Proč se vyplatí studie proveditelnosti automatizovaného skladu? Studie nám pomůže si uvědomit, co chci automatizovat a jakým způsobem to provést. Samotné procesy, které tvoří 5 % pracnosti a objemu expedovaného zboží středně velkého skladu, to obvykle nejsou. Z toho nám vyplývá první otázka: Jak se pozná proces vhodný k automatizaci? Odpověď je jednoduchá: poznají to kvalitní data. Pocitová analýza může celému hodnocení předcházet, ale data mají tu výhodu, že nemají emoce a poskytnou tu jedinou pravdu. Data poukážou na efektivitu jednotlivých procesů a činností a definují, jakou výhodu oproti současnému stavu můžeš získat.

Následuje druhá otázka, jakou technologií automatizovat? Každý dodavatel Vám nabídne jeho vlastní technologii, kterou silou vůle peněženky „naohýbá“ na váš proces. Jenže ono to nemusí být to pravé. Vždy je lepší najít technologii, která odpovídá mému procesu a raději trochu přizpůsobit můj proces technologii, než technologii mým procesům. Proč? Protože to bude značně levnější.

Třetí otázka směřuje k provozovatelům, kteří se pohybují v oborech, které jsou náročné na kvalitu produktu nebo jsou striktně regulované různými pravidly. Typicky jde například o potravinářství. Jak skloubit automatizaci s přísnými podmínkami, které musím dodržet? Jak kontrolovat jednotlivé šarže, vyřešit kusový picking, dodržet trvanlivost, a spoustu dalších požadavků? Jak automatizovat, abych dostal všechna razítka a neusínal s pocitem, že jsem schválil technologii, jejíž ROI budu trávit běháním po soudech či v horším případě ve vězení?

Navrhnout budovu, technologii a všechny související věci je v našem právním prostředí náročný úkol. Oblíbenými zaříkadly, proč něco nejde, je Požární bezpečnost, Životní prostředí, BOZP a Hygiena. Do hry vstupuje také ergonomie, redundance nebo údržbářský koncept. V současnosti bohužel pracujeme s velmi zastaralými normami, které neodpovídají automatizované technologii – za všechny jmenujme např. požární zatížení, ze kterého plyne možnost zahoření a způsob, jak to bude hasič hasit.

Tudíž jedná se o komplikaci, ale nikoliv o tzv. show stopper. V našem státě je to nutné zlo, na které se musíme připravit a celý projekt dimenzovat tak, aby i nejostřejší hasič s naprostým odporem k robotům musel uznat, že stavba je z pohledu požární bezpečnosti dostatečně chráněna.

Vím CO, vím ČÍM, vím JAK. Teď přijde ta nejotravnější otázka – ZA KOLIK? Dojít koupit technologii je dnes vcelku snadné, jenže aby její rozsah dával smysl a vyplatilo se ji postavit, to je zcela jiná disciplína. Návratnost se odvíjí od rozsahu technologie. Dnes lze mluvit o rozmezí od jednoho roku do dvaceti let. Důležité je pohlídat si případná zkreslení, záleží třeba na indexování cen, ale i na nákladech na údržbu, náhradních dílech, spotřebou energie, stavebních úpravách a mnoho dalších. Pokud počítám, že budu skladníkovi platit za deset let stejně jako dnes, vyjde mi značně rozdílná návratnost, než bude následně realita. V zápalu všech výpočtů můžete zapomenout na náklady na údržbu, náhradní díly, energie, náklady na obnovu zařízení, nahrazení obalů a kontrolu jejich kvality, stavební úpravy, IT náklady a další položky. 

 

Stavba automatické technologie je velkým rozhodnutím a ještě větší investicí. Proto je podle nás důležité, aby bylo správné, uvážené a dokonale odargumentované. Správná rozhodnutí se mají vždy dělat na základě správných informací. Investovat do studie proveditelnosti před samotnou výstavbou může tedy ušetřit nejeden šedivý vlas a prokázat vhodnost investice, která firmu zajistí na dalších dvacet let.