Akciová společnost Pražská teplárenská, respektive její dceřiná společnost Energotrans, jsou základními dodavateli tepla pro Prahu. Zároveň jsou významnými dodavateli elektrické energie a podpůrných služeb. Společnosti vlastní několik velkých zdrojů, jako Mělník, Malešice, Michle, Krč, které jsou z pohledu teplofikace propojeny do soustavy, dále několik samostatných zdrojů, jako Juliska, Veleslavín či Holešovice, a několik desítek blokových kotelen. Pro podporu řízení tak technicky i ekonomicky složité soustavy samozřejmě Pražská teplárenská využívá řadu softwarových aplikací, mezi které patří i systém eSADA, což je provozně-technický informační systém určený pro řízení výroby, řízení údržby a prodej komodit zákazníkům.


Procesy jako plánování a příprava výroby či bilancování výroby byly v Pražské teplárenské před implementací systému eSADA postaveny na autonomních aplikacích na úrovni excelovských tabulek. Ty byly většinou tvořeny vlastními silami a provozovány na lokálních počítačích. Data byla sdílena formou přeposílání těchto tabulek e-maily po počítačové síti. Vstupní data byla zadávána z různých podkladů, a to nestrukturovaně, neboť na jednotlivých zdrojích jsou různé řídící systémy, například ZAT Příbram, Siemens atd. Rovněž neexistovaly interface na okolní systémy, se kterými bylo potřeba vyměňovat data – například s ekonomickým systémem (SAP), se systémem pro prodej tepla (Soluziona), systémem pro prodej elektřiny (MDMS), a zejména s Centrálním energetickým dispečinkem (CED), který bezprostředně řídí výrobu. Proto bylo přijato rozhodnutí o projektu OPEP – implementace provozně technického informačního systému. Hlavním dodavatelem projektu se na základě výběrového řízení stala firma EG – Expert se svým řešením eSADA. Subdodavatelem projektu byla firma ORTEP se svým dynamickým modelem soustavy (DYMOS) .

Základní požadované přínosy projektu

V analýze před zahájením projektu byly definovány požadované přínosy nového řešení:

• Separované tematické aplikační balíčky řešící dílčí úlohy, které byly vyvinuty uživatelsky v podobě excelovských sešitů s neřízeným uložením na lokálních PC, nahradit uceleným systémem.
• Uživatelské úlohy, které pracují s lokálními datovými zásobníky (různé struktury, chybí datový model, uloženy různě na lokálních PC, není zálohování) nahradit centrální databází.
• Neřízenou výměnu dat mezi uživateli nahradit diferencovaným přístupem uživatelů k jednotlivým aplikacím i veličinám.
• Plánovaní výroby na základě historických průměrných denních teplot a spotřeb zdokonalit do plánování na základě průměrných denních průběhů (po hodinách) s aplikováním dynamiky soustavy, aktuálních potřeb zákazníků, situace na trhu s elektřinou a využitím optimálních (z pohledu maximálního zisku) provozních variant.
• Intuitivní přípravu výroby dle predikce teplot nahradit přípravou výroby postavenou na základě hodinových diagramů s aplikováním predikce venkovních teplot, dynamiky soustavy, situace na trhu, dostupnosti a ekonomiky zdrojů.
• Nahradit intuitivní využití voleného výkonu na trhu se silovou elektřinou a PpS nástrojem umožňujícím operativní rozhodování na základě ekonomického porovnání provozních variant.
• Různorodost zpracování bilancí energetické výroby nahradit jednotnou metodologií podporovanou softwarovou aplikací umožňující ověřovat dílčí výsledky.
• Dosavadní měsíční zpracování bilancí zdokonalit o možnost bilancování po dnech, včetně možnosti operativního bilancování (v omezeném rozsahu veličin) i po hodinách, respektive čtvrthodinách.
• Rozšířit zpracování údajů o emisích o podklady potřebné pro obchodování s povolenkami na oxid uhličitý.
• Data potřebná z jiných systémů a pro jiné systémy sdílet nebo přenášet unifikovaným, definovaným způsobem.
• Vypočtené hodnoty z dílčích aplikačních úloh ukládat centrálně v jednotné struktuře pro potřeby dalšího využití oprávněnými uživateli.

Obr. 1: Filozofie řešení projektu OPEP

Hlavní etapy projektu

V rámci projektu byla zpracována v první etapě koncepční analýza, v rámci které byly zmapovány dané podnikové procesy (sběr dat z technologie, plánování výroby, příprava výroby, bilancování výroby včetně ekologie a vodohospodářství). Byl zpracován celkový návrh řešení včetně popisu dílčích funkcionalit.
Ve druhé etapě byla zpracována implementační analýza popisující pokrytí požadovaných procesů řešením eSADA včetně návrhu databáze, hardwaru, organizačních opatření apod. Ve třetí etapě probíhala vlastní implementace aplikací, včetně přípravy základních dat, školení uživatelů a zpracování dokumentace. Ve čtvrté etapě byly realizovány interface na řídící systémy a okolní informační systémy a probíhal ověřovací provoz. Ten byl nezbytně nutný, neboť vzhledem k velkému rozsahu celkového řešení bylo nutné provádět korekce, které vedly k optimalizaci celého řešení.

Použité aplikace a platformy

Z celého komplexu eSADA byly v rámci projektu v Pražské teplárenské implementovány tyto subsystémy:

• TD – Technologická a informační databanka,
• VC – Výrobní charakteristiky,
• PV – Plán výroby,
• PR – Příprava výroby,
• BV – Bilance výroby (Ekologie, Vodohospodářství),
• SI – Systémové interface,
• SD – Správa systému.

Těmito aplikacemi, které jsou vytvořeny na bázi produktů Microsoft, byly pokryty všechny výše zmíněné požadavky. Za databázovou platformu byl zvolen MS SQL Server a vývoj programů probíhal v produktu MS Visual Studio.NET. V agendách, ve kterých se jednalo o zobrazení velkého množství číselných údajů, byl jako uživatelské rozhraní využit MS Excel.






Obr. 2: Ukázky z použitého řešení eSADA

Výjimečný projekt, přenositelné řešení

Vzhledem k rozsahu řešení a tomu, že pražská soustava patří k největším na světě, se jednalo o výjimečný projekt. Jeho aplikování je však možné i v menších teplárenských společnostech. Díky modulárnosti řešení je možné implementovat i dílčí úlohy, například pouze subsystém Bilance výroby. Návratnost vložených investic se projeví především ve sjednocení metodologických postupů v souladu s legislativou a v úsporách daných optimalizací plánování nasazení jednotlivých zdrojů. Dané řešení bude možné aplikovat i do přípravy strategického plánu výroby. Na dané řešení, respektive na vypočítané hodnoty, mohou navazovat další úlohy, jako Kalkulace ceny tepla nebo Palivo a substráty.