Odtud plyne potřeba zpětné dohledatelnosti šarží, tedy pokud zjistím nějaký problém na vyrobené šarži, musím být schopen:

• Dohledat tuto šarži všude, kde se vyskytuje a izolovat ji.
• Zjistit příčinu nekvality, tedy zpětně vystopovat použité polotovary, materiály, podmínky při výrobě a skladování a provedené kontroly.

Pokud zjistím problém na nějaké vstupní šarži, musím být zase schopen pomocí dopředné dohledatelnosti zjistit, kde všude se závadná šarže nachází, případně v jakých vyráběných šaržích bylo použita.

Protože šaržování je pracné, vyplatí se definovat, které artikly budeme šaržovat a které nikoli. Jednoduchá poučka říká, že šaržovat musíme všechny pro jakost důležité artikly. A pokud budeme šaržovat nějaký materiál nebo polotovar, nutně musíme šaržovat i všechny v kusovníku/ receptuře nadřazené vyráběné artikly, jinak by nešlo realizovat dohledatelnost a šaržování takto izolovaného artiklu by ztratilo smysl.

V jakém průmyslu se se šaržováním setkáváme?

Protože vysoká kvalita je dnes vyžadována na všech výrobcích, setkáme se se šaržováním ve farmacii, elektronice, automotive, strojírenství i potravinářství. Rozdíly jsou v detailu šaržování. Zatímco např. ve farmacii musíme šaržovat všechny artikly včetně obalů, ve strojírenství se můžeme soustředit jen na výrobky, klíčové podskupiny a materiály. Určitě nebudeme šaržovat např. spojovací materiál nebo obaly.

Důležité je stanovit si, v jaké fázi výrobního cyklu začneme se šaržemi pracovat. Pokud pomineme vývoj výrobku, první fází výroby je plánování. ERP systém generuje výrobní příkazy na polotovary a výrobky, které mají svá identifikační čísla a bylo by je možné pro šarže využít. To však zásadně nedoporučujeme, protože plánování je dynamický proces. Příkazy mohou být plánovacími funkcemi ještě mnohokrát smazány a znovu vygenerovány, takže práce se šaržemi v této fázi nemá žádný smysl. Číslo šarže by mělo být zásobě nebo rozpracovanosti přiřazeno nejpozději v momentě jejího vzniku, tedy při příjmu materiálu, polotovaru či výrobku na sklad. ERP systém musí umožnit nastavit ke každému artiklu, zda je jeho šaržování povinné nebo nikoli. V případě povinnosti neumožní vznik zásoby bez přidělení šarže. Zároveň musí být možné ke skupinám artiklů nastavit způsob číslování šarží. Šarže může zadat do ERP systému uživatel, nebo mohou být přebírány z automatického značení výrobní technologií nebo je může generovat ERP systém. Lze použít jednoduché sekvenční řady, strukturovaná čísla (většinou se nastavuje rok/ měsíc/ den/ sekvenční číslo) nebo do šarže přebírá ERP systém číslo návazného dokumentu (u vyráběných artiklů to bývá číslo výrobního příkazu).

ERP systém musí zajistit všechny vazby šarží na související doku­men­ty a skladové transakce, které se šaržemi souvisejí. U materiálů jsou to nákupní objednávky (dodavatel a nákupní podmínky), příp. atesty od dodavatele, vstupní kontroly s naměřenými údaji, datumy expirace, skladové přesuny včetně časů jejich realizace a zdrojových a cílových skladů, na které mohou navazovat databáze s enviromentálními podmínkami skladování. U vyráběných polotovarů a výrobků jsou to výrobní příkazy s operacemi (jména seřizovačů, operátorů, databáze s měřenými parametry na strojích), výrobní kontroly s naměřenými údaji, skladové výdeje na příkazy a příjmy z příkazů se jmény skladníků apod.

Důležité je také značení šaržovaných zásob. Dle charakteru artiklů (sypké, tekuté pevné, malé, velké, …) lze štítkovat přepravky, lepit nebo zavěšovat štítky přímo na zásoby nebo údaje přímo tisknout nebo laserovat na výrobky. Musí se brát v úvahu i následné operace, protože např. tepelné úpravy nebo lakování mohou běžné štítky zničit. Technologií je mnoho a dodavatel ERP systému by měl být schopen při implementaci tu správnou dodat nebo alespoň doporučit.

Vlastní šaržování lze rozdělit na několik druhů:

• Šarže
• Výrobní/ sérové číslo
• Serializační číslo

Šarží označujeme skupinu zásob artiklu, která má stejné vlastnosti – tedy vznikala za stejných okolností. U vyráběných artiklů se typicky jedná o výrobní dávku zajištěnou jedním výrobním příkazem. Výrobní nebo také sériová čísla se používají tehdy, když každý kus musí mít vlastní jednoznačné označení. Obvykle jde o zakázkovou strojírenskou výrobu, kde pro takové kusy generujeme samostatné výrobní příkazy.

Serializaci používáme v případě nutnosti kombinovat předchozí druhy: Kvůli optimalizaci výroby chceme generovat výrobní příkazy na optimální dávky, ale kvůli dohledatelnosti potřebujeme označit každý jednotlivý kus. ERP systém pak označuje dle výrobních příkazů šaržemi celé dávky, ale navíc přiřazuje kusům serializační čísla, na která navazuje např. kontrolní měřící protokoly nebo ve farmacii je předává do nadnárodních databází kvůli dohledatelnosti původu.

Kvalitní ERP systém podpoří šaržování od přiřazování šarží, značení zásob až po zpětnou a dopřednou dohledatelnost s vazbami na všechny potřebné dokumenty a údaje. Důležitý je i jeho dodavatel, který musí mít specialisty nejen na jeho implementaci, ale i na jeho integraci se specializovanými skenovacími zařízeními (RF terminály, RFID brány, kamery) a výrobními a měřícími technologiemi (laserovače, specializované tiskárny, čidla pro monitoring enviromentálních či výrobních údajů, měřidla pro záznam naměřených veličin apod.). Pokud máte takový systém i dodavatele, může být šaržování zábavou.

Vladimír Bartoš Autor článku je ředitelem pro strategii ve společnosti Minerva Česká republika, a.s.