Samozřejmě ne všechny druhy zaměstnání je možné provozovat ve volnějším režimu. Mnozí zaměstnanci ve zdravotnictví, úředníci pracující v provozních hodinách, dělníci ve výrobě a jíní musí striktně dodržovat pracovní dobu a být přítomni na stanoveném místě. Pracovníci na pozicích, které nejsou vázány těmito podmínkami, však stále více preferují možnost zvolit si flexibilnější rozložení práce během dne, a lépe tak skloubit pracovní a soukromé potřeby. Rádi si nechají některé pracovní povinnosti na večer či na víkend a vyřídí si v průběhu dne neodkladné soukromé záležitosti bez nutnosti čerpání pracovního volna. Občas si během dovolené projdou firemní korespondenci, vyřídí naléhavé zákaznické požadavky a zvýší tím hodnotu i přínos své práce pro zaměstnavatele. V rámci pojmu work-life balance, slaďování pracovního a soukromého života, lze tedy pozorovat posun spíše k „work-life integration" – integraci pracovního a soukromého života.

Personální nástroje pro flexibilní pracovní dobu

Základem propojení práce a soukromí je kromě již zmiňované mobility dat i časová flexibilita – tedy flexibilní rozložení pracovní doby. U velkých, většinou nadnárodních organizací je nabídka takovéto pracovní doby standardem a využívají ji desítky procent zaměstnanců v nich. Malé a střední podniky tento trend následují či kopírují a v posledních letech volnější pracovní dobu také umožňují. Zjištění, že výhody této praxe nejsou pouze na straně zaměstnanců, je pro ně příjemné. Vnímají ji jako prostředek pro udržení kvalitní pracovní síly a zefektivnění pracovních výkonů, jako možnost motivovat své zaměstnance a v neposlední řadě také jako způsob snížení některých nákladů na lidské zdroje.

Jako běžné nástroje flexibilní pracovní doby firmy svým zaměstnancům nabízí například:

• posunutí začátku či konce pracovní doby,
• zkrácený pracovní úvazek,
• částečná práce z domova, tzv. home office,
• sdílené pracovní místo, tzv. job sharing,
• krátkodobé pracovní volno (např. do 30 dnů),
• přerušení výkonu práce.

Některé z těchto nástrojů vyžadují na straně zaměstnavatele pouze administrativní úkony drobnějšího charakteru, pokud tím není dotčena kapacita potřebné práce. Neplatí to o home office a job sharing – tato uspořádání jsou náročná z hlediska managementu nadřízeného. Vyžadují optimální organizaci práce, sledování pracovní výkonnosti a výsledků, u job sharingu hned u dvou osob namísto jedné, apod. Na druhou stranu jsou ale velkou motivací pro dané zaměstnance. Ti si uvědomují, že dostávají výhodu a mnohokrát odvádějí větší objem práce než zaměstnanci na stejné pozici v běžném pracovním uspořádání.

Technologie pro mobilitu dat a práce

Snaha zaměstnanců efektivně využívat svůj omezený čas a uspokojivě ho dělit mezi všechny potřebné aktivity zvyšuje požadavky na mobilitu informací a dat. Ať už na straně zařízení, softwaru či z pohledu firemních procesů. Vzájemná interakce těchto tří komponent je pro komunikaci pracovních dat nutná.

Zařízení

S novinkami v oblasti zařízení a hardwaru jako by se v posledních letech „roztrhnul pytel“. Společnosti se předhánějí v nabídce různých komunikačních a mobilních nástrojů. Použití některých je více specifické, jiné se naopak snaží nabídnout co nejširší rozsah funkcí. Mezi nejoblíbenější zařízení patří smartphony, tablety a ultrabooky. Ty si získávají uživatelské body tím, že jsou lehké, přenosné a přitom nabízí množství funkcí a široké použití. Prostřednictvím všech těchto zařízení se mohou pracovníci dostat k firemním datům, pracovat s nimi, případně si je stahovat k sobě pro další použití. U každého z nich se mírně liší úroveň komfortu práce s daty podle jejich vlastností.

Software

Vývoj softwaru jde ruku v ruce s trendy v zařízeních. Pro dosažení cíle, flexibilní práce, musí být aplikace maximálně dostupné (aby byl ideálně k jejich provozu potřebný jen internet a webový prohlížeč) při zachování vysoké míry bezpečnosti. Mezi takovéto softwarové produkty patří například různá cloudová a portálová řešení.

Cloudové řešení lze definovat jako určitou vyšší formu outsourcingu – firma si namísto pořízení vlastní infrastruktury kupuje službu, která je většinou provozována na internetu a na serverech mimo její fyzické prostory. O zabezpečení dat v takovémto cloudu se stará datové centrum. Portálové řešení se obvykle provozuje jako webová aplikace, jejímž hlavním rysem má být snadná a rychlá práce s daty. S určitou dávkou nadsázky je možné říci, že portály mají plnit úlohu tzv. nadaplikací, které poskytují prostor pro sdílení firemních informací a dat. Tato data přitom můžou pocházet z různých systémů či jiných zdrojů. Portálové řešení může být součástí dodávky komplexního softwarového řešení nebo může být doplňkem ke stávajícímu softwarovému vybavení.

Firemní procesy

Poslední složkou potřebnou k efektivnímu využívání flexibilní pracovní doby jsou dobře nastavená pravidla pro používání firemních dat, procesní modely fungování datové komunikace a zabezpečení dat při nakládání s nimi mimo firemní infrastrukturu (pokud organizace dovolují zaměstnancům zapojovat do práce s firemními daty i jejich soukromá mobilní zařízení).

Závěr

Aktuální doba od nás vyžaduje zvládání mnoha povinností, které bývají často v časovém konfliktu. Nechceme se vzdát soukromí, nechceme se vzdát rodiny, a přitom chceme profesně růst. Nové technologie nám nabízí možnosti si tyto situace nemálo ulehčit, pokud je správně použijeme.

-pchelp-
Článek je autorským dílem kolektivu oddělení pro personální systémy společnosti PC Help.