Návrh byl představen jako „nařízení o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví“. Jak už se tak trochu nabízí z názvu nařízení, hlavním cílem aktu o digitálních trzích je jednotným způsobem nastavit pravidla tak, aby byly dopředu zaručeny podmínky pro otevřené a spravedlivé trhy v digitálním odvětví. Oba návrhy – jakožto součást digitální strategie Evropské unie – mají rovněž směřovat k posílení jednotnosti digitálního trhu, i proto jsou pravidla stanovena ve formě nařízení, které je přímo aplikovatelné pro všechny státy EU (na rozdíl od směrnic, které jednotlivé státy implementují do svých právních řádů a do určité míry modifikují jejich podobu).

Zatímco DSA míří na poměrně široké spektrum poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, navrhovaná právní úprava DMA cílí pouze na několik klíčových hráčů ‒ platforem s velkým podílem na trhu, které jsou natolik silné, že v podstatě nastavují tržní podmínky a drží kontrolu nad celými ekosystémy platforem v digitální ekonomice a stávající nebo nové menší subjekty na trhu jim mohou jen těžko konkurovat. Nařízení DMA tyto velké platformy označuje jako strážce (gatekeepers). Prvním pilířem navrhovaného nařízení je proto zákaz určitých obchodních praktik a určení povinností, které musí strážce (gatekeeper) dodržovat. Druhým pomyslným pilířem je pak svěření pravomoci Komisi, která má rozhodovat o statusu gatekeepera, regulovat nové typy služeb nebo činit nápravná opatření. Cílem tohoto příspěvku je shrnout základní body k oběma těmto pilířům navrhovaného nařízení.

Na co se DMA vztahuje a kdo jsou tzv. strážci (gatekeepers)?

Nařízení se vztahuje na poskytovatele tzv. hlavních (klíčových) služeb platforem, kterými jsou: online zprostředkovatelské služby (např. online tržiště); internetové vyhledávače; sociální sítě; sdílení videonahrávek; interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech (tedy nikoliv standardní mobilní služby, ale např. komunikační platformy typu WhatsApp), operační systémy; služby cloud computingu; nebo reklamní služby.

Poskytovatel takových služeb je určen za strážce, pokud naplní uvedená kritéria, tedy pokud:

• má významný dopad na vnitřní trh;
• provozuje klíčovou službu platformy (jak popsáno výše), která slouží jako důležitá brána pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů; a
• má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení nebo lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá.

To jsou obecná kritéria. Návrh vedle toho obsahuje i jakousi metodiku (resp. předpoklady či prahové hodnoty) pro určení, zda došlo k naplnění těchto obecných kritérií.

Předpokládá se, že poskytovatel má významný dopad na vnitřní trh, pokud provozuje danou platformu alespoň ve třech členských státech a zároveň naplní stanovená ekonomická kritéria (tj. dosáhne za poslední 3 období ročního obratu 6,5 miliardy eur nebo pokud tržní kapitalizace nebo hodnota podniku dosáhla v posledním účetním období 65 miliard eur).

Předpokládá se, že platforma slouží jako důležitá brána, pokud má více než 45 milionů aktivních koncových uživatelů v Evropské unii a více než 10 000 aktivních podnikatelských uživatelů ročně. Pokud těchto počtů uživatelů dosahuje soustavně v posledních třech letech, předpokládá se, že dosahuje zavedeného a trvalého postavení.

Jaký je proces určení strážce?

Pokud platforma dosahuje zmíněných hodnot, oznámí poskytovatel tuto skutečnost Evropské komisi a Komise jej určí za strážce, ledaže by prokázal, že ačkoliv naplňuje předpoklady podle prahových hodnot, ve skutečnosti nesplňuje obecné podmínky (tj. je velkou platformou, ale neslouží jako brána). Na druhou stranu na základě šetření trhu může Komise označit za strážce i ty poskytovatele, kteří jí požadované informace neohlásili, dokonce může Komise určit strážcem i ty poskytovatele, kteří nedosahují stanovených prahových hodnot. Strážce pak musí splnit povinnosti stanovené nařízením do 6 měsíců od zařazení na seznam strážců.

Jaké jsou povinnosti strážců?

Návrh nařízení DMA obsahuje řadu příkazů a zákazů, včetně podmínek pro jejich uplatnění. Navíc obsahuje i mechanismus pro přehodnocování těchto kritérií, aby mohla Komise pružně reagovat na rychle se vyvíjející trhy. Níže uvádíme příklady některých zakázaných praktik a příklady povinností, které na strážce dopadnou.

Mezi základní povinnosti, které dopadají na strážce, patří:

• strážce musí umožnit podnikatelům, aby nabízeli stejné produkty prostřednictvím jiných online zprostředkovatelských služeb (online tržišť) i za jiných cen a podmínek než na platformě strážce (například by tak mělo být možné stáhnout si aplikace pro iPhone i jinde než na AppStore)
• strážce musí umožnit podnikatelům, aby propagovali své nabídky na platformě
• v případě poskytování reklamních služeb musí strážce poskytnout svým inzerentům a vydavatelům informace o ceně placené zadavatelem reklamy a vydavatelem, odměně vydavateli za zveřejnění dané reklamy a další reklamní služby

Dále na strážce dopadají další vybrané povinnosti, které mohou být dále upřesněny, strážce například musí:

• umožnit odinstalaci předinstalovaných softwarových aplikací a musí umožnit instalaci softwarových aplikací třetích stran
• umožnit přístup a interoperabilitu podnikatelským uživatelům a poskytovatelům doplňkových služeb
• umožnit přístup inzerentům a vydavatelům k nástrojům strážce pro měření výkonnosti
• umožnit přístup a přenositelnost údajů generovaných činností podnikatelů nebo koncových uživatelů na platformě, včetně nepřetržitého přístupu v reálném čase a přístupu k souhrnným údajům
• poskytnout všem poskytovatelům internetových vyhledávačů na žádost přístup k anonymizovaným údajům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazování v internetových vyhledávačích strážce

Dále jsou v samostatných článcích upraveny některé další zvláštní povinnosti, které má strážce plnit vůči Komisi. Strážce tak musí informovat o každém zamýšleném spojení s jiným poskytovatelem platformních služeb, ale i jakýchkoliv jiných služeb v digitálním odvětví (a to bez ohledu na to, jestli toto spojení podléhá ozna­mo­va­cí povinnosti podle příslušných předpisů o spojování podniků). Další povinností je vést a nejméně jednou ročně aktualizovat auditem ověřený popis všech technik profilování spotřebitelů.

Mezi zakázané praktiky v rámci poskytování hlavních služeb platformy strážce patří:

• nesmí kombinovat osobní údaje získané z určených platforem s osobními údaji z jiných strážcem poskytovaných služeb ani přihlašovat koncové uživatele ke svým dalším službám za účelem kombinování osobních údajů, ledaže dá koncovému uživateli možnost volby a získá od něj souhlas
• nesmí znemožňovat podnikatelům, aby upozorňovali orgány veřejné správy na jednotlivé praktiky strážců
• nesmí nutit podnikatele, aby využívali služby identifikace nabízené strážcem
• nesmí nutit podnikatele nebo uživatele, aby se pro možnost přístupu k jedné službě museli přihlásit do jiné služby
• nesmí používat (v hospodářské soutěži s podnikatelem) neveřejně dostupné informace, které byly vygenerovány činností podnikatelů a jejich uživatelů na platformě
• nesmí technicky omezovat přechod mezi různými softwarovými aplikacemi
• nesmí při určování pořadí zvýhodňovat vlastní produkty nebo služby

Příklady povinností („DO“)

• umožnit podnikatelům nabízet produkty na jiné platformě i za jiných cen a podmínek
• poskytnout inzerentům přístup k informaci o ceně reklamy a nástrojům pro měření výkonnosti
• umožnit odinstalaci předinstalovaných aplikací a instalaci aplikací třetích stran
• umožnit interoperabilitu s vlastními službami
• umožnit přístup a přenositelnost údajů generovaných při používání platformy
• informovat o spojení
• provádět audit profilování spotřebitelů

Příklady zakázaných praktik („DON’T“)

• kombinovat osobní údaje z platformy s dalšími osobními údaji bez souhlasu uživatele
• nutit uživatele přihlásit se i k dalším službám strážce
• používat v hospodářské soutěži s podnikatelem neveřejně dostupné informace generované platformou
• technicky omezovat přechod mezi různými aplikacemi
• zvýhodňovat vlastní služby a produkty při určování pořadí

Provádění a vymáhání nařízení DMA

Orgánem odpovědným za provádění a vymáhání nařízení DMA je Komise, které má být dále nápomocen poradní výbor pro digitální trhy. Členské státy můžou Komisi požádat o šetření trhu, pokud se domnívají, že existuje důvodné podezření, že poskytovatel hlavních služeb platforem by měl být určen za strážce.

V souvislosti s dodržováním stanovených povinností má Komise pravomoc vydávat opatření k upřesnění některých povinností strážců a aktualizovat stanovené povinnosti, ale i rozhodovat o pozastavení některých povinností nebo udělení výjimek z plnění povinností. Komise rovněž může provádět šetření trhu za účelem určení strážců a/nebo zkoumání dodržování nařízení. V případě nedodržování má pak Komise pravomoc ukládat nápravná opatření – a to jednak opatření z hlediska tržního chování, ale rovněž i strukturální nápravná opatření (například může uložit strážci odprodej části jeho podniku). V případě úmyslného i nedbalostního nesplnění povinností může strážcům hrozit udělení pokuty až do výše 10 % celkového obratu (resp. až do výše 1 % celkového obratu v případě neposkytnutí součinnosti při určování strážce a při vyšetřování, a/nebo penále až do výše 5 % denního obratu za předchozí účetní období za den k vynucení si součinnosti při vyšetřování a plnění některých dalších procesních povinností).

Co přinese DMA?

Ačkoliv jde prozatím pouze o návrh nařízení a jeho finální podoba se může (a pravděpodobně pod vlivem silných tlaků velkých platforem bude) měnit v průběhu legislativního procesu, již z předloženého textu můžeme vidět jasnou snahu Komise o silnou regulaci velkých platforem a nastavení mantinelů pro spravedlivější vstup a pozici start-upů, malých a středních podniků na digitálním trhu, umožnění jejich přístupu k důležitým datům, která byla doposud v držení stráž­ců. Pro strážce i pro podniky (uživatele platforem) by měla úprava přinést větší míru transparentnosti ‒ firemní uživatelé budou vědět, co od platforem působících v roli strážce mohou čekat, a platformy zase budou dopředu vědět, jaké mají stanovené povinnosti.

Mgr. Ing. Petra Věžníková Autorka článku je advokátka ve společnosti Squire Patton Boggs, kde se zaměřuje na právo digitálních technologií (ochrana osob­ních údajů, kyberbezpečnost, regulace ele­k­tro­nic­kých komunikací a soutěžní právo).