V rámci výroby potravin je nutné znát nejen přesné složení finálního výrobku, ale také dodavatele jednotlivých vstupních surovin a polotovarů. To pro případ, že by bylo třeba dohledat původ jednotlivých komponentů výrobku. To je obvykle nutné především v případech reklamace konečného produktu nebo kontroly ze strany státních orgánů, jako je potravinářské inspekce. Samostatnou kapitolou jsou požadavky obchodních řetězců, které například trvají na možnosti dohledání původu, tzv. trasování. K tomu se využívají tzv. šarže, což jsou vlastně skupiny výrobků vyrobené v rámci jedné receptury či technologického postupu s definovaným vyrobeným množstvím, které se potom plní do jednotlivých maloobchodních balení a označí příslušnými kódy. Pokud by se u finálního výrobku vyskytl problém, musí informační systém umožňovat tzv. zpětné trasování, při kterém se postupuje směrem k počátku receptury, až se najde závadná surovina včetně dodavatele, či špatná receptura.
Dalším specifikem je obtížnost určení přesného množství vstupních surovin pro požadované množství finálního výrobku. To je způsobeno různými typy ztrát, především manipulačními, či ztrátami, s nimiž je předem počítáno, jako je například odpar. Pracuje se tedy s tolerancemi, které se obvykle zvětšují od finálního výrobku směrem k prvotním surovinám. Systém by tedy měl umožňovat při určování množství vstupních surovin brát tyto tolerance v potaz a objem vstupních surovin korigovat s ohledem na požadované množství finálního produktu.
Asi poslední významnou zvláštností, s níž by měl vhodný informační systém pro výrobce potravin počítat, je tzv. změnové či odchylkové řízení. To umožňuje během výroby zasáhnout do receptury a operativně zaměnit některou ze surovin či změnit dílčí recepturu.

Čáry a informace

Aby měl dodavatel systému šanci uspět ve výběrovém řízení, musí být schopen vedle zmíněných základních požadavků vyhovět i mnoha dalším. Například komunikace se mezi potravinářskými firmami a velkými odběrateli jejich výrobků odehrává na úrovni prvotních dokladů elektronicky. Nejčastěji používaným standardem výměny dokumentů je tzv. EDI komunikace. Bez její podpory by dodavatel systému mohl jen těžko uspět.
Další oblastí pro výrobce potravin důležitou je podpora čárových kódů. Je nezbytností s ohledem na vysoké počty surovin a výrobků, které projdou výrobou a následně skladem. Jako samozřejmost je dnes brána podpora více měrných jednotek. Není výjimkou, že potravinářská firma využívá k jednomu zboží i tři měrné jednotky (např. kus, balení, paleta, či makro-unita), protože to odběratel striktně vyžaduje.
Pro firmy, které samy zajišťují distribuci výrobků do velkoobchodů i maloobchodů, je jedním z kritérií výběru systému i podpora mobilních technologií. Hlavně tzv. mobilního obchodníka. Jeho hlavním přínosem je okamžitý přehled o zásobách jednotlivých odběratelů a pružné reakce na doplnění zásob, případně rozšíření sortimentu. Zanedbatelný jistě není ani sběr marketingových informací.
Užitečným pomocníkem může být i podpora zpracování odpadů či horších jakostí pro druhotné zpracování. Ty je možno zhodnotit využitím například jako krmiva pro hospodářská zvířata do zemědělských podniků. Pokud systém umí tyto aktivity sledovat a promítat je do procesu výroby, sníží se tím náklady na výrobu.

Ať neopadne pěna!

Ovšem, jak slibuje nadpis tohoto článku, zajímá nás nejen potravinářství obecně, ale především výroba nápojů. Co od systému tyto firmy vyžadují a co jim on může nabídnout, se nejlépe dozvíme, podíváme-li se na dva příklady.
Pokud před českým konzumentem piva řeknete pivovar Svijany či pivovar Rohozec, hned je mu jasné, o co jde. Oby tito vyhlášení výrobci zlatého moku patří k holdingu LIF a spolu s dceřinou společností Pivovar Svijany Distribuce jsou zde prvními vlaštovkami, v nichž začali pracovat s informačním systémem Helios Green. Požadavky pivovarů na informační systém vycházejí nejen z hlavní činnosti – výroby piva, ale také z jejich obchodní činnosti, která je poměrně velmi členitá, a tedy i související administrativa je příslušně složitá. To je právě úkol pro informační sytém.
Pivovarské společnosti využívají moduly Účetnictví, Ekonomika, Mzdy a personalistika, MTZ – skladové hospodářství, Odbyt a Manažerské výstupy a vyhodnocovaní. Nad běžný standard informačního systému však, vzhledem ke specifikům pivovarské branže, potřebují několik dalších funkcionalit. Jednou z nich je generace nároků na výtočné, generace nájmu za zapůjčené výčepní zařízení a další je sledovaní obalových sald. Patří sem i konsolidace všech tří firem účetně, automatizace skladových pohybů mezi PS a PSD, kontrola dopravy, sledovaní vybavení provozoven a sledovaní reklamací.
V Pivovaru Svijany mohou s informačním systémem současně pracovat dva uživatelé v expedici, čtyři v účtárně, dva ve vedení společnosti a dva ve skladech. Celkem se tedy jedná o deset současně pracujících uživatelů. V Pivovaru Svijany Distribuce pracuje současně osm uživatelů – tři v expedici, jeden v účtárně, jeden ve skladu, jeden ve vedení a dva v obchodu.
Pivovar Rohozec má osm současně pracujících uživatelů – v expedici pracuje jeden, v účtárně dva, ve vedení dva, v obchodu jeden a ve skladech opět dva. Celkem mají tedy tyto tři společnosti k dispozici 26 uživatelů, kteří mohou využívat přibližně 35 stanic s nainstalovaným příslušným softwarem.
Zavádění jednotného, komplexního informačního systému ve velkém holdingu je samozřejmě běh na dlouhou trať. Skupina LIF dokončila implementaci Helios Green ve většině ze svých patnácti dceřiných společností. V současné době využívají informační systém kupříkladu Pivovar Svijany, Pivovar Rohozec, Pivovar Náchod, mateřské firma LIF, ale též mnoho dalších.

Likéry jako od babičky

Podobnou, i když současně jinou společností je výrobce likérů TRUL holding. Založena byla v roce 1994, sídlí v Mikulovicích na Olomoucku a její roční obrat činí při necelých dvaceti zaměstnancích úctyhodných 300 až 499 milionů korun. Informační systém Helios Orange zde používají od roku 2004. Výroba asi 45 druhů zdejších likérů je postavena na standardní dobré české tradici.
Zatímco v pivovarech šel management cestou komplexního pokrytí výroby piva, v Holdingu TRUL dali přednost zejména podpoře řízení a administrativy. Po systému požadují například snadné získávání informací o skutečném stavu všech skladů, možnost centralizovaného zpracovávání objednávek či řízení nákupu materiálu na základě potřeb výroby podle objednávek odběratelů. Systém jim však umožňuje i přesné vyčíslení výkonů jednotlivých středisek i zaměstnanců a také vzájemnou zastupitelnost jednotlivých zaměstnanců. A pochopitelně zajistí i rychlé hledání dokladů či přístup ke všem datům a tvorbu sestav pro manažerské rozhodování. A důležitá „drobnost“ – vzhledem k obchodním aktivitám likérky směrem za hranice naší země zde, kromě mnoha dalších modulů, využívají modul Intrastat.

Závěrem

Určitě by se našlo ještě mnoho dalších specifik, které potravinářství vyžaduje v závislosti na konkrétním druhu výroby. Vstup do tohoto segmentu vyžaduje na jedné straně připravenost systému pro tento druh činnosti, na straně druhé zkušenosti s procesy a problematikou v konkrétních firmách. Pokud se tedy potravinářská firma rozhoduje pro pořízení či výměnu informačního systému, měla by prověřit zkušenosti uvažovaného dodavatele, a to nejlépe pomocí výčtu referencí z dané oblasti, případně ukázkou práce systému přímo „na bojišti“.

Miroslava Adamyová, Milan Juřen
Autoři jsou manažeři značky Helios ve společnosti Asseco Solutions.