Vývoj retailu bude nejen v příštím, ale i v následujících letech formovat trojice klíčových trendů: digitalizace, automatizace a optimalizace veškerých procesů. Nejde však o tři samostatné směry, ale o jeden propojený přístup směřující ke společnému cíli: řízení celého produktového cyklu jako jednoho systému. Obchodníci potřebují odstranit tření mezi jednotlivými články řetězce, sjednotit data a začít s nimi pracovat v reálném čase tak, aby veškeré rozhodování odpovídalo realitě provozu.

Digitalizace retailu v současnosti naráží na historický problém roztříštěnosti používaných systémů. ERP, POS, skladové systémy a e-shop často fungují odděleně a poskytují rozdílný pohled na provoz pobočky nebo sítě jako celku a jejich výstupem jsou data, která vzájemně nespolupracují. Výsledkem jsou zpožděná rozhodnutí, nepřesné informace o dostupnosti zboží a zbytečné provozní náklady. Bez sjednoceného datového jádra nelze efektivně řídit ani zásoby, ani dění na prodejní ploše.

Nezbytným základem pro opravdu kvalitní datové vstupy se stává end-to-end pohled na produkt, tedy sledování jednotlivých kusů od vstupu do řetězce až po prodej. Data totiž přestávají být podpůrným nástrojem a stávají se samotným řídícím mechanismem doplňování zboží, optimalizace vystaveného zboží, plánování práce zaměstnanců, ale i zvyšování dostupnosti produktů. Zásadním upgradem je, že řízení těchto procesů, které se dřív dělo vždy zpětně na základě reportingu, je dnes možné provádět v reálném čase podle aktuálních dat.

Díky tlaku na čím dál větší možnosti využití dat se jasně ukazuje, že čárový kód jako hlavní nosič informací přestal stačit. Retail totiž hledá možnosti, jak pohyb zboží digitalizovat a sledovat v režimu 24/7, což čárový kód nedokáže zajistit.

Mezi slibné cesty patří kamerové systémy, využívající umělou inteligenci, nebo RFID technologie. Kamerové systémy umožňují nejen identifikovat produkty, ale i chování zákazníků. RFID pak díky schopnosti lokalizovat štítky pomocí radiových vln poskytuje přesná data o pohybech konkrétních kusů zboží, jejich lokaci i dostupnosti. Kombinace obou přístupů přináší nejen cenná provozní data, ale také výrazně snižuje ztráty způsobené krádežemi, jejichž počet podle statistik PČR stoupl v Česku meziročně o 15 % a celková škoda přesáhla 75 milionů korun. Reálně přitom bude daleko vyšší, protože řadu přestupků obchodníci ani nehlásí a ztrátu raději odepíšou. Řešením může být právě nasazení těchto moderních technologií, které podle našich zkušeností dokáží snížit počet krádeží až o 60 %, což přináší značné úspory.

Dalším impulzem pro digitalizaci je měnící se evropská legislativa zavádějící digitální pas výrobku (DPP). Ten má za úkol sjednotit informace o materiálech, opravitelnosti, recyklaci či uhlíkové stopě produktu napříč celým jeho životním cyklem. To, co bylo dosud dobrovolnou iniciativou nebo odděleným „eko“ projektem, se stává povinnou součástí provozu.

Pro výrobce i obchodníky to znamená nutnost pracovat s daty systematicky a dlouhodobě. DPP se postupně zavádí pro některé druhy zboží, ale velmi pravděpodobně se stane standardním evropským digitálním nosičem informací, který bude provázán s fyzickým produktem. Na významu pak nabývají technologie jako RFID, které umožňují jednoduchou identifikaci jednotlivých kusů a jejich propojení s co největším množstvím informací, ale zároveň mají přesah i do běžného provozu a mohou sloužit jako základní stavební kámen optimalizace procesů v provozu. Jejich masovému nástupu přeje i vývoj cen. Ceny hardwaru, jako jsou antény a čtečky, klesly od roku 2018 o cca dvojnásobek a cena samotného štítku se z průměrných 0,25 dolaru dostala na 0,04 dolary.

