- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (79)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Online obchodování přes platformy pod drobnohledem finanční správy
Provozovatelé online platforem stojí před novou výzvou. Chystá se toti zavedení oznamovací povinnosti vyplývající ze směrnice DAC 7, je dopadne na vechny provozovatele, kteří umoňují prodejcům nabízet a prodávat své zboí nebo vybrané sluby přes jejich webová rozhraní. Kterých činností se nová oznamovací povinnost týká? Jaké informace budou muset platformy shromaďovat? A jak se co nejlépe připravit, kdy zatím neznáme technické řeení nového hláení?

Oznamovací povinnost začne pravděpodobně platit od 1. 1. 2023
Od 1. ledna 2023 budou provozovatelé webových rozhraní povinni shromaďovat informace o vech prodejích týkajících se vybraných činností. Předmětem následného oznámení budou takové údaje jako detailní informace o prodejci, hodnota prodejů realizovaných prodejcem v členění podle čtvrtletí, ale také například i hodnota (cena) slueb poskytnutých platformou prodejci (např. provize). Tyto informace budou shromaďovány v průběhu roku a do 31. ledna roku následujícího budou muset být odeslány finančnímu úřadu.
Novela zákona, kterým je tato oznamovací povinnost implementována do české legislativy, je aktuálně v procesu schvalování v Poslanecké sněmovně. Očekává se nicméně, e zákon bude přijat včas, tak aby jeho účinnost nastala od 1. ledna 2023.
O které vybrané činnosti jde?
Vybranými činnostmi se dle návrhu zákona, který vychází z evropské směrnice, rozumí:
- poskytnutí nemovitosti v nejrůznějí formě, například nájem bytu, krátkodobé ubytování, prodej bytu
- poskytnutí dopravního prostředku, například nájem nebo prodej
- osobní sluba tato kategorie zahrnuje celou řadu slueb, které mohou být poskytnuty jinou osobou ne zaměstnancem platformy, například sluby řidičů, poradců nebo lektorů
- prodej zboí zahrnující vechny prodeje zboí vč. prodejů pouitého nepotřebného majetku
Technické řeení zatím s otazníkem
Platformy budou mít povinnost poadované informace reportovat finančnímu úřadu nejpozději do 31. ledna po skončení kalendářního roku. Lze očekávat, e předloení údajů bude probíhat přes portál finanční správy obdobně, jako podávání daňových hláení nebo například hláení prodejů v reimu jednoho správního místa (tzv. OSS). Konkrétní podoba hláení vak zatím není zveřejněna a je vysoce pravděpodobné, e k jejímu zveřejnění nedojde jetě před účinností zákona, tj. před 1. lednem 2023.
Jisté vak je, e struktura bude pevně daná, velmi pravděpodobně ve formátu XML, a nebude tedy moné údaje předat například v tabulkovém souboru, který by si platforma za tímto účelem připravila.
Úskalí nezveřejnění poadované struktury spočívá zejména v tom, e společnosti budou muset data sbírat ji od 1. ledna 2023. Platformy by tedy měly zajistit, e budou mít poadovaný rozsah informací, tak jak je definován v návrhu zákona, a budou následně schopny ho konvertovat do formátu poadovaného finanční správou v relativně krátkém časovém horizontu po skončení roku 2023. V tomto mezidobí, tj. od 1. ledna 2024 do 31. ledna 2024, by navíc měly být jetě před odesláním samotného výkazu finanční správě schopny předat informace o reportovaných údajích vem svým prodejcům. Před vývojáři aplikací vyuívaných platformami tedy bude stát úkol, zohlednit budoucí poadavky a umonit sběr dat jetě před tím, ne bude známý finální datový soubor poadovaný finanční správou.
Je důleité se začít připravovat u teď
Pro platformy to v praxi znamená, e by u nyní měly zrevidovat, jaké typy informací mají aktuálně k dispozici, jak jsou schopny s nimi pracovat, například je filtrovat nebo rozdělovat po čtvrtletí. Důleité je také zanalyzovat, o kterých prodejcích je nutné informace sbírat, nelze toti shromaďovat informace o vech prodejcích ploně. Existuje řada výjimek, kterých se informační povinnost netýká. Jde například o prodejce, kteří nemají bydlitě nebo sídlo v EU, případně ve státě mimo EU, který se na sběru dat také podílí. V opačném případě by se mohly dostat do konfliktu například s GDPR nebo v obchodněprávní oblasti. V tomto kontextu je vhodné také zaktualizovat obchodní podmínky a zabezpečit součinnost prodejců.
3 kroky, jak se připravit:
Krok 1: Technické nastavení podloené právní a daňovou analýzou je první krok, který by platformy měly učinit, aby byly připravené tuto novou povinnost splnit.
Krok 2: Jetě letos je třeba zahájit diskusi s dodavateli IT slueb, které platformy vyuívají, s cílem zohlednit poadované změny v IS jetě před koncem roku, aby byla platforma schopná shromaďovat poadované informace.
Krok 3: Následně, během roku 2023, je nutné implementovat nástroje, s nimi bude platforma schopna překlopit sebraná data do poadované struktury pro hláení.
![]() |
Jaroslav Bene Autor článku je ředitelem oddělení daňových technologií Deloitte Advisory s.r.o. |
![]() |
Michaela Kučerová Spoluautorka článku je senior manaerka v daňovém oddělení Deloitte Advisory s.r.o. |

Formulář pro přidání akce



















