Náklady na provoz

V případě skutečných nákladů na provoz informačního systému formou SaaS zákazníci uvádějí, že jsou nečekaně vyšší, než jaká byla jejich původní očekávání. Zda je tato výtka oprávněná, či nikoli, je velmi diskutabilní, protože hodně záleží na tom, co je v celkových nákladech obsaženo a zda je srovnání provedeno korektně, tj. zda jsou náklady na formu SaaS porovnávány se všemi (tedy i interními) náklady spojenými s běžným provozováním informačního systému. Samozřejmě dost záleží i na tom, co všechno je v měsíčních poplatcích zahrnuto. Pokud cena pronájmu zahrnuje i budoucí upgrady a podporu legislativních změn, což bývá běžný standard, musíme pro srovnání vzít úvahu i budoucí nemalé náklady spojené s pravidelnými upgrady na nové verze běžně provozovaných informačních systémů. Jisté v každém případě je, že forma hostingu nemusí nutně znamenat dramatickou úsporu v celkových nákladech na provoz z dlouhodobého pohledu, ale jedná se zejména o efekt rovnoměrného rozložení všech nákladů v čase. Určitých pozitivních dopadů v oblasti nákladů je samozřejmě dosahováno tím, že provozováním informačního systému pro více klientů dodavatelské firmy realizují poměrně značné úspory ve využívání technických i lidských zdrojů a tyto částečně přenášejí i na své klienty. Lze tedy říci, že z dlouhodobého hlediska provozování systému formou SaaS není řádově levnější, a z toho možná plynou určitá zklamání potenciálních klientů, kteří se na věc dívají optikou silných marketingových hesel většiny dodavatelů, ale jisté pozitivní efekty v oblasti nákladů nepochybně má, a může se tedy firmám vyplatit. Formou SaaS navíc zákazník při nízkých nákladech dosáhne i na relativně velký systém. Když po čase firma vyroste, může jej snadno rozšiřovat nebo „překlopit“ k sobě. To je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč má obchodní model software jako služba obrovský potenciál v segmentu menších a středních podniků, které potřebují pružné IT podporující jejich růst.

Integrace s ostatními systémy

Schopnost, nebo lépe řečeno neschopnost integrace hostovaného řešení s jinými systémy ve společnosti je dalším velmi často zmiňovaným problémem a dle mého názoru se skutečně jedná o aspekt, který v mnoha případech zabraňuje provozování určitého typu informačních systémů formou služby. I když již dnes existují hostované systémy, které je možné bez větších problémů integrovat na ostatní části informačního systému provozované přímo ve společnosti, stále se jedná spíše o menší množinu, ke které patří především komoditní systémy typu účetních aplikací a podobně. Mnoho systémů však i přes vyspělé technologie není možné integrovat v zásadě vůbec. Věřím však, že díky dynamickému vývoji v oblasti integračních technologií nebude již brzy napojení systémů provozovaných formou SaaS na všechny interní systémy společnosti, ale i na jiná hostovaná řešení u jiných provozovatelů žádný problém. Tím také odpadne jeden z vážných důvodů časového omezení provozu systému formou pronájmu.

Technické nároky

To, že v mnoha případech pronájem softwaru nesplňuje technické požadavky zákazníka, si můžeme vysvětlit hned několika způsoby. Na prvním místě jde o výše zmíněné integrační schopnosti, k dalším problémům pak mohou patřit i ostatní technické aspekty a parametry hostovaného řešení, jako například dostupnost celého řešení SaaS a také způsoby, forma a kapacita přístupu pro jednotlivé uživatele. Osobně jsem však toho názoru, že tento argument není v dnešní době úplně relevantní a vzniká spíše špatnou komunikací o nabízeném řešení. Dnešní moderní technologie umožňují širokou škálu možností jak v oblasti architektury, tak i konfigurovatelnosti, dostupnosti či výkonu, a tak zákazníci musí jen zvolit odpovídajícího dodavatele. Velká část společností do této skupiny problémů řadí i bezpečnost. Zákazníci si totiž často nejsou schopni představit ani tu skutečnost, že jejich data jsou uložena na jiném místě a provoz systému nemají ve „svých“ rukou. Ani zde však není třeba propadat panice – v naprosté většině případů jsou hostované systémy spravovány mnohem profesionálněji než v případě využití interních IT kapacit a díky smluvním závazkům jsou zpravidla mnohem dostupnější, v drtivé většině případů 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Navíc si jsem jist, že velmi často obavy ohledně zabezpečení dat vznikají kvůli děsivým příběhům, které se objevily v souvislosti se zhroucením ASP v letech 2000 a 2001. Tehdy mnoho z ASP poskytovatelů, kteří zkrachovali, opustili své zákazníky a neumožnili jim přístup k jejich datům, a někteří dokonce hostovaná data prodali. Na druhou stranu, tato zkušenost naučila zákazníky cennou lekci při sjednávání smluv: vždy se přesvědčte, že budete mít přístup ke svým datům a softwaru nebo zdrojovému kódu v případě, že váš poskytovatel služby ukončí činnost.

Kdo SaaS nejlépe využije?

Jak je vidět výše popsané obavy potenciálních klientů SaaS řešení jsou v určitých případech opodstatněné, ale v případě mnoha typů informačních systémů nepředstavují výraznější riziko. Proto je možné již dnes systémy formou hostingu provozovat bez větších problémů. Je však nutné konstatovat, že tento způsob využívání informačního systému rozhodně není všelék a nehodí se pro všechny typy aplikací a firem. Na formu pronájmu není zpravidla vhodný takový systém, který podporuje core business dané organizace, kde požadavky na jeho zákaznické úpravy budou podstatně vyšší než na komoditní systém typu ekonomické či personální a mzdové agendy. Lze rovněž říci, že většina zavedených firem volí spíše tradiční formu pořízení informačního systému formou investice a pronájem častěji využívají vznikající společnosti, případně společnosti v období transformace a podobně. S využíváním hostovaného systému se však setkáme i u velkých společností, a to především v případě, kdy se jedná o systém, který podporuje vedlejší podpůrné procesy organizace.

Pavel Jiruše
Autor působí jako ředitel divize podnikových informačních systémů v Arbes Technologies.