I v péči o zdraví využívají lidé aplikace, které mapují jejich výkony nebo zdravotní stav. Záměrně hovořím o péči o zdraví, a ne zdravotnictví jako takovém. Na trhu je totiž mnoho aplikací, které nám pomáhají v péči o tělesnou i duševní schránku. Například počítají kroky, uběhnuté kilometry nebo kalorie. Zdravotnictví ovšem takovou evoluci zažívá o dost pomaleji.

Lifestylové aplikace versus certifikované zdravotnické prostředky

Pojem eHealth je v různém pojetí diskutován v Česku už více než 20 let. Medicína je ale konzervativní obor rigidní vůči zavádění inovací a moderních nástrojů IT. Navzdory těmto specifikům i zde dochází v posledních letech k akceleraci rozvoje softwarových aplikací, IT platforem, virtuální reality nebo umělé inteligence. Tyto aktivity mají za cíl zkvalitnit péči o pacienty a zvýšit efektivitu celého systému.

Je ale důležité rozlišovat dva rozdílné světy. Jeden lifestylový, který přichází s aplikacemi na podporu zdravého životního stylu, a druhý, který nabízí řešení na úrovni zdravotnických prostředků, která jsou využitelná pro klinickou praxi.

Kvalitní zdravotnické aplikace, tedy ty, které jsou regulované a certifikované jako zdravotnický prostředek, totiž slouží lékařům jako podklad pro rozhodování. Nejen, že zdravotnickým pracovníkům usnadňují práci v reálném čase, ale také připravují podklady pomocí speciálních algoritmů a umělé inteligence. Co je hlavní, tak na rozdíl od lidí nezapomínají. Díky dlouhodobému sbírání a vyhodnocování datových setů se mohou dokonce i naučit předpovědět blížící se problém.

Distanční monitoring vitálních funkcí je jedním z pilířů telemedicíny. Dnes umíme na dálku z domova změřit pacientovi oxymetrii, spiro­met­rii, tlak, teplotu, EKG, tepovou frekvenci, dechovou frekvenci, cukr, váhu, BMI, laktát, triglyceridy, kyselinu močovou, cholesterol, aj. Změřit na dálku, tím myslím přímo z daného diagnostického přístroje, který je certifikován jako zdravotnický prostředek.

Obr. 1: Zařízení Dr. Digital na vzdálený monitoring životních funkcí

Aby lékaři měli čas léčit

Naše zdravotnictví trpí několika chronickými neduhy. Hned na prvním místě můžeme zmínit, že zdravotní systém v ČR je fatálně nadužíván. Průměrný Holanďan jde k lékaři čtyřikrát do roka, zatímco průměrný občan ČR 12krát. Čím to je? Přístupem lidí. Historicky si neseme mentalitu z předchozích režimů, že by naše problémy měl vyřešit lékař. A podvědomě tak převádíme část odpovědnosti na doktory. Občas si někteří zajdou k více lékařům při řešení jednoho zdravotního problému. Jen tak pro názor. Mnozí, i s banálními problémy, si jdou k lékaři popovídat. Pokud bychom část těchto zvyků přenesli do virtuálního prostoru, lékaři by měli více času právě na práci s pacienty, kteří to skutečně potřebují.

A nejsme to jen my, pacienti, kdo lékařům ztěžuje práci svým chováním, je to i zdravotní systém jako takový. Dáno do poměru. Na 1 hodinu péče o pacienta připadají v průměru 2 hodiny admini­stra­ti­vy. Vykazování kódů pro pojišťovny, tvorba mandatorní dokumen­ta­ce, jen proto, aby pan doktor za svoji práci dostal zaplaceno.

IT řešení ve zdravotnictví by tedy mělo sledovat především tyto cíle:

• Selekce pacientů, kteří opravdu potřebují fyzicky dorazit k lékaři, a to pomocí implementace telemedicíny v podobě dálkového monitoringu vitálních hodnot a mentálního zdraví. Jinými slovy, vyžadovat před příchodem do ambulance před-prohlídku z domova.
• Digitální zdravotní záznamy jsou naprosto stěžejní téma, aby se zamezilo zdvojování vyšetření, a tím plýtvání prostředků veřejného zdravotního pojištění. Kdyby nemocnice a zdravotnická zařízení měly své informační systémy propojené, mohly by sdílet výsledky vyšetření. To obnáší přenesení zdravotních záznamů do virtuálního prostoru. Realitou však mnohdy zůstává lékařská zpráva na papíře nebo RTG snímek na CD. Digitální zdravotní záznam by měl být standardizován, aby se v něm člověk dočetl svoji diagnózu.
• Snížení administrativy pro lékaře. To jde ruku v ruce s digi­tál­ním zdravotním záznamem. Když člověk přijde k novému lékaři, tak musí nanovo projet kolečko administrativy – kartičku pojišťovny, jak se jmenuje, jaké nemoci prodělal, historii operací, medikace aj. Jde o obrovskou ztrátu času. Digitalizace zdravotního záznamu, a tím pádem zdravotní historie je klíčová pro snížení administrativy zdravotních pracovníků.

