facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 12/2021 , IT právo

Uzavírání smluv na dálku

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM


Uzavírání smluv na dálku za použití elektronických prostředků se stává čím dál tím oblíbenějším, především pak s rozmachem moderních technologií, které nabízí čím dál tím více možností, jejichž prostřednictvím lze smlouvu elektronicky podepsat. Motivace k podepisování smluv v listinné podobě tak logicky velmi rychle klesá. Zákony v dnešní době rozlišují několik druhů elektronických podpisů, které je možné k podepisování smluv využít a na trhu je už i celá řada subjektů poskytujících službu elektronického podpisu, a to nejen elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu, ale i elektronického podpisu prostého s biometrickými prvky. Nadto do hry nedávno vstoupila i tzv. bankovní identita, jejímž prostřednictvím by mělo být v budoucnu také možné smlouvy elektronicky podepisovat.


Jaké typy elektronických podpisů zákon rozlišuje?

Zákon dnes rozlišuje několik typů elektronického podpisu, které je možné při uzavírání smluv na dálku využít – těmito jsou prostý, zaručený, uznávaný a kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis, který se dnes již staví na roveň vlastnoručnímu podpisu, je tím nejjednodušším a nejzákladnějším typem elektronického podpisu. K uzavírání smluv elektronicky na dálku v běžném obchodním styku je však i nejpraktičtějším, jelikož k němu není potřeba žádný kvalifikovaný prostředek pro vytváření elektronických podpisů nebo kvalifikovaný certifikát, vydaný prověřenou certifikační autoritou. Některé odborné výklady za prostý elektronický podpis považují například pouhé napsání jména a příjmení v závěru smlouvy či e-mailu, zaškrtnutí elektronického tlačítka „podepsat“ ve spojení s vhodnými prostředky určujícími osobu jednajícího, zadání PIN kódu nebo unikátních přístupových údajů do webové aplikace, prostřednictvím které má dojít k uzavření smlouvy na dálku atp. Parametry prostého elektronického podpisu tedy mohou být různé a zákon v daném směru nenastavuje žádné striktní předpoklady.

Zaručený elektronický podpis, stejně tak jako uznávaný elektronický podpis, poskytuje ve srovnání s prostým elektronickým podpisem výrazně vyšší úroveň identifikace podepisující osoby. Zejména pak uznávaný elektronický podpis zaručuje jak identifikaci podepisující osoby a nezměnitelnost dat, tak i osobu autora elektronického podpisu. Uznávaný elektronický podpis je v zásadě stejný jako zaručený elektronický podpis, je však založen na tzv. kvalifikovaném certifikátu, vydaném ověřenou certifikační autoritou (např. Českou poštou s.p.) a k jeho vydání je vždy nutné předchozí ověření identity podepisující osoby. Uznávaným elektronickým podpisem je praxi možné elektronicky podepisovat i takové dokumenty, kterými se právně jedná vůči státním orgánům, což u prostého elektronického podpisu samozřejmě nepřichází v úvahu. Nejvyšší záruku důvěryhodnosti, bezpečnosti a jistoty s ohledem na identifikaci podepisujícího poskytuje ovšem až kvalifikovaný elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. Pro vytvoření kvalifikovaného elektronického podpisu je potřeba využívat kvalifikovaný prostředek, jenž se zpravidla nachází na externím nosiči (např. čipové kartě nebo disku USB), a bez něhož není možné dokument kvalifikovaným elektronickým podpisem podepsat.

Platnost vs. průkaznost smlouvy uzavřené na dálku

Z právního hlediska budou všechny shora uvedené typy elektronických podpisů při uzavírání smluv elektronickými prostředky platné, a to včetně prostého elektronického podpisu. Nehledě na to, zda půjde o pouhé napsání jména a příjmení na konci smlouvy, nebo o prostý elektronický podpis s biometrickými prvky, který se poslední dobou stává čím dál tím populárnějším. Ve srovnání s prostým elektronickým podpisem bude nicméně vždy výrazně průkaznější uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. V případě soudního sporu tak bude většinou stačit soudu předložit originál smlouvy podepsané uznávaným či kvalifikovaným elektronickým podpisem k tomu, aby byla prokázána pravost podpisu na smlouvě. U prostého elektronického podpisu to však nemusí být vždy dostačující, zejména pokud protistrana pravost podpisu rozporuje.

Role bankovní identity

V poslední době se do problematiky elektronického podepisování smluv vložila i bankovní identita, jejímž hlavním účelem je umožnit přihlašování k portálům veřejné správy skrze jednotný přístupový bod, kterým je internetové bankovnictví. Jelikož je ovšem bankovní identita schopna garantovat dostatečnou elektronickou identifikaci totožnosti určité osoby, lze ji efektivně využít i k elektronickému podepisování dokumentů bez toho, aby bylo nutné zřizovat si klasický uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. Řada bank ostatně nedávno už začala nabízet elektronické podepisování dokumentů za použití bankovní identity a další banky by postupem času měly tento trend následovat. Uzavírání smluv na dálku by tak mělo do budoucna být možné i za použití služeb bankovní identity, což by nepochybně řadu věcí vyřešilo a zjednodušilo. Už by totiž nebylo nutné si složitě zřizovat uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis k tomu, aby byl elektronický podpis na smlouvě uzavřené na dálku dostatečně průkazný. Podepisování dokumentů skrze bankovní identitu by mohlo tento problém, které je hlavní překážkou k plošnému využívání tzv. prostého elektronického podpisu k podepisování smluv na dálku, pomoci vyřešit.

Závěr

K platnému uzavírání smluv na dálku dnes již existuje celá řada možností a dá se očekávat, že do budoucna se tyto možnosti budou čím dál tím více rozšiřovat. Velké naděje jsou nicméně dnes vkládány zejména do elektronického podepisování smluv prostřednictvím bankovní identity, která by mohla vyřešit problém nízké průkaznosti prostého elektronického podpisu, jakož i problém složitého vyřizování uznávaných či kvalifikovaných elektronických podpisů, které nejsou pro běžný obchodní styk velmi praktické. Doufejme tedy, že se v praxi brzy dočkáme jednodušších a efektivnějších mechanismů k uzavírání smluv na dálku.

JUDr. Jiří matzner, Ph.D., LLM. JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM.
Autor článku je zakladatelem advokátní kanceláře MATZNER Legal.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.