facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
K2 atmitec
Digitalizace logistiky , Logistika

„Legendární Psion byl převratný výrobek, který neměl konkurenci...,“

vzpomíná Jan Rázga, obchodní ředitel a jednatel společnosti POINT.X

Ing. Lukáš Grásgruber


Ing. Jan RázgaIng. Jan Rázga působí v oblasti mobilních technologii už více než 20 let. Od roku 2005 zastává pozici obchodního ředitele a jednatele společnosti POINT.X, která je jedním z předních specialistů na automatickou identifikaci a mobilní řešení. Probrali jsme spolu aktuální trendy v uvedené oblasti, ale také se krátce ohlédli za historií podnikové mobility.


Můžete prosím na úvod představit vaši firmu čtenářům, kteří možná úplně přesně neví, čím vším se dnes zabýváte? Jaké produkty a služby dnes tvoří portfolio společnosti POINT.X?

Jsme firma, která se zabývá automatickou identifikací a mobilitou pro podniky i státní správu. Po stránce hardwaru se jedná tedy o nejrůznější snímače čárového kódu, RFID, DPM kódů nebo i biometriky (snímače otisků např.), dále odolné ruční terminály, tablety, vozíkové terminály… A také samozřejmě technologie tisku etiket s čárovým kódem a RFID.

POINT.X je ale především dodavatel komplexních řešení, proto jsme vybudovali silné softwarové oddělení a vývoj aplikací tvoří značnou část našich aktivit. Ať už se jedná o řešení pro sklady, výrobu, servis v terénu nebo v případě státní správy např. o mobilní řešení pro hasiče nebo policii.

Ing. Jan Rázga

Ing. Jan Rázga absolvoval ČVUT Praha obor Radiotechnika v roce 1994. Po ukončení studií se věnoval hlavně cestování a získávání životních zkušeností. V roce 1997 začal pracovat ve společnosti Point.X na pozici sales managera, odkud v roce 2003 odchází „na zkušenou“ do společnosti Český Telecom na pozici account managera korporátního seg­men­tu. Zpět do společnosti Point.X se vrací v roce 2005 na po­zi­ce obchodního ředitele a jednatele, kde působí dodnes.

Když se ohlédnete za historií vaší firmy a jejím rozvojem, které milníky byste vyzdvihl jako zásadní pro další směřování společnosti? Na které okamžiky či období rád vzpomínáte a které byly naopak obtížné?

Vývoj firmy bych asi rozdělil na 3 etapy: 90. léta, pak první dekádu po roce 2000 a konečně období přibližně od roku 2010 do současnosti.

Od založení firmy v roce 1991 jsme následujících deset let byli především český a slovenský distributor legendárních kapesních počítačů Psion. Byla to doba dynamická a trochu dobrodružná, plná „hladu“ zákazníků po nových technologiích. A Psion byl v té době převratný výrobek, který neměl příliš konkurenci. V devadesátých letech se „mikro notebook“ jako Psion Series 3, který v 250g těle umožňoval psát formátované texty, luxusně plánovat čas, evidovat kontakty, měl kvalitní „excel“, uměl tisknout na běžné tiskárně a vydržel téměř měsíc na 2 tužkové baterky, se rovnal prakticky zázraku. Z naší strany jsme přidali ještě kompletní lokalizaci do češtiny, což bylo v kategorii „elektronických organizérů“ naprosté unikum. S různými modely Psion jsme získali tuším 4x Křišťálový disk na výstavě Invex. Na toto období samozřejmě rádi a trochu nostalgicky vzpomínáme!

První dekáda po roce 2000 pak byla především o zásadně větší orientaci firmy na řešení pro podniky a státní správu a na technologie automatické identifikace. Také jsme systematicky posilovali naše kapacity v oblasti vývoje softwaru. Souviselo to samozřejmě i s faktem, že Psion opustil oblast spotřebních produktů (elektronické organizéry) a po akvizici kanadského Teklogixu se koncentroval plně na odolné produkty pro podniky (handheldy, vozidlové terminály), které navíc používaly „mobilní Windows“ od Microsoftu.