Stačí si představit, že budete pro své dítě od narození sbírat jeho digitální zdravotní záznamy. Už dnes existují umělé inteligence, jež dokážou vyhodnocovat a predikovat různé patologie na základě dlouhodobých trendů. Například Dr. Digital, který přináší komplexní přehled o zdraví člověka. Váš potomek bude vědět, co mu kdy bylo, jak konkrétně na něj působí léky, co pro něj znamená mírně zvýšený tlak, nebo kolik potřebuje kalorií na zítřejší závod.

Revoluce v diagnostice díky umělé inteligenci

Mezi další klíčové trendy digitalizace zdravotnictví patří využití umělé inteligence, virtuální realita, robotika a další expertní systémy nemocnic, která mají za cíl zvýšit efektivitu a zkvalitnit poskytovanou péči pro pacienty. Já se konkrétně věnuji věcem využitelným na českém trhu. Např. umělé inteligenci Arterys, která slouží k popisu radiologických snímků.

Dnes radiolog stráví cca 10-30 minut popisem snímku z MRI nebo CT. Pomocí umělé inteligence, která má takových snímků naučených miliony, se tento čas zkrátí o 30 %. Dáno do kontextu ke zdraví pacienta, například u mozkové mrtvice každou minutu umírají zhruba 2 miliony mozkových buněk. Včasná diagnostika tak dokáže předejít zbytečným ztrátám.

Obr. 2 Umělá inteligence Arterys slouží k popisu radiologických snímků.

Další z aplikací využívající technologie umělé inteligence, které se věnuji, je SkinVision. Pomocí naučených algoritmů v rámci detekce melanomu dokáže s 95% přesností detekovat nebezpečné znaménko a poslat pacienta na vyšetření k dermatologovi. Jde o jednoduchou aplikaci do telefonu, bez jakéhokoliv speciálního příslušenství.

Pojišťovny dnes utrácejí stovky milionů ročně z našich daní na fondy prevence. Stany proti melanomu na náměstích, truck road shows, proplácejí účtenky za vyšetření dermatoskopem. Aplikace SkinVision je přitom dostupná pro všechny z pohodlí domova. Za svoji existenci již z tří a půl milionů znamének v Evropě odhalila 40 tisíc zhoubných novotvarů kůže.

Obr. 3: Aplikace SkinVision dokáže s 95% přesností detekovat nebezpečné znaménko a poslat pacienta na vyšetření k dermatologovi.

Pro zajímavost ještě zmíním telerehabilitaci. Celých 75 % lidí totiž nedokončí svůj rehabilitační plán, a z toho kolem 14 % hned po prvním cvičení. Jedním z důvodů je dostupnost rehabilitace a její dojezdová vzdálenost. Řešení poskytuje vzdálená rehabilitace, která umožňuje pacientům formou interaktivních cviků rehabilitovat z pohodlí domova. Motion sensor kamery a speciální software přitom hlídá správnost pohybů při rehabilitaci.

Všechna data ze cvičení, jako délka, intenzita, správně provedené repetice cviků, vidí fyzioterapeut v reálném čase. Může analyzovat vývoj, trendy, upravit cvičení nebo porovnat progres s jinými pacienty. Příkladem takového řešení je rehabilitační software Mira Rehab, který využívají děti s různým postižením, mezi nimi i mozkovou obrnou ze spolku Srdce na pravém místě. Zábavnou formou provádí fyzioterapeutická 3D cvičení.

Obr. 4: Rehabilitační software Mira Rehab umožňuje formou interaktivních cviků rehabilitovat z pohodlí domova.

Úskalí telemedicíny v ČR

Za mě žádná úskalí nejsou. Je potřeba překonat několik překážek, ale benefity, které telemedicína poskytuje, se mnohonásobně vrátí v úspoře nákladů. Když se zamyslím nad realitou českého zdravotního systému, pak je potřeba zapracovat především na současné nedostatečné opoře v legislativě a nedořešeném systému financování.

Co se týče slabé edukace zdravotníků, což lze vnímat jako jedno z úskalí telemedicíny, tak tam se i já osobně snažím angažovat. Naše vzdělávací platforma Telemedicine Academy poskytuje například standardizované kurzy pro zdravotní sestry, webináře o telerehabilitacích nebo online školení na téma umělé inteligence v zobrazovacích metodách.

Věřím, že s nástupem generace, která s technologiemi vyrostla, je finančně gramotná a hlídá si svoje investice času, peněz a energie, se telemedicína stane běžnou součástí našich životů.

Ondřej Svoboda Autor článku směřuje celou svoji profesní kariéru do zdravotnictví. Přes deset let působil ve firmě, která je mezinárodním distributorem zdravot­nic­kých prostředků. Pro medicínu se ale rozhodl udělat víc. Po studiích programu eHealth and telemedicine na Rome business School založil společnost Dr. Digital, která má ambici posunout digitalizaci zdravotnictví o několik úrovní výše. Vede také Telemedicine Academy, se kterou chce prostřednictvím nejmodernějších technologií aktivně rozvíjet vzdělávání zdravotnických pracovníků.