Nejnovější studie DHL se zaměřila na oblast zdravotnictví, která zahrnuje především farmaceutický průmysl a výrobce lékařských přístrojů. Studie zkoumá nejdůležitější trendy, které budou utvářet společnost po roce 2020, a dále pojmenovává klíčové výzvy, jimž bude zdravotnictví čelit v důsledku změn společnosti, techniky, ekonomiky, životního prostředí a politiky. A na závěr ze zjištěných skutečností odvozuje důsledky načrtnutého vývoje pro logistiku s důrazem na oblasti, které budou vyžadovat aktivní přístup k řešení problémů.

Současná situace logistiky ve zdravotnictví

Globální zdravotnický a farmaceutický průmysl se těší zdravému růstu. Například světový trh s léčivy se v průběhu uplynulého desetiletí zdvojnásobil a dosáhl hodnoty jednoho bilionu amerických dolarů. I v následujících letech se počítá se silným růstem, což platí i pro trh s lékařskými přístroji.

Za této situace význam logistiky ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu průběžně vzrůstá, a to zejména při uspokojování poptávky na rozvíjejících se trzích a v rámci globalizace dodavatelských řetězců. Zároveň musí logistika splňovat stále přísnější legislativu a poradit si s výzvami, které souvisejí se změnami produktového portfolia.

Nejdůležitější megatrendy

Megatrendy popisují dlouhodobé transformační procesy ve společnosti s potenciálně dramatickými dopady, které ovlivní podobu jednotlivých průmyslových odvětví v průběhu několika nadcházejících desetiletí. Za nejvýznamnější megatrend jsou považovány demografické změny a urbanizace. V roce 2025 má žít na celém světě osm miliard lidí, přičemž k růstu obyvatelstva dochází téměř výhradně v rozvíjejících se zemích. Ovšem populace v téměř všech zemích současně stárne. Průměrný věk v Německu se zvýší ze 44 let v roce 2010 na 48 let v roce 2025, zatímco věkový medián v Číně se ve stejném období zvýší z 35 na 40 let. V důsledku toho poroste poptávka po zdravotní péči, která se bude stále více točit kolem nemocí souvisejících s věkem. Dalším demografickým megatrendem je pokračující migrace lidí z venkovských oblastí do měst. Do roku 2025 bude ve velkoměstech žít 58 % všech obyvatel oproti 52 % v roce 2010. Tato změna bude mít přímý dopad na infrastrukturu a logistiku ve zdravotnictví.

S moderním životním stylem ve velkoměstech souvisí megatrend konzumerismu. Spotřební chování přitom směřuje ke stále větší individualizaci a pocitu odpovědnosti. Zájem o zdraví roste a projevuje se ve stále diferenciovanější poptávce. Konzumerismus v rozvíjejících se zemích navíc způsobuje přesouvání center ekonomické aktivity v globálním měřítku. S rostoucími příjmy obyvatel v rozvíjejících se zemích se zvýší exportní příležitosti pro výrobce, ale zároveň se bude měnit také konkurence, protože bude nutné počítat se vstupem například indických a čínských výrobců léčiv a lékařských přístrojů na globální trh. V samotném zdravotnictví bude v příštím desetiletí probíhat také intenzivní technický pokrok, zejména v oblastech neurologie a biotechnologie, který ovlivní podobu lékařské péče a produktů. Ekonomický růst je však stále spojen s rostoucí spotřebou fosilních paliv, která má za následek změny klimatu a znečištění životního prostředí, což bude představovat zejména v rychle rostoucích velkoměstech hrozbu pro zdraví obyvatel. V roce 2013 hovořily odborné odhady o jednom milionu předčasných úmrtí a jednom milionu prenatálních úmrtí ročně v důsledku znečištění vzduchu ve městech.

Výzvy pro zdravotnický sektor

DHL identifikovala na základě důkladné analýzy všech vývojových trendů osm výzev s jasnými implikacemi pro logistiku, před které bude v průběhu následujícího desetiletí postaven zdravotnický sektor.

V důsledku celé řady rozmanitých faktorů, uvedených z velké části výše, se bude měnit struktura nemocí, které budou sužovat lidstvo. Některé nemoci se budou vyskytovat častěji než dosud a také je nutné se připravit na příchod zcela nových nemocí. Po celém světě se ještě více rozšíří civilizační choroby (cukrovka, rakovina, kardiovaskulární nemoci, psychologické poruchy). Na druhé straně by se měl snižovat podíl onemocnění svalové a kosterní soustavy a počet úmrtí v důsledku infekčních onemocnění. Širokou veřejnost budou ovšem i nadále ohrožovat tropické a infekční nemoci. Ve stále provázanějším a propojenějším světě se budou nemoci šířit stále rychleji.

