facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
K2 atmitec
IT SYSTEMS 11/2008 , ERP systémy

ERP systém open source?

Open source je kompromisem mezi vývojem systému a jeho nákupem

Petr Novák


Představte si, že jste v roli manažera a čeká vás implementace nového systému na podporu firemních procesů. Můžete koupit nový systém, nebo vyvinout svůj vlastní. Obě rozhodnutí mají svoje výhody, ale také svá úskalí.


Nákup nového hotového systému se jeví jako pohodlnější a jistější varianta. K vývoji nového systému je třeba mít vlastní IT oddělení, a navíc je známo, že spousta projektů, kde byl vytvářen nový software, nedopadla dobře.
Druhou stranou mince je však riziko nenaplnění implementačních cílů hotovými produkty a zbytečné vynaložení investic do softwaru, který jen zčásti pokrývá původní požadavky. Vlastní vývoj softwaru je obtížnější úkol, ale při dokončení projektu dostává uživatel zpravidla softwarové nástroje, které si zvolil a na jejichž definici se podílel.
Dobře zvolené open source řešení se může stát kompromisem mezi oběma variantami. Vývoj projektu již nemusí probíhat od začátku, při kvalitní dokumentaci může vývojový tým rychle adaptovat architekturu i metodiku vývoje daného open source softwaru a přizpůsobit jej dle potřