front-office bych doporučil zaměřit se především na online interakci (s občany a právnickými osobami), dále na online transparentnost (zveřejněné výstupy rutinní činnosti úřadu) a v neposlední řadě na systematické řešení otevírání dat. OpenData, tedy strukturovaná a strojově čitelná data v definovaných formátech, nabízejí široké možnosti dalšího využití.

Pro inspiraci do Vídně

Když už se bavíme o OpenDatech, zastavme se na chvíli u Vídně. Právě Vídeň letos v hodnocení kvality života obhájila v konkurenci 230 světových měst v rámci Mercerovy studie první příčku, a to poosmé za sebou! Z pohledu Smart Cities dospěl ke stejnému výsledku i americký magazín Co.Exist, který také označuje Vídeň jako číslo 1. Vídeň je úspěšná mj. ve své dopravní politice – 391 občanů z tisíce vlastní auto, v Praze 508. Z tohoto pohledu skvěle funguje koncept sdílené mobility. Jako cíle si město Vídeň určilo snižování CO2 z aktuálních 3,1 tuny na obyvatele na 1 tunu do roku 2050. Dále chce do roku 2050 využívat polovinu energie z obnovitelných zdrojů, snížit spotřebu energie na vytápění, chlazení a teplou vodu ročně o 1% na obyvatele a zachovat podíl 50% zelených ploch.

Technologie už existují

To jsou určitě cíle, které nosí v hlavách i progresivní představitelé našich měst. Vraťme se ale k samotnému chytrému úřadu a jeho informačnímu systému. Jak už jsem naznačil, kvalitní ERP systém je pro organizace obrovskou konkurenční výhodou. Díky němu můžeme jakákoliv smart řešení vždy striktně hlídat proti rozpočtu, a dostaneme okamžitou vazbu od jednotlivých dokladů až po jejich jednotlivé položky (smlouvy, objednávky, faktury, atd.), s jistotou plnění zákona o finanční kontrole.

To samozřejmě není všechno. Řada technologií pro chytrá města již v praxi existuje, jde o to, efektivním způsobem je využít ku prospěchu klientů - občanů. Proto jsme i náš systém GINIS+ obohatili o inteligentní nadstavbu s využitím pokročilých analytických nástrojů a metod, které dokáží predikovat chování úředníka a činit jeho práci příjemnější a efektivnější.

Mgr. Václav Pávek
Autor článku je členem pracovních skupin Smart Life a Chytrá města v rámci Rady pro udržitelný rozvoj ČR a je ředitelem odboru Smart Cities & Regions ve společnosti GORDIC, která vyvíjí a dodává IT řešení pro veřejnou správu v duchu Smart Administration.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.