Internet věcí nabízí možnost připojit k internetu prakticky cokoli. Rozlišujeme přitom tři základní typy propojení – mezi technickými přístroji (M2M – machine-to-machine), mezi lidmi a technickými přístroji (P2M – person-to-machine) a mezi lidmi (P2P – person-to-person). Ze vzájemného propojení plyne značný potenciál pro urychlení vývoje logistiky založené na datech. Rýsující se přínosy tohoto řešení jsou velmi lákavé:

• Internet věcí může zvýšit transparentnost, sledovatelnost a spolehlivost logistických činností.
• Automatizované rozhodování v komplexních podmínkách optimalizuje provozní efektivitu a sníží náklady.
• Sledování zboží a zásilek v reálném čase může vést ke zvýšení kvality služeb a optimalizaci využívání aktiv, ale také zabránit odcizení nebo poškození zboží.
• Zákazníkům mohou být navíc nabízeny dynamičtější doručovací služby přizpůsobené na míru jejich potřebám.

Přestože se internet věcí dostává do středu pozornosti většiny velkých společností, bylo dosud v této oblasti realizováno jen několik logistických aplikací. Mezi hlavní překážky patří absence jednotných standardů ve fragmentovaném logistickém odvětví, obavy o bezpečnost a skutečnost, že nejnovější inovace v oblasti internetu věcí jsou aktuálně vyvíjeny převážně pro spotřebitelský trh. Kromě vývoje jednotného standardu pro internet věcí v logistice je tedy nutné zajistit bezpečnost dodavatelského řetězce založeného na datech a internetu věcí. Navíc bude nutné zvýšit odolnost používaného hardwaru a prodloužit životnost jednotlivých přenosných zařízení pro jejich široké uplatnění v logistických provozech.

Otevřenou platformu internetu věcí pro logistiku vyvíjí například společnost Agheera. Tato platforma dokáže kombinovat telematická data z různých hardwarových zařízení připojených k internetu věcí, aby bylo možné realizovat komplexní řízení celého dodavatelského řetězce. Propojí různé objekty, například výměnnou nástavbu nebo nákladní vozidlo, do uživatelsky přívětivého portálu s celosvětovou dostupností, a umožní tak poskytovatelům logistických služeb i zákazníkům sledovat všechny procesy v reálném čase.

Vývoj směřuje k tomu, že internet věcí promění chytré objekty v aktivní účastníky logistických procesů. Předměty každodenní potřeby, připojené k internetu, budou odesílat, přijímat, zpracovávat a ukládat informace. Pro logistiku z toho plyne velký přínos v podobě inteligentního propojení informací a materiálových toků:

• Propojené sklady mohou zvýšit transparentnost a lokalizaci všech aktiv označováním jednotlivých předmětů, palet a provozního hardwaru. Tyto chytré objekty mohou přenášet informace o svém aktuálním stavu, obsahu a poloze, což umožní automatizovanou správu skladových zásob s dokonalým přehledem o úrovni zásob v reálném čase a stavu jednotlivých položek.
• Koncept propojených pracovníků v logistice může zvýšit úroveň bezpečnosti práce a podpory zdraví zaměstnanců.
• Propojení jednotlivých částí skladu lze využít rovněž k optimalizaci osvětlení, vytápění a chlazení jednotlivých částí skladového areálu. I v tomto ohledu lze tedy počítat s přímými i nepřímými úsporami a zvýšením efektivity logistických činností.

Inteligentní dopravní řešení, založená na internetu věcí a vzájemném propojení, mohou zvýšit transparentnost a integritu v dodavatelském řetězci prostřednictvím inovativních konceptů chytrých nákladních vozidel. Například telematický systém vozidla může zaznamenávat údaje o době jízdy a stání. Jejich analýza povede k maximalizaci efektivity využívání vozového parku a dalších prostředků používaných v logistických procesech. Internet věcí lze využít rovněž ke zkrácení prostojů vozidel předvídáním a předcházením poruch a automatizovaným plánováním údržby.

Sečteno a podtrženo, představuje internet věcí pro logistické odvětví velké příležitosti. Podle odhadů bude do roku 2020 připojeno k internetu více než 50 miliard objektů, které budou pro odvětví logistiky představovat potenciální trh s objemem 1,9 bilionu amerických dolarů.

Irena Mižďochová Autorka článku působí ve společnosti DHL Supply Chain.