Především díky internetu se však zvyšuje povědomí populace o problematice zdraví a mění se také přístup lidí ke svému zdraví. Dochází k vyrovnávání informační asymetrie mezi lékaři a pacienty. Zdraví už není považováno za pouhou absenci nemoci, ale za stav celkové pohody. Zároveň zažívá explozi trh s volně prodávanými léky a stále více lidí sleduje svůj zdravotní stav bez asistence lékaře pomocí přenosných multifunkčních diagnostických přístrojů.

Pro zdravotnický průmysl vznikají nové trhy v rozvíjejících se zemích, jako jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Mexiko a Turecko, v nichž se pro příští desetiletí počítá s dvouciferným tempem růstu. Jejich podíl na globálním trhu by mohl vzrůst až na jednu třetinu v roce 2020. Tento vývoj je příslibem nejen nových odbytových možností, ale také hrozbou intenzivnější konkurence. Společnosti začínají zjišťovat, že inovace založené na sofistikovanějších, složitějších a dražších řešeních už nejsou zárukou úspěchu. Ve zvláštní míře to platí pro chudší regiony. Další velkou hrozbu představují již dnes padělky léků, jejichž podíl se odhaduje na deset procent. S tím vším souvisí také zvyšující se tlak na náklady na zdravotní péči, jejichž výše se začíná vymykat možnostem financování ze stále zadluženějších veřejných fondů.

Výše uvedené faktory nutí výrobce léčiv a lékařských přístrojů optimalizovat své provozní činnosti. Společnost DHL očekává vyšší míru outsourcingu a zvýšení složitosti dodavatelských řetězců. Výrobci i logistické společnosti se musí potýkat také se stále přísnější legislativou i dohledem ze strany úřadů. Například v Evropské unii jsou zaváděny povinnosti zkoumat rizika dodavatelských tras, sledovat teplotu, zaznamenávat odchylky teplot a používat specializovaná vozidla. Zpřísňují se rovněž požadavky pro schvalování nových léčiv.

Farmaceutický průmysl se přesto ani v budoucnosti neobejde bez inovací, které budou pocházet především z oblasti biotechnologií a genového inženýrství. Očekává se vývoj účinnějších vakcín pro širší spektrum nemocí. Budoucnost může patřit také regeneračnímu lékařství, které se zaměřuje na výměnu nebo opravu lidských buněk, tkání nebo orgánů. V této oblasti mohou nalézat uplatnění nové technologie prostorového tisku a pokrok v robotové technice.

Důsledky pro logistiku

DHL očekává přechod od nediferenciovaných logistických struktur k diferenciovanějším dodavatelským řetězcům, v nichž bude druh přepravy, skladování i hloubka distribuce přizpůsobena různým kategoriím zdravotnických produktů. Dalším krokem bude vznik přímých distribučních kanálů ke koncovým zákazníkům. Výrobci léčiv a lékařských přístrojů budou kromě toho rozšiřovat svou přítomnost na trhu do menších měst a někdy dokonce i do venkovských oblastí rozvíjejících se trhů, v nichž bude i v roce 2025 žít stejný počet obyvatel jako dnes. Na budoucí dodavatelské řetězce bude kladen větší důraz z hlediska přehlednosti a transparentnosti, aby byla zajištěna bezpečnost a integrita produktů. Zároveň tím vznikne důležitý předpoklad pro ještě lepší kontrolu logistických procesů a jejich optimalizaci.

Posledním bodem, který bude hrát podle společnosti DHL v budoucím zdravotnickém sektoru velkou roli, je flexibilita dodavatelských řetězců, ať už se jedná o reakce na novou legislativu, nebo na nové požadavky při distribuci inovativních produktů.

Z nové studie společnosti DHL vyplývá, že změny ve skladbě onemocnění a příchod inovativních produktů ovlivní podobu zboží, které bude nutné skladovat a přepravovat. Logistické procesy ve zdravotnickém průmyslu se budou utvářet pod tlakem legislativy, konkurence a požadavku na minimalizaci nákladů. Nové přepravní trasy budou vznikat v reakci na změny trhu a decentralizovanější dodavatelské řetězce. Nejrychlejší růst je očekáván na trzích bez dostatečně rozvinuté logistické infrastruktury.

Pavel Šubrt