Co je to ESG a nefinanční reporting?

S nefinančním reportingem souvisí i zkratka ESG. Co si však pod zkratkou ESG a nefinančním reportingem představit a jaký je mezi nimi rozdíl? Nefinanční reporting je uveřejňování informací, které vypovídají o jiné než finanční stránce společnosti. Zatímco finanční reporting se týká čistě finančních aspektů a ekonomického fungování společnosti, ten nefinanční zahrnuje zejména oblasti dopadu na životní prostředí, sociální aspekty, otázky udržitelnosti a kvality řízení organizace. ESG je pak klíčovým prvkem nefinančního reportingu. Tato zkratka v obchodním prostředí znamená „Environmental, Social and Corporate Governance“ a týká se především problematiky životního prostředí, společenských témat a udržitelného řízení společnosti. Zmíněným oblastem je poslední dobou v byznysu přisuzována čím dál tím větší důležitost, a to v důsledku zvyšujícího se důrazu na ochranu životního prostředí, ekologické udržitelnosti a společenské odpovědnosti.

Jaké konkrétní hodnotící faktory v sobě ESG kritéria zahrnují? Jedná se například o hodnocení uhlíkové stopy, environmentální udržitelnosti, diverzity, míry dodržování lidských práv, ochrany spotřebitelů, etiky, zákazu diskriminace, způsobů odměňování zaměstnanců a managementu, investičních strategií, principů odpovědných investic, ochrany osobních údajů a mnoho dalšího. Rozhodně tedy nejde o uzavřený výčet. ESG a nefinanční reporting v každém případě slouží jako novodobý způsob, kterým uvědomělí investoři prověřují a v budoucnu čím dál tím více budou prověřovat své potencionální klienty nebo investice.

Jakými způsoby však lze v praxi efektivně řídit kvalitu ESG? Odpověď na tuto otázku bude pro každou společnost značně individuální, a to v závislosti na jejím obchodním zaměření, provozním prostředí, zdrojích, geografickém umístění a dalších faktorech. Existují nicméně opatření, která jsou pro značnou část podniků společná. Jedná se např. o vytvoření vzdělávacích a školících programů v oblasti ESG pro zaměstnance, využívání nástrojů udržitelného financování k rozvoji aktiv a projektů s pozitivními environmentálními a sociálními dopady, zveřejňování informací o strategiích ESG a pokroku v plnění cílů nefinančního reportingu ve výročních zprávách atp.

Nová směrnice „Corporate Sustainability Reporting Directive“ (CSRD)

Nová pravidla pro oblast ESG a nefinančního reportingu, která se budou povinně týkat mnohem širšího okruhu společností, nežli je tomu doposud, má za úkol nastolit Evropská unie prostřednictvím směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti – tzv. „Corporate Sustainability Reporting Directive“ (CSRD). Směrnice CSRD nabyla účinnosti počátkem letošního roku a mění směrnici o nefinančním reportingu z roku 2014 (tzv. směrnici NFRD). Podle konečného znění směrnice CSRD, jejíž pravidla by se měla v členských státech začít uplatňovat už od roku 2024, se povinný nefinanční reporting bude týkat přibližně 50 tisíc evropských společností – v ČR by se to mělo týkat přibližně 1 500 společností. Ty tak budou povinny zveřejňovat například údaje o emisích nebo údaje o využívání obnovitelných zdrojů.

Konkrétní rozsah informací, které budou muset společnosti na základě CSRD reportovat, budou udávat evropské standardy pro reporting o udržitelnosti, jež budou na základě CSRD zavedeny. Některé oblasti nefinančního reportingu však budou společnosti mít možnost si samy zvolit, a to pomocí pravidla tzv. dvojí materiality – tedy podle toho, zda je určité téma z oblasti udržitelnosti pro danou společnost relevantní či nikoliv.

Podle CSRD budou mít povinnost nefinanční reporting provádět jednak společnosti, které tuto povinnost mají už nyní – tedy společnosti s více než 500 zaměstnanci a společnosti, jejichž cenné papíry jsou veřejně obchodované na regulovaných trzích (s výjimkou mikropodniků). Nově však povinnost nefinančního reportingu dopadne i na společnosti, u nichž budou splněna alespoň dvě z následujících tří kritérií: (i) společnost má více než 250 zaměstnanců, (ii) obrat společnosti činí více než 40 milionů eur ročně, nebo (iii) celková aktiva společnosti přesahují hodnotu 20 milionů eur.

Pravidla obsažená ve směrnici CSRD se začnou uplatňovat už od roku 2024, a to v několika fázích. V roce 2025 budou mít poprvé povinnost publikovat nefinanční reporting za rok 2024 společnosti, které povinnostem nefinančního reportingu podléhají už nyní podle stávající směrnice NFRD. V roce 2026 se povinnost nefinančního reportingu za rok 2025 začne uplatňovat i na velké společnosti, které splní alespoň dvě ze tří shora uvedených kritérií. V roce 2027 pak budou poprvé reporting za rok 2026 publikovat malé a střední podniky přijaté k obchodování na regulovaném trhu, kterým je umožněno využít dvouletou výjimku z povinnosti stanovené CSRD.

Závěr

Jakkoliv se může zdát, že nefinanční reporting se týká jenom větších nebo veřejně obchodovatelných společností, není tomu tak. Dalších tisíců malých a středních podniků, jakožto obchodních partnerů (zejm. dodavatelů či subdodavatelů) povinných subjektů, se totiž povinnosti vyplývající z CSRD dotknou nepřímo. Co nejdříve začít s ESG reportingem se tedy rozhodně vyplatí. Nefinanční reporting totiž velmi rychle dobíhá reporting finanční, ESG ukazatele jsou už dnes důležité pro značnou část investorů, a navíc některé banky už dnes mají povinnost vyhodnocovat kritéria udržitelnosti. Nefinanční reporting tak v dohledné roli bude sehrávat klíčovou roli při hodnocení výkonnosti společností ze strany bank (např. pro účely poskytnutí úvěru) nebo investorů (např. pro účely rozhodování o odkupu podílu). Čím dříve tedy s nefinančním reportingem začnete, tím lépe, jelikož se tak dříve budete moci stát atraktivnější firmou – a to nejen pro banky a investory.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM. Autor článku je zakladatelem advokátní kanceláře MATZNER Legal.