Digitalizace na papíře – strategický plán

Digitální transformace českého zdravotnictví je zakotvena ve stra­te­gii „Zdraví 2030“, která představuje strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. V širším kontextu se digi­ta­li­za­ce řídí dokumentem „Digitální Česko“, jenž definuje strategický plán digitalizace země do roku 2030. Nadstavbou těchto národních strategií je zapojení České republiky do Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), což podtrhuje mezinárodní rozměr této transformace. Základní právní rámec v oblasti digitalizace zdra­vot­nic­tví pak představuje zákon č. 325/2021 Sb. o elektronizaci zdra­vot­nic­tví. Tento zákon definuje základní infrastrukturu digi­ta­li­zo­va­né­ho zdravotnictví, role a odpovědnosti zapojených subjektů, stan­dar­dy komunikace a pravidla pro sdílení zdravotnické dokumentace.

Současný stav v praxi – puzzle digitálních iniciativ

Aktuálně dochází v našem zdravotnictví k digitalizaci a propojování informačních systémů. Ke klíčovým projektům patří eHealth, který zahrnuje například elektronické recepty (eRecept). Tento systém, zavedený v roce 2018, výrazně zjednodušil proces předepisování a výdeje léků, zpracoval již miliony receptů a prokázal svou efektivitu mj. během pandemie COVID-19. Součástí eHealth je také sdílený lékový záznam pacienta, který umožňuje lékařům a farmaceutům vidět kompletní medikaci pacienta a předcházet tak nežádoucím interakcím léků.

Přesto zůstává celý proces neúplný. Zdravotnická dokumentace je často roztříštěná mezi různými poskytovateli zdravotní péče, což komplikuje koordinaci péče a může vést např. k duplicitním vyšetřením. I proto je nutné zajistit následný rozvoj a efektivní integraci systémů.

Přínosy integrace jsou nesporné

Propojení informačních systémů ve zdra­vot­nic­tví přináší řadu výhod. Mezi ně patří zlepšení kvality a dostupnosti zdravotní péče díky sdílení zdravotnické dokumentace, redukce chybovosti a duplicit v datech, zrychlení rozhodovacích procesů, lepší koordinace mezi různými poskytovateli zdravotní péče a potenciál pro využití dat pro výzkum a tvorbu zdravotních politik založených na důkazech.

Technologické výzvy a otázky bezpečnosti

Klíčové technologické aspekty propojování informačních systémů ve zdravotnictví zahrnují vytvoření „Integrovaného datového rozhraní zdravotnictví“ (kmenové zdravotnické registry, služby vytvářející důvěru, centrální služby elektronického zdravotnictví a žurnál činností), podporu interoperability s důrazem na zavedení standardů HL7 FHIR a IHE, využití API pro bezpečnou výměnu dat, cloud computing pro ukládání a zpracování velkých objemů dat, blockchain pro zajištění integrity dat nebo AI a strojové učení pro analýzu dat, podporu rozhodování, predikci epidemií nebo optimalizaci využití zdrojů ve zdravotnických zařízeních.

S propojováním zdravotnických systémů samozřejmě rostou i bez­peč­nos­t­ní rizika. Je nezbytné implementovat robustní šifrovací me­cha­nis­my, zajistit integritu dat při přenosu, řídit přístup a autorizaci uživatelů, zajistit prevenci a detekci kybernetických útoků i soulad s GDPR a dalšími předpisy na ochranu osobních údajů (mj. pravidelné posuzování dopadů na ochranu osobních údajů (DPIA či imple­men­ta­ce zásad „privacy by design“). Transparentnost využívání dat je klíčová pro zachování důvěry veřejnosti v digitální zdravotní služby.

Úspěchy digitalizace a další úkoly

Česká republika už zaznamenala několik významných úspěchů v integraci zdravotnických systémů, především eRecept, který zpracovává miliony receptů měsíčně a prokázal svou robustnost zejména během pandemie COVID-19. Běžným standardem je již výměna elektronických žádanek a výsledků mezi lékaři a zdravotnickými laboratořemi.

Implementace integrovaných zdravotnických systémů však čelí řadě výzev. Mezi nimi se objevuje hlavně technologická různorodost existujících systémů, nedostatek IT odborníků ve zdravotnictví, rezistence vůči změnám v zdravotnických organizacích, vysoké počáteční náklady na implementaci, potřeba rozsáhlých školení pro zdravotnický personál a nutnost zajistit kontinuitu zdravotní péče během přechodu na nové systémy.

Vize budoucnosti

Budoucí trendy v oblasti propojování informačních systémů ve zdravotnictví zahrnují plnou digitalizaci a automatizaci administrativních procesů, využití AI pro prediktivní analýzy, personalizované zdravotní služby na základě integrovaných dat, rozvoj telemedicíny, větší dostupnost anonymizovaných dat pro výzkum a inovace a mezinárodní propojení zdravotnických systémů v rámci EU.

Propojování informačních systémů ve zdravotnictví představuje jeden z důležitých kroků k modernizaci zdravotní péče v České republice. Přestože existují významné výzvy v oblasti technologie, bezpečnosti a legislativy, potenciální přínosy jsou enormní. Od zlepšení kvality zdravotní péče po zefektivnění zdravotnických procesů, integrace systémů může výrazně přispět k lepšímu fungování zdravotnictví a zvýšení kvality života pacientů.

Úspěšná implementace bude vyžadovat kontinuální investice, mezioborovou spolupráci a jasnou vizi na nejvyšší úrovni řízení zdravotnictví. Zároveň bude klíčové udržet důvěru pacientů prostřednictvím transparentnosti a robustní ochrany osobních zdravotních údajů.

Česká republika má příležitost stát se lídrem v oblasti digitální integrace zdravotnictví. Se správným přístupem a využitím nejnovějších technologií může vytvořit model efektivního, bezpečného a uživatelsky přívětivého digitálního zdravotnictví pro 21. století. Tato cesta nebude snadná, ale potenciální přínosy pro pacienty a celý zdravotnický systém dalece převyšují počáteční investice a úsilí. Je na nás všech – politicích, zdravotnících, technologických a IT firmách i pacientech – abychom tuto vizi digitální transformace zdravotnictví společně naplnili.

Pavel Kurka Autor článku je specialista informačních systémů ve zdravotnictví ze společnosti CNS, která je členem aliance All4Cyber.