V roce 2007 byl Psion odkoupen Motorolou, což znamenalo konec našeho distributorství a další posílení orientace na dodávky komplexních řešení a software. V současné době je podíl softwaru a služeb v našem obratu již výrazně nadpoloviční. Období před rokem 2010 bylo také obdobím finanční krize, která nás samozřejmě zasáhla – rok 2009 byl jediným za celou téměř třicetiletou historii firmy, kdy jsme skončili v „červených číslech“. Právě v této době se nám potvrdila správnost cesty budování silného, vysoce kvalifikovaného týmu a dlouhodobých partnerství se zákazníky.

Příští rok oslavíme 30 let firmy POINT.X, kterou bych v současné době charakterizoval jako systémového integrátora specializovaného na oblast identifikace a mobility.


Označil byste některé technologie nebo i konkrétní produkty ve vašem oboru za přelomové?

Určitě Psion. To byl ve své době výrobek, který de facto neměl konkurenci, a byla ho skutečně radost předvádět a prodávat. Ale to už je minulost. Později, přes všechny jejich nedostatky a problémy, to byly i mobilní Windows (WinCE, WM). Byly revolucí a kvalitativně posunuly oblast handheld terminálů a PDA. Zejména možnosti integrace a komunikace mobilních zařízení se zbytkem informačního systému byly najednou „někde jinde“. Android je samozřejmě dalším posunem, ale ne už tak zlomovým. Jeho raketový nástup i v oblasti odolných zařízení je spíše důsledkem rezignace Microsoftu na vývoj mobilního OS.

„Game changer“ faktorem je určitě všeobecně dostupný rychlý mobilní internet (LTE), kdy i řešení v terénu mohou komunikovat v reálném čase. A také možnost využívat GPS pro určování polohy v mobilních zařízeních, která dala vzniknout celému spektru nových aplikací.

V oblasti automatické identifikace probíhá spíše evoluce než revoluce a nějaké zásadní zvraty se nedějí (což je nejspíš dobře!). Čárový kód je tu s námi mnoho desítek let a nezdá se, že by se to mělo změnit. V některých oblastech se výrazně prosazují 2D kódy, což je ale v zásadě obdobná technologie – tedy optické čtení „symbolu“. RFID se spíše než jako náhrada čárového kódu prosazuje jako jeho alternativa ve specializovaných oblastech.

V současné době se nezaměřujeme na jednoho výrobce mobilních a identifikačních technologií, spíše se snažíme pro naše zákazníky „vyzobávat“ to nejlepší z nabídky na trhu. Dodáváme výrobky Zebra, Honeywell, Datalogic, ale i méně známé výrobce jako PointMobile nebo Coppernic.


Jak vás a vaše zákazníky zasáhla současná koronavirová krize, která některá odvětví postihla opravdu drasticky, ale jinde naopak způsobila oživení, nebo dokonce skokové zvýšení poptávky?

Samozřejmě jsme krizi spojenou s koronavirem pocítili. Poměrně velká část našich zákazníků je z oblasti automobilového průmyslu nebo výroby obecně a tam bylo „dupnutí na brzdu“ citelné. Konkrétním důsledkem je odsouvání mnoha projektů spojené s určitým pesimismem, a tudíž větší investiční opatrností většiny zákazníků. To se ale naštěstí příliš nedotklo dlouhodobých projektů, na kterých naše podnikání stojí (s řadou zákazníků pracujeme 10 a více let). Pokud jde o oblasti, kde by se naopak poptávka oživila a výrazně zvýšila, budeme asi jako každý jmenovat e-shopy. Nicméně skokovým nárůstem bych to nenazval.

Kladným důsledkem koronavirové krize z mého pohledu bylo, že probudila ve společnosti určitou sounáležitost a chuť pomáhat. A to jak mezi jednotlivci, tak i firmami. Naše společnost například nakoupila několik desítek elektronických teploměrů, které jsme věnovali zejména subjektům jako LDN, domovy seniorů atp., kde je uvítali jako užitečnou pomůcku pro kontrolu příchozích.


Z mnoha stran už zaznělo, že pro digitalizaci podniků by současná situace mohla zapůsobit jako katalyzátor, protože jasně ukázala, že firmy vybavené moderními technologiemi jsou odolnější a flexibilnější, zkrátka mají náskok. Souhlasíte s tímto názorem? Zaznamenali jste zvýšený zájem o moderní technologie, nebo naopak zdrženlivost a vyčkávání podniků před dalším vývojem situace?

Ano, schopnost využívat moderní, zejména komunikační technologie je v „korona době“ určitě výhodou. Proto také IT a technologické firmy měly asi nejmenší potíže s přechodem na home office a kontaktem se zákazníky na dálku, protože i v normálních časech byly na takový styl práce zvyklé. Naopak pro řadu „tradičních“ firem byl přechod na práci z domova velkým problémem.

Myslím, že krize také posílí zájem o automatizaci ve výrobě i logistice, tedy nahrazování člověka robotem v rutinních činnostech. Robot nechytne infekci, nemusí do karantény, nemluvě o vyšší produktivitě a nižší chybovosti.


Kdo je dnes typickým zákazníkem společnosti POINT.X? Můžete zmínit i některé konkrétní příklady z různých odvětví?

Naše zákazníky lze rozdělit do dvou hlavních oblastí: komerční sféra a státní správa. Pokud jde o komerční sféru, řešíme projekty pro logistiku (jmenujme DB Schenker ČR), výrobu (VW, Škoda, Benteler, Schaeffer, ZF), obchod (Astratex, Naturprodukt) nebo práce v terénu (Pražská energetika, a. s.). Vlajkovou lodí v této oblasti je pak asi řešení pro firmu Mondelez International, pod kterou patří značky jako Opavia, Milka, Tuc a další. Řešení označování palet a zpětné dohledatelnosti s napojením na IS SAP jsme dodali celkem do cca 35 výrobních závodů v 15 zemích regionu EMEA. Zároveň zákazníkovi poskytujeme technickou podporu v režimu 7x24.

Pro státní sféru řešíme několik skutečně velkých projektů u policie, hasičů a záchranné služby. Pokud jde o policii, nemůžeme uvádět příliš podrobností, ale obecně se zde zabýváme mobilitou a možností čtení dokumentů (pasů, víz, OP) v terénu. Hasiči využívají naše řešení pro odesílání požadavku na výjezd přímo z palubního počítače vozidla, k navigaci na místo zásahu a zpětné reportování stavu. Osádka má také online přístup k požární dokumentaci objektů, databázi nebezpečných látek a řadě dalších informací.


V menších firmách často slýchám, že si vystačí s „tužkou, papírem a excelem“ díky zkušeným zaměstnancům, kterým by složitější technologie nic nepřinesly a naopak by je omezovaly. Setkáváte se i vy s podobnou rezistencí ke změnám zavedených zvyklostí a postupů? Od jaké velikosti firmy se podle vašich zkušeností jednoznačně vyplatí systémové a plně digitalizované řešení?

Ano, samozřejmě tyto argumenty proti digitalizaci procesů slýcháme pravidelně také. Ovšem s rostoucím nedostatkem a zdražováním pracovní síly jsou i menší firmy přístupné argumentům, proč technologie používat a jak jim naopak mohou pomoci ušetřit.

Nějaká hranice velikosti firmy, od které je digitalizace vhodná, prakticky není. Vždy existuje několik variant řešení a jde o to, zvolit tu odpovídající podmínkám zákazníka. „One man“ firmě bude stačit snímač čárového kódu a tiskárna etiket, připojená k jeho fakturačnímu programu. Menší firmě pak standardizované řešení evidence skladu, kde se sice bude muset v některých procesech trochu přizpůsobit aplikaci, ale náklady na zavedení řešení budou pro ni přijatelné. Větší zákazník si pak může dovolit optimalizované řešení na míru.

Důležitá je proto z našeho pohledu pre-sales fáze, kdy se snažíme co nejlépe porozumět zákazníkovi a jeho procesům. Následně pak můžeme nabídnout jednu nebo více variant optimálního řešení, které také odpovídá jeho možnostem (finančním, organizačním i personálním).


Jaké jsou podle vás nejvíce podceňované technologie ve vašem oboru, u kterých je podle vašich zkušeností velmi rychlá návratnost, a přitom patří mezi opomíjené? Označil byste některé technologie naopak za přeceňované, které mají v praxi mnohem menší přínos, než je jim například v médiích přisuzováno?

To se nedá takto říct. Důležité je si uvědomit, že žádná technologie není odpovědí na vše, nehodí se pro každý problém a každou situaci. Dobrým příkladem je RFID, u kterého mnozí uplynulých 20 let predikovali, že nahradí čárový kód. A ukázalo se, že to není možné ani vhodné – z důvodů cenových i technických. Přesto jsou oblasti jako například evidence oběhu obalů (zejména těch drahých a speciálních), kde se RFID uplatňuje velmi dobře.

Stejně tak bych mohl jmenovat technologii voice pickingu, tedy využití hlasových terminálů pro vychystávání zboží. Pro některý sklad a sortiment zboží přináší velký nárůst produktivity, jinde ale může být tato technologie předražená a neefektivní.

Opět musím zdůraznit důležitost odbornosti a serióznosti dodavatele, který by měl zákazníkovi poradit s výběrem nejvhodnější technologie. Protože možností je mnoho a orientace v nabídce není jednoduchá.


Jaké jsou podle vás nyní hlavní technologické trendy ve vašem oboru? Kterým technologiím patří budoucnost?

Myslím, že technologie zpracování obrazu a na ně navázaná rozšířená realita mají velkou budoucnost. Z hlediska hardwaru jsou poměrně jednoduché a hlavní know-how je v oblasti softwaru, což usnadňuje rozvoj i implementaci (můžete využít běžnou kameru a nasadit systém evidence SPZ vozidel vjíždějících do areálu, například). Identifikace výrobků, automatizovaná kontrola kvality, rozšířená realita v servisu a další a další použití.

Díky pokroku v technologii zpracování obrazu lze také dnes koupit handheld, který čte spolehlivě čárové kódy na vzdálenosti od 10 cm do 10 m, nebo kamerou smartphone přečíst a dekódovat textové informace z cestovního pasu.


Co byste doporučil čtenářům, které snad i náš rozhovor inspiroval k tomu, aby v jejich firmě implementovali nové technologie v oblasti automatické identifikace a mobilních řešení? Odkud mají začít?

Budu se opakovat, ale doporučuji, aby se podrobně podívali na to, jak jejich firma funguje, jaké jsou procesy, kde již třeba čárový kód mají nebo kde by ho bylo vhodné nasadit. Anebo se obrátili na někoho, kdo jim s takovou analýzou pomůže. Třeba na nás…

Automatická identifikace není žádná magie, jde jen o jednoznačnou identifikaci výrobku, místa, šarže atp., s vyloučením lidské chyby. Protože snímač identifikaci (čárový/2D kód, RFID) buď přečte správně, nebo vůbec. A tento identifikátor pak musí být „propojením“ na patřičné informace v podnikovém systému.


Chtěl byste na závěr naše čtenáře upozornit na nějakou zajímavou akci, nebo je někam pozvat?

V letošním roce se budeme účastnit logistické konference Speedchain. Doufejme, že se uskuteční. Termín je 4. listopadu a do té doby se může ledacos stát. Naše slovenská pobočka pořádá s partnery zajímavý seminář na téma „Inovace v logistice“, kde se bude mluvit hodně o automatizaci. Termíny a místa naleznete na našem webu.

Děkuji za rozhovor.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Úsměv namísto podpisu a robot na místě prodavače

IT Systems 11/2020V novém vydání IT Systems se věnujeme trendům v digitalizaci bankovnictví a finančního sektoru, který je sice vnímán jako velmi konzervativní odvětví, ale ve vztahu k informačním technologiím patří naopak mezi ty nejprogresivnější. Tlak konkurence i nebankovních institucí a požadavky zákazníků totiž nutí celé odvětví, aby přijímalo nejnovější technologie.