Retail zůstává silně závislý na manuální práci, přestože dlouhodobě bojuje s nedostatkem zaměstnanců. Nízká nezaměstnanost v Česku, vysoká fluktuace i růst mezd nutí obchodníky hledat cesty, jak rutinní činnosti co nejvíce omezit nebo zcela odstranit. Automatizace inventur, kontroly zásob a pohybu zboží se proto stávají jedním z důležitých témat.

Moderní technologie umožňují provádět inventury průběžně, bez přerušení provozu a během několika vteřin. Obchodník tak získává přesný přehled o stavu skladu i prodejny a může lépe plánovat doplňování zboží i práci personálu. Automatizace v retailu není o nahrazování lidí, ale o efektivnějšímu rozvržení práce a přesunu kapacity na činnosti s vyšší přidanou hodnotou.

Samoobslužné pokladny se staly běžným standardem, ale jejich přínos je často diskutabilní. V mnoha případech pouze přesouvají práci ze zaměstnance na zákazníka, aniž by skutečně zrychlovaly nebo zjednodušovaly nákup. Například při běžném nákupu oblečení v obchodě s módou (tři až pět kusů zboží) je nákup u pokladny s prodavačkou o čtvrtinu rychlejší než u samoobslužné pokladny. A s přibývajícím počtem kusů se rozdíl ještě zvětšuje.

Skutečnou odpovědí na potřeby zákazníků jsou bezobslužné pokladny, které dokáží rychle a plynule odbavit celý nákup bez toho, aby musel zákazník načítat jednotlivé kusy zboží. Ať už prostřednictvím kamerových systémů, které jsou v Česku využívány například k rozpoznání váženého zboží, nebo pomocí RFID technologie, která během několika vteřin načte celý obsah košíku. Obě tyto technologie prokazatelně zkracují dobu nákupu a zároveň umožňují personálu věnovat se potřebám zákazníků.

 

Posledním klíčovým prvkem proměny retailu je centrální optimalizace procesů napříč celým produktovým cyklem. Mnohaletou praxí byla izolovaná systémová i procesní optimalizace, tedy každé oddělení a každý úsek si ji stavěl sám a podle svých potřeb. Výsledkem byla lokálně funkční řešení, která mezi sebou fungovala jen s obtížemi. Oproti tomu řízení celku přináší stabilitu, plynulost a lepší škálovatelnost. Vzniká tak propojený ekosystém, smart chain, který funguje efektivně a transparentně. 

Nejedná se jen o optimalizaci dodávek a celé logistiky, fungování prodejny, ale jde i o datově řízené plánování pracovní síly. Plánování směn a běžných úkolů totiž často vychází ze zkušenosti a toho, „jak se to běžně dělá“. Naopak rozhodování založené na reálných datech o pohybu zákazníků a zboží umožňuje lépe rozložit směny, snížit přesčasy a zvýšit spokojenost zaměstnanců. Lidská práce zůstává nejdražší položkou provozu a její chytré řízení má přímý dopad na ekonomiku retailu.

Největším akcelerátorem technologických změn bývají samozřejmě finance, a ani u retailu to není jinak. Inovace mají za cíl zajistit co nejplynulejší fungování celého byznysu bez zbytečných ztrát a s maximální efektivitou. Ale je tu ještě jeden důležitý důvod, proč ke změnám dochází a na který by se rozhodně nemělo zapomínat. Jsou jím samotní zákazníci. Ti totiž stále častěji vyžadují stejný komfort a zákaznickou zkušenost v kamenném obchodě, jako znají z online nákupů: perfektní přehled o dostupnosti zboží v reálném čase, rychlý nákup bez čekání a personalizovanou nabídku. Vše proto pomalu směřuje k plynule fungujícímu omnichannelu, kde se systémy přizpůsobují zákazníkovi, nikoli naopak. Ten, kdo nebude schopný tuto zkušenost nabídnout, začne s generační obměnou zákaznické základny ztrácet nejen ve vnímání značky, ale i v podílu na trhu.