Hlavní pilíře elektronizace veřejné a státní správy

Začátkem listopadu to bylo již pět let, kdy se firmy i úřady začaly povinně potýkat s Informačním systémem datových schránek – bez velkého nadšení a s řadou přetrvávajících problémů. Cílem bylo zrychlit a zefektivnit úřední komunikaci a to projekt v podstatě splnil - bylo zřízeno více než 600 tisíc datových schránek (aktivních je k dnešnímu dni přes 560 tisíc) a počet odeslaných zpráv překročil na podzim 226 milionů. V poslední době se navíc věnovalo hodně úsilí na vylepšení uživatelské přívětivosti.

Oproti datovým schránkám, které mají stále spoustu kritiků, zaznamenal projekt Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) jednoznačný úspěch. Vzpomene si ještě vůbec někdo, kolik času strávil obíháním úřadů kvůli pár potřebným výpisům? Samozřejmě, i dnes ztratíme nějaký čas ve frontě na poště, pokud si ale výpis objednáme v e-shopu, dostaneme ho na dobírku přímo domů. Kontaktní místa Czech POINTu jsou navíc u notářů, v bankách i na zastupitelských úřadech v zahraničí (celkem zhruba 7100 míst) a před pár dny padla meta 12 milionů výstupů. Díky rozšíření CzechPOINT@home ho brzy budeme moci mít i na domácích PC.

Obr. 1: Schéma systému základních registrů ČR

Nejdůležitější část stávajícího e-governmentu - Systém základních registrů ČR – je v provozu od podzimu roku 2012. Spolkl pořádnou porci finančních prostředků z EU i státního rozpočtu, problémy se kupily, datum zprovoznění posunovalo a stále vše nefunguje úplně dokonale, ale právě tento projekt posunul český e-government na zcela novou kvalitativní úroveň. Je tu samozřejmě jeden háček - jako u všeho důležitého i zde hodně záleží na lidech, konkrétně na úřednících, kteří na jedné straně využívají všech výhod, ale na straně druhé musejí zajistit efektivní, bezpečnou a transparentní výměnu přesných a aktuálních referenčních údajů – tzn. editovat záznamy, odstraňovat chyby, vyhnout se duplikátům, nepřesnostem apod.

Při zmínkách o klíčových součástech tuzemského e-governmentu nesmíme zapomenout ani na Komunikační infrastrukturu veřejné správy, která představuje sjednocení datových linek různých subjektů veřejné správy do jedné datové sítě (v poslední době se podařilo značně ušetřit díky novým smlouvám s poskytovateli konektivity), a Centrální místo služeb, zajišťující řízené a bezpečné propojování a komunikaci státní správy a samospráv s dalšími organizacemi a úřady ve vnějších sítích.

Obr. 2: Schéma vládní strategie Smart Administration (efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby) v období 2007–2015. Základním cílem strategie bylo transformovat a zjednodušit postupy používané ve veřejné správě, aby mohly využívat moderních komunikačních a informačních technologií.

Aktuální výzvy pro veřejnou správu

V létě tohoto roku schválila vláda Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020, jehož hlavním cílem je modernizace státní správy a samospráv, a to včetně optimalizace výkonu veřejné správy v území, zvýšení dostupnosti a transparentnosti prostřednictvím nástrojů e-governmentu a konečně profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů.

Podíváme-li se na tuto strategii z krátkodobého horizontu, lze jen těžko očekávat nějaké superrychlé změny. Nejviditelnější je pokrok v oblasti dostupnosti a transparentnosti. Řada úřadů se snaží vést s občany aktivní dialog, což umožňuje lepší zapojení lidí do života města či obce. S tím je samozřejmě spojen přístup k informacím, jejichž součástí jsou i rozpočty. Jedním z příkladů snahy o maximální transparentnost v praxi je třeba tzv. rozklikávací rozpočet přímo napojený na účetní systém obce. „Z pohledu občana je velice důležité, aby zveřejňované informace byly přehledné, srozumitelné a úplné,“ poznamenává Mgr. Tomáš Lechner, Ph.D., konzultant společnosti Triada, jednoho z dodavatelů informačních systémů pro obce a města. „Prezentace poskytované rozklikávacím rozpočtem jsou navíc běžně využívány i zastupiteli, kterým přinášejí ucelené podklady pro jejich rozhodování.“

Jednoznačně nejžhavějším tématem pro veřejnou správu v posledních měsících je Zákon o kybernetické bezpečnosti č. 181 Sb., který nabude účinnosti 1. ledna 2015. Je to poměrně komplikované dílo a dotýká se prakticky všech činností – procesů a jejich řízení, smluvních podmínek souvisejících s ICT technologiemi, službami a produkty, nastavení ICT technologií z pohledu technického i lidského a rovněž monitoringu aktivit ovlivňujících bezpečnost úřadu. Pro úřady na většině úrovní to neznamená jen nové povinnosti, ale také nové funkce, nově definované zodpovědnosti apod. I proto probíhá již několik měsíců intenzivní debata, jejímž výsledkem by mělo být doplnění nových rolí do Národní soustavy povolání a navazující Národní soustavy kvalifikací. Bude to ještě velmi zajímavé a nikdo netuší, kolik bude splnění všech požadavků zákona ve finále stát…

Přinese tlak odborné veřejnosti zlepšení?

Nespokojenost s určitou pasivitou státu v oblasti ICT vyjádřila v poslední době řada asociací, neziskovek i odborníků. Shodují se na tom, že v ČR chybí jeden útvar zabývající se koncepčně agendou digitální ekonomiky. Podle Institutu pro digitální ekonomiku, o. p. s., současná státní podpora směřuje jinam. „Nové technologie jsou hybatelem celé ekonomiky,“ poznamenává Alexandra Rudyšarová, která se specializuje na podporu nových odvětví. „V Česku ale tenhle motor zadrhává. Dosavadní intervence státu se soustřeďují hlavně na podporu investic do hmotného majetku a budování infrastruktury a tvorbu systémů pro řízení podniků.“

Na to, že vláda věnuje nedostatečnou pozornost prioritám v oblasti ICT, upozornila několikrát i ICT Unie a pod dokument nazvaný „Výzva ICT průmyslu k plnění programových priorit vlády ČR“ a předaný v říjnu členům vlády se podepsaly také Česká bankovní asociace, Český institut manažerů informační bezpečnosti, Platforma pro internetovou ekonomiku, Sdružení pro internetový rozvoj, několik asociací z oboru telekomunikací i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Náznaky možného zlepšení se objevily koncem listopadu. Vláda schválila „znovuzrození“ Rady vlády pro informační společnost, která by měla kabinetu radit v otázkách ICT a dalšího rozvoje e-governmentu. Novému orgánu bude přesedat ministr vnitra Milan Chovanec, celkově by se na práci rady mělo podílet 20 členů a nezbývá doufat, že vedle politických zástupců zde zasednou i opravdoví odborníci.

Podle posledních zpráv dochází ke změnám i na postu hlavního architekta e-governmentu, kde Ondřeje Felixe, který má na většině úspěšných projektů z minulého období lví podíl, střídá Petr Kuchař, dosavadní člen představenstva ICT Unie. Pozitivní není ani tak skutečnost, že samotný útvar hlavního architekta se lehce rozšíří, ale spíš fakt, že už i na Ministerstvu vnitra začíná někdo brát ICT ve veřejné správě trochu vážněji.

Závěrem

Navenek se může zdát, že kolem informatizace veřejné správy se toho děje poměrně dost - každý měsíc se koná několik konferencí či kulatých stolů zaměřených na tuto problematiku, aktivní jsou různá profesní uskupení, asociace i neziskové organizace. Z hlediska zapojení rozhodujících hybatelů rozvoje je to ale stále málo a hlavně chybí konkrétní a jasně definované kroky. Otázkou je, co přinese již 18. ročník konference ISSS, která se uskuteční v polovině dubna 2015 a kde se obvykle upřesňují plány a strategie v oblasti e-governmentu na další období. V případě posledního ročníku, který se mohl pochlubit i reprezentativní účastí z vedení Evropské unie, se toho zástupci veřejné správy ani odborníci od českých politiků mnoho konkrétního nedozvěděli. Příčina byla jasná - nově sestavená vláda řešila úplně jiné problémy než nějaký e-government. Nezbývá než doufat, že na další ročník budou politici i ministerští úředníci daleko lépe připraveni a že se zde podaří nastavit pravidla pro smysluplný rozvoj na delší období.

Prokop Konopa