Kvůli lockdownu a ořezávání výdajů spousta firem omezuje čas, který pracovníci tráví přímo v kanceláři. Místo toho značně narostla práce z domova, která si zejména mezi IT pracovníky získala obrovskou oblibu. Možnost trávit více času s rodinou, ušetřit hodiny na dojíždění či schopnost lépe si organizovat práci jsou hlavními důvody, proč programátorům a vývojářům právě tento styl práce vyhovuje. V našem průzkumu mezi 300 IT specialisty pracujícími v Česku se ukázalo, že jen v kanceláři už nechce pracovat nikdo, 93 procent by rádo pracovalo alespoň dva dny v týdnu vzdáleně a 10 procent by do kanceláře již nedocházelo vůbec.

Cena práce z domova

Za poslední dva roky ušly firmy v IT obrovský kus a dokázaly se nové situaci skvěle přizpůsobit. Potvrzují to výsledky průzkumu poradenské společnosti PwC, podle nichž 83 % lidí ve vedoucích funkcích považuje adaptaci jejich firmy na vzdálenou práci jako úspěch. Pouze 5 % však věří tomu, že by jejich firemní kultura dokázala přežít přechod na plně vzdálenou formu práce. Hybridní systém práce se tak zdá být ideálním kompromisem, který kombinuje výhody obou forem práce. A této změně jdou firmy naproti.

Podle průzkumu The Work Trend Index z ledna 2021 zvažuje 66 % firem redesign pracovních prostor tak, aby umožňovaly model hybridní práce. Například kvůli menšímu vytížení kanceláří mění část „pevných“ pracovních míst na „plovoucí“. Díky tomu také řada společností zmenšila kanceláře, což s sebou nese finanční úsporu. S tím jde ruku v ruce také digitalizace procesů, modernizace technologické infrastruktury pro vzdálený přístup, zlepšení komunikace na dálku, ale také důraz na mentální zdraví zaměstnanců. Navzdory tomu však s sebou tento styl práce nese i jistá omezení, která firmy musí zohlednit.

Zdraví na prvním místě

Pracovat z domova totiž není jen tak. V dlouhodobém měřítku představuje řadu nástrah, na které je potřeba zaměstnance připravit, jinak hrozí ztráta jejich motivace a výkonu. Ve firmách se vybudoval určitý sociální kapitál a mentální zdraví, které se změnou režimu spolupráce může rychle spálit. Dlouhodobá absence kontaktu s kolegy totiž vede ke ztrátě sounáležitosti s kolegy, firemní kulturou i značkou jako takovou. Ideálem je proto najít rozumný balanc mezi prací z domova a v kanceláři.

Například seniorní vývojáři budou preferovat většinu času na home office, zatímco juniory je rozhodně lepší mít maximum času v kanceláři „pod kontrolou“. Právě u mladších lidí, kteří nejsou na takovou svobodu ve vlastním time managementu zvyklí, jsou rizika výraznější. Hůře dokážou odolávat pokušení nechat si práci na večer a jít na procházku, protože je venku hezky. Práce na dálku navíc představuje omezené možnosti jejich vzdělávání a péče o mentální zdraví.

Právě pro mladší generace je k osobnímu rozvoji i vytvoření spojení s firmou důležitý osobní kontakt s pracovníky, což vědecké studie také označují jako stěžejní pro týmovou kreativitu a inovaci. Příliš mnoho času stráveného doma současně může vést k rozmazávání linie mezi pracovním a osobním časem. Důsledkem pak je pocit neustálé práce, což vede ke zvýšenému stresu a ve výsledku může skončit až syndromem vyhoření. Je tak na firmách, aby svým pracovníkům daly možnost najít optimální řešení. Každý má totiž individuální potřeby a jedno řešení pro všechny zkrátka nebude nikdy tak efektivní.

Miroslav Vaško Autor článku je spoluzakladatelem české náborové agentury Nymble.