Tři dekády vývoje WMS

Historicky ve skladech fungovala metoda tužky a papíru, od níž vedla zhruba v 90. letech cesta k první generaci WMS, které jsou založeny na obyčejné elektronizaci dat, tedy na jejich prostém převedení do digitální podoby. U této první generace WMS stále chybí provázanost na úkoly a s tím spojená flexibilita, přesto již zde mluvíme o první generaci WMS.

Druhá generace, která nabízí vyšší přidanou hodnotu, pak už nepracuje s doklady, ale s úkoly. V takové situaci jsou do WMS importována data z nadřízeného ERP systému (příjemky, výdejky, výrobní příkazy apod.) a úkoly jsou pak dále distribuovány na jednotlivá pracoviště jednotlivým uživatelům. Stále zde přitom figuruje role dispečera, který úkoly přerozděluje a předává.

Třetí generací lze pak nazvat plně automatizovaný bezdispečerský režim, v rámci kterého systém samotný, prostřednictvím aplikace, předává úkoly pracovníkovi například v průběhu celé směny. Systém přitom zohledňuje faktory, jako je režim skladu, kompetence skladníka, ale třeba i jeho výkonnost ve vybraných činnostech. Mobilní aplikace dnes běží na operačním systému Android a de facto mobilní čtečkou je každý chytrý telefon, do kterého si nainstalujeme aplikaci pro čtení čárových kódů.

Nejpokročilejší generace WMS pak integruje i prvky umělé inteligence a predikce a dovede pracovat s faktory, jako je sezonní poptávka, výkyvy zájmu o sortiment v návaznosti na marketingové akce, počasí, ale třeba i na společenské události nebo jakékoliv jiné faktory. Nejde zatím o široce rozšířenou službu a nabízí ji málokdo, v rámci dílčích modulů už ale k dispozici je, a to zejména v návaznosti na marketingové aktivity. V tuto chvíli již máme reálné zkušenosti s implementací dílčích prvků této generace WMS a reálně využitelné jsou kdekoliv, kde potřebná data umíme vytěžit.

Sklady jsou konzervativní, standardní řešení je obvykle tím optimálním

Pomineme-li drobné detaily, jakým může být například implementace nového dopravce do WMS systému, požadavky klientů na WMS se v průběhu času již obvykle téměř nemění. Sklady fungují v čase poměrně konzervativně a potřebují pouze jednu stabilní verzi systému, který pak funguje roky. Procesy ve skladech jsou v zásadě pořád stejné a mění se jen konfigurace a dílčí postupy.

Nejběžněji jsou využívány WMS druhé a třetí generace, a to v drtivé většině ve standardních řešeních, která jsou stabilní, odzkoušená na desítkách projektů, rychle implementovatelná a cenově dostupná – a to jak v otázce pořizovací ceny, tak i provozu a aktualizace. U stan­dar­di­zo­va­ných řešení dochází k jednoduché implementaci novinek formou aktualizací, které je možné nabídnout všem uživatelům plošně a jednoduše. Zároveň ale zákazníci často stále chtějí mít možnost úprav či doladění nastavení dle vlastních potřeb, což umožňují modulární řešení, která jsou dnes běžnou součástí WMS produktů.

Goods-to-person zažívá expanzi

Změny zažívá ale samotný systému skladu, kdy stále častěji nechodí skladník ke zboží, ale zboží automatizovaně naopak přijíždí ke skladníkovi. Tato automatizace nabízí násobnou efektivitu a úsporu nákladů v čase, vstupně je ale velmi drahá a vyžaduje firmu, která je schopná jedním systémem pokrýt nejen WMS, ale i další technologie, které jsou na tento systém napojeny. Velkým hitem jsou a budou technologie typu AutoStore či Kardex. V tomto případě ale silně funguje princip orchestru, kdy veškeré komponenty musí být zcela synchronní, aby byl výsledek harmonický a správný. A pokud jde o úkoly pro vývojáře WMS, ty pak čeká zejména práce na uživatelské přívětivosti systémů, které by měly být intuitivní, návodné a nejlépe i líbivé.

Ing. Jan Kožušník Autor článku je produktový manažer systému MyStock WMS ze společnosti KVADOS.