Ještě před rokem přitom bylo něco takového možná předmětem teoretických debat nad kávovarem mezi zaměstnanci, kteří by byli rádi omezili dojíždění nebo nalezli uspořádání, které bude vyhovovat jejich soukromému a rodinnému životu – bez nutnosti „být viděn při práci“. Pro mnoho firem byla práce z domova jen nenápadnou zmínkou v pracovních dokumentech, „umožňující“ práci z jiného místa než pracoviště, a to za splnění specifických podmínek.

Tato vynucená změna v pracovní praxi se povětšinou setkala s úspěchem a vysněná, avšak dlouho opomíjená možnost práce mimo zdi kanceláře se stala realitou. Hybridní přístup, kdy zaměstnanci mohou pracovat odkudkoli, začíná být zcela běžný. Avšak s přechodem z krátkodobých nouzových IT řešení na stabilnější uspořádání je nutné hledat způsoby, jak podpořit trvalejší model distribuované „práce odkudkoli“.

Po roce snah o zajištění produktivní práce zaměstnanců z domova a posunu k další fázi vývoje – práci odkudkoli – stojí IT před novými problémy. Investice do technologií pracovního prostředí dosud víceméně kopírovaly modely práce, kde kancelář byla na prvním místě a práce na dálku na druhém nebo až třetím. V modelu distribuované práce musí být na prvním místě digitalizace. Aby se přechod podařil na všechny strany – pro podnikové IT, zaměstnance, zákazníky i z hlediska konkurence na trhu zboží i trhu práce – bude nutné překonat především tři níže popsané problémy.

Problém č.1: od problematické k bezproblémové uživatelské zkušenosti

Při snaze umožnit práci na dálku byla zásadní především otázka, jak zajistit přístup.

Podnikové IT muselo ze dne na den vybavit zaměstnance digitálními nástroji a zavést procesy a řešení, která by jim poskytla přístup k aplikacím a datům potřebným k výkonu práce. Uplynul rok a zaměstnanci se stále potýkají s nekonzistentností a neprovázaností na svých mobilních zařízeních a počítačích. Je to z toho důvodu, že IT budovalo tyto procesy a řešení s pomocí izolovaných, nepropojených nástrojů pro správu PC nevhodných pro potřeby práce odkudkoli.

Do budoucna musí IT zaměstnancům zajistit spolehlivý přístup k aplikacím a datům z libovolného mobilního nebo stolního zařízení, které užívají, a poskytnout jim v případě potřeby podporu. Klíčové je rovněž spolehlivé připojení. Problémy s VPN totiž mohou zpomalovat práci nebo jí zcela bránit.

Snahou tedy je odstraňovat potíže s digitální technikou, které ovlivňují produktivitu. To pomáhá zlepšit pohodu zaměstnanců a poskytuje jim pocit, že nezůstávají stranou. Firmám to ve výsledku pomáhá přilákat a udržet kvalitní pracovníky v době, kdy takovéto zkušenosti u lidí stále větší měrou ovlivňují volbu zaměstnavatele.

Zajištění bezproblémové uživatelské zkušenosti však bude vyžadovat investice do hybridní architektury, která se postará o konzistentnost a provázanost. Budoucnost práce odkudkoli spočívá v tom, umožnit zaměstnancům zvolit si libovolně zařízení a místo připojení a všude se těšit stejnému komfortu.

Problém č.2: od roztříštěného zabezpečení k nulové důvěře

Náhlý přechod na práci na dálku znamenal přesun počítačů, notebooků a telefonů mimo podnikovou síť a „ochrannou bublinu“ kanceláře. Uvnitř této bubliny měli zaměstnanci bezpečný přístup k aplikacím v datovém centru. Mimo ni se koncová zařízení a aplikace staly součástí distribuovaného okraje sítě, kde útočník při napadení jednoho zařízení může způsobit podstatně větší přímé i vedlejší škody. Opuštění ochrany pomocí tradičních podnikových firewallů a zavedení nadstavbových bezpečnostních řešení otevřelo IT systémy, zařízení a aplikace zranitelnostem. Není překvapením, že ve stejné době, kdy v roce 2020 došlo k rozmachu práce na dálku, zaznamenalo 80 % firem počítačové útoky.

Dnes, kdy se uživatelé, koncové body a aplikace stále více vzdalují od podnikové sítě, musí IT řešit podstatně větší potenciální prostor pro útoky. CIO a jejich týmy chápou, že jejich současné nástroje založené na tradičním přístupu k síťové bezpečnosti se statickým perimetrem jsou neúčinné. Mobilita, cloud, IoT a edge computing způsobují, že síť není jednoznačně ohraničená a existuje množství vstupních bodů. To značně znesnadňuje ochranu prostředků uvnitř perimetru.

Bezpečnost proto musí následovat uživatele, koncové body a aplikace kamkoli. K uživatelům je nutné přistupovat stejně bez ohledu na to, kde se nachází. To znamená s nulovou důvěrou.

Bezpečnostní operační centrum (SOC) se musí rovněž přizpůsobit. Musí zbořit hranice mezi jednotlivými týmy a naučit se spolupracovat a řídit provoz zabezpečení podniku na dálku.

Koncept nulové důvěry založený na principu „nikdy nevěř, vždy ověřuj“ nedůvěřuje a priori ničemu uvnitř podnikové sítě ani mimo ni. Odstraňuje také široký přístup, s jakým se setkáváme u tradičního síťového perimetru, a který nabízí rozsáhlý prostor pro útok a horizontální pohyb v síti bez povšimnutí. Fungovat to však může pouze tehdy, když IT buduje bezpečnost od základu, nikoli jako dodatečně přidané řešení. Je nutné opustit snahy za každou cenu zabránit napadení a zaměřit se namísto toho na budování bezpečnosti jako nedílné součásti všeho – aplikací, sítě a všech ostatních prvků, které přenáší data.

Problém č.3: Od složitosti k jednoduchosti provozu

Náhlý přechod na práci na dálku znamenal, že firmy urgentně investovaly do nástrojů a aplikací, které usnadňují spolupráci, podporují produktivitu a zajišťují přístup – od týmových chatovacích a videokonferenčních aplikací přes vzdálený desktopový software po aplikace pro soustředěnost. V danou chvíli byly rychlým řešením, které umožnilo zaměstnancům vykonávat jejich práci. Integrace tolika řešení v tak krátkém čase ne vždy dopadne dobře a dnes, rok poté, stojí IT týmy před konglomerátem různorodých nástrojů s nesourodou správou.

Ke zlepšení stavu budou zapotřebí dva kroky. Za prvé musí IT zjednodušováním a racionalizací rozmotat spletenec, do kterého se zamotalo. To znamená pečlivě uvážit, které nástroje jsou jak intenzivně užívané. Za druhé je nutné rozšířit okruh podporovaných zařízení a platforem, které by mohli zaměstnanci při práci odkudkoli používat, a odstranit nedostatky v uživatelské zkušenosti a jiné problematické oblasti.

Je to vše otázka škálovatelných řešení. Stávající virtuální desktopová infrastruktura (VDI), digitální pracovních prostředí a bezpečnostní řešení umožnily zaměstnancům začít po vypuknutí pandemie rychle pracovat z domova, ale otázkou je, zda budou vyhovovat v dlouhodobějším horizontu při rostoucím počtu uživatelů, kteří očekávají možnost bezproblémové práce na dálku. Nedokáže-li se řešení dostatečně pružně přizpůsobit, mohou uživatelé začít narážet na problémy s dostupností, které budou ovlivňovat jejich produktivitu, zatímco správci IT se budou potýkat s nadměrnou komplexitou.

Je to i otázka automatizace. Moderní IT musí fungovat pro každou funkční skupinu v organizaci – IT, vývoj, provoz, zaměstnance, informační bezpečnost. Například automaticky detekovat a záplatovat zranitelnosti a chránit tak koncová zařízení, než se stanou hrozbou pro celý podnik. To pracovníkům IT usnadňuje život a dává jim větší prostor pro realizaci vize práce odkudkoli.

Nový setrvalý stav

Změny se týkají nejen fyzického vybavení nebo uživatelské zkušenosti, ale také myšlení. Krize si vynutila takové tempo změn, jaké si mnozí nedokázali vůbec představit. Ale aby investice do IT zajistily úspěch v dlouhodobém horizontu, musí dojít i ke změně způsobu uvažování v celém podniku – oprostit se od tradičních předsudků vůči práci na dálku a přijmout myšlenku, že práce je to, co děláme, nikoli místo, kde to děláme.

Za turbulentním minulým rokem se pomalu usazuje prach a my vidíme jasněji, kde se z opatření zavedených jako provizorní řešení náhle vyvstalých problémů – včetně rychlého nasazení techniky v domácnostech a překotných investic do různých nástrojů pro spolupráci – stala příležitost zavést strategii budoucího rozvoje IT zaměřenou na digitalizaci.

Zaměstnanci si zvykli na flexibilní uspořádání práce a uvědomili si, že nemusí žít v drahých městech, aby mohli pracovat pro určité typy firem. Chce-li firma bojovat s konkurencí o podíl na trhu, pracovní síly a pověst, bude muset investovat s ohledem na postulát zmíněný v úvodu, a to že práce odkudkoli se stane novou normou.

Kristine Dahl Steidel Autorka článku je viceprezidentkou společnosti VMware.