To se pochopitelně týká i veřejné správy. Na AI ve veřejné správě a veřejných službách se zaměřuje celá jedna klíčová oblast, rozpracovaná do pěti cílů. Mezi nimi podle očekávání figurují opatření zaměřená na nastavení bezpečnostních standardů, vzdělávání zaměstnanců, modernizace agend veřejné správy s využitím AI, podporu českých firem a odstraňování legislativních překážek.

Bez kvalitních a neveřejných dat to nepůjde

Z materiálu je patrné, že vláda si uvědomuje, jak důležitá jsou pro vývoj umělé inteligence ve veřejné správě data, na kterých půjde systémy vytrénovat. Nejedná se přitom o veřejná data, ze kterých vychází většina masivně využívaných nástrojů. Hlavní roli budou hrát data neveřejná, tzv. proprietární data, která jsou ve vlastnictví organizací veřejné správy.

Smyslem zabudování AI do provozních a agendových systémů veřejné správy nemá být získávání všeobecně platných odpovědí na obecné otázky, ale rozsáhlé využití v oblastech, kde může AI generovat úsporu času i financí, odstranit zbytečnou zátěž pro úředníky a zvyšovat kvalitu služeb. To vše prostřednictvím průběžného zpracování obrovských objemů citlivých dat - úkolu, který přesahuje hranice lidských možností.

Typickým příkladem takové oblasti je zdravotnictví nebo podpora sociálních služeb, kde se pracuje s citlivými daty o pacientech nebo adresátech sociálních dávek. Právě proto o úspěšnosti vládní strategie rozhodne rozvoj a využívání nástrojů AI založených na neveřejných datech.

K tomu však vede poměrně komplikovaná cesta. Proprietární data jsou v organizacích zpracovávána a uchovávána ve strukturované podobě a jejich použití se omezuje na oprávněné osoby a entity. Kromě toho se na ně vztahují nejrůznější nástroje ochrany. To je odlišuje od veřejně dostupných dat na internetu, která může používat kdokoli, a která je tím pádem mnohem snadnější využít pro trénování AI modelů.

Své o tom vědí výrobci softwaru, kteří postupně představují různé způsoby integrace AI do svých řešení. Kdo dokáže takový typ služeb včas vyvinout pro veřejný sektor, ať už samostatně nebo ve spolupráci s ním, a zároveň splnit přísná kritéria pro ochranu citlivých dat, získává obrovskou konkurenční výhodu.

Umělá inteligence potřebuje cloud

Zavádění AI do systémů veřejné správy má v České republice jedno významné specifikum. Umělá inteligence pro svoje fungování potřebuje cloudové prostředí. Poskytování služeb cloud computingu pro orgány veřejné správy se řídí přísnými požadavky Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, a jeho prováděcích vyhlášek.

Tento zákon požaduje, aby orgány veřejné správy nakupovaly pouze ty služby, které jsou zapsány v Katalogu cloud computingu spravovaného Digitální informační agenturou (DIA). Podmínkou zápisu je splnění požadavků Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na stránkách DIA je vidět, že služby v katalogu postupně přibývají, nicméně zkušenosti ukazují, že příprava žádosti o registraci služby, zajištění potřebné dokumentace a následný proces jejího schválení trvá přes rok, v případě centrální státní správy se může protáhnout až dva roky. To je v měnícím se světě vývoje umělé inteligence obrovská doba.

Výrobci a vývojáři softwaru při takto nastaveném procesu těžko mohou pružně reagovat na potřeby zákazníků z veřejného sektoru. Také pro orgány veřejné správy to znamená další riziko zaostávání za soukromou sférou, na kterou se tato regulace nevztahuje.

DIA i NÚKIB v současnosti naslouchají hlasům, které navrhují proces zápisu do Katalogu cloud computingu zjednodušit a urychlit. Inspirace se nabízí v ostatních státech EU, kde obdobně specifický regulatorní postup pro informační systémy veřejné správy nemají.

Inspirovat se můžeme za hranicemi

Dobrou zprávou je, že úřady si potřebu umělé inteligence uvědomují a začínají prozkoumávat oblasti, kde ji mohou využít. Jednou z nich je využití uživatelských rozhraní s digitálními asistenty.

Příklad komplexního řešení založeného na umělé inteligenci může poskytnout městská spolková země Hamburk. Německá federální vláda potřebovala kompenzovat kulturnímu průmyslu negativní dopad omezení během pandemie COVID-19 v jedné z nejvíce postižených oblastí. Klíčem k implementaci jakéhokoliv řešení bylo poskytnout pomoc co nejrychleji a digitalizovat celý proces od počáteční žádosti o pomoc až po výplatu podpory.

Základem řešení se stalo vytvoření integrované, flexibilní cloudové aplikace, jejímž prostřednictvím mohli umělci žádat o krátkodobou finanční pomoc kompenzující odložené kulturní akce. Mezi požadavky německé vlády patřila využitelnost ve všech 16 federálních státech, transparentnost údajů a záruka ochrany před možnými podvody.

Celý proces administrace žádostí a vyplácení podpory v Hamburku využívá umělou inteligenci. Digitální asistenti provádějí žadatele registračním procesem. Navigují ho, jak správně vyplnit registrační údaje, sami navrhnou vhodný dotační titul. Integrované ověřování a kontrola věrohodnosti zadaných údajů pomáhá žadatelům identifikovat a napravit chybně zadaný údaj, a úřadům tak zajišťuje vysokou kvalitu a spolehlivost dat.

Při vyhodnocení žádostí o podporu mají úřady k dispozici službu extrakce dokumentů a rozpoznávání obchodních entit, takže se mohou spolehnout na vysoce automatizovaný proces založený na umělé inteligenci. Nástroje AI zkontrolují, zda nahraná data z dokladu o nákladech a příjmech nebo totožnosti odpovídají informacím v žádosti o podporu. Aplikace je integrovaná s autentizací žadatelů ze strany finanční správy tak, aby se zabránilo podvodům. AI asistenti nepřetržitě komunikují po celou dobu procesu vyřizování žádosti s žadateli. Pokud může být tento scénář něčím inspirativní pro úřady v České republice, pak nejen tím, že nástroje AI pokrývají doslova celý dotační proces, ale i uživatelským komfortem a minimálními dodatečnými nároky na práci úředníků.

Rychlost zavedení, minimalizace provozních nákladů a schopnost zpracovat obrovské množství požadavků přispěly k tomu, že se Zvláštní fond pro kulturní akce stal největším německým programem určeným k financování kultury.

Zlatá střední cesta

Inspiraci najdeme i v řadě dalších zemí či měst, jedno je ale jisté – abychom stihli modernizovat veřejnou správu s využitím AI ještě v této dekádě, potřebujeme najít zlatou střední cestu, která bude flexibilně reagovat na nejnovější technologické poznatky a zároveň zachová bezpečnost a důvěryhodnost využívaných dat. Nezbývá tedy než věřit, že společnými silami veřejného a soukromého sektoru se podaří tuto cestu nalézt.

Miroslav Pavlas Autor článku je specialista na řešení pro veřejný sektor ve společnosti SAP.