facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT řešení pro veřejný sektor a zdravotnictví , Veřejný sektor a zdravotnictví

Elektronická výměna zdravotnických informací v praxi

Jiří Čížek


fonendoskopEvropa se připravuje na elektronickou výměnu informací mezi systémy sociálního zabezpečení států Evropské unie. Připravuje se důkladně… a dlouho. Pojďme se podívat, co by tato elektronizace měla přinést a jaká je realita.


Evropská komise upravuje dvěma nařízeními, která mají přednost před českým zákonem, postupy při tzv. koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Zní to trochu tajemně, ale zjednodušeně řečeno zdravotní pojištění je součástí sociálního zabezpečení a nařízení upravují situace, kdy osoba pojištěná v jedné zemi Evropské unie čerpá zdravotní péči v jiné zemi EU. Nařízení pro zdravotní pojišťovny stanovují, kdy a na jakou péči má osoba nárok, jak tento nárok upravit v případech, kdy pojištěnec např. odchází do jiného státu za zaměstnáním, a v neposlední řadě, jak mezi sebou vypořádat vzniklé náklady na péči. Podle zmíněných nařízení je veškerá tato agenda od určitého data vyměňována povinně elektronicky. Má to však jeden háček, ono „určité datum“ se již několikrát změnilo, takže elektronická výměna nebyla spuštěna v květnu 2012, což bylo původně plánované datum ukončení tzv. přechodného období, ale v současném okamžiku je stanoveno na polovinu roku 2019.

Kancelář zdravotního pojištění má vybudovaný národní systém odpovídající uvedeným principům a rutinně jej užívá společně se všemi českými zdravotními pojišťovnami již od roku 2012. Veškerá „evropská“ agenda se zpracovává elektronicky v jednotném portálově orientovaném systému. Bohužel před odesláním do zahraničí je díky nedokončenosti evropské části řešení nutné každý takto vytvořený formulář vytisknout a doběhnout s ním na poštu. V obráceném směru je to podobné, písemně doručené dokumenty musí referenti zdravotních pojišťoven rozbalit, zaevidovat a přepsat ručně do systému. A nejde o pár případů. Za jeden rok se u nás tímto způsobem zpracuje bezmála čtvrt milionu formulářů a přeúčtuje úhrada vyšší než 2 miliardy Kč za dalších více než 300 000 případů.

Zpoždění na straně Evropské komise nás samozřejmě dlouhodobě trápí. V loňském roce jsme zahájili jednání se slovenskými zdravotními pojišťovnami o pilotním projektu, který by umožnil elektronickou výměnu alespoň mezi českými a slovenskými zdravotními pojišťovnami. „Alespoň“ v případě Slovenska znamená poměrně vysoký podíl z realizované mezistátní agendy, více než 30 % z celkového množství. Přínosy pilotního projektu byly od samého počátku naprosto zřejmé. Významné zvýšení efektivity práce úředníků zdravotních pojišťoven, úspory na poštovném v milionech Kč a především příprava na celoevropskou výměnu dokumentů – projekt EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information). Nebylo tedy složité se dohodnout a po překonání několika byrokratických překážek při podepisování dvoustranných smluv jsme na začátku letošního roku zahájili realizaci. Technická stránka projektu byla hotova a otestována poměrně rychle, nejsložitější byly úpravy informačních systémů slovenských zdravotních pojišťoven tak, aby byly EESSI kompatibilní. Velký obdiv si v tomto případě zaslouží zdravotní pojišťovna Dôvera, která své úpravy zrealizovala v rekordním termínu, takže již na začátku března jsme zahájili věcné testování jednotlivých agend. V květnu jsme projekt předali k ověření našim zdravotním pojišťovnám a na začátku června pak zahájili pilotní provoz. Během něj jsme si po dobu jednoho měsíce vzájemně odesílali formuláře kromě elektronické výměny rovněž poštou. Od začátku prázdnin již výměna probíhá v rutinním režimu a papírové formuláře tak postupně tuto agendu opouštějí.

Od prvního dne pilotního provozu se začaly potvrzovat odhadované přínosy. Všichni účastníci projektu jsou nadšeni zejména z neuvěřitelného zkrácení všech elektronizovaných agend. Jako příklad uvádíme zpracování žádosti o vystavení náhradního nárokového dokladu. Jde o poměrně běžnou situaci, kdy je ve zdravotnickém zařízení ošetřen zahraniční pacient, který u sebe nemá svoji evropskou kartičku zdravotního pojištění (EHIC). Ošetřující lékař za pacienta požádá o náhradní nárokový doklad buď příslušnou zdravotní pojišťovnu, nebo Kancelář zdravotního pojištění. My pak žádost odesíláme obvykle na styčné místo příslušného státu EU a čekáme na odpověď, zpravidla týdny, někdy ale i měsíce. Po obdržení odpovědi posíláme získaný náhradní doklad žadateli. Pokud se jedná o slovenskou zdravotní pojišťovnu Dôvera, díky implementovaným automatickým odpovědím není nutná intervence referenta a odpovědi ze systému odcházejí okamžitě. Žadatel obdrží potřebný doklad ještě týž den, obvykle do 30 minut od podání žádosti. V ostatních agendách jsou časové úspory obdobné.

V evropském projektu EESSI jsme nepochybně první země, které elektronickou výměnu EESSI zahájily, a to bez ohledu na zatím nefunkční nadnárodní části projektu. Na národní úrovni jde o jeden z mála funkčních projektů, které se dají bez nadsázky označit jako součást českého elektronického zdravotnictví. Na rozdíl od ostatních eHealth projektů jde totiž o agendu, kde jsou si všechny zúčastněné strany dobře vědomé přínosů elektronizace, a projekt se tak nemusí potýkat s negativními reakcemi svých odpůrců.

Jiří Čížek
Autor článku je vedoucím IT projektů organizace Kancelář zdravotního pojištění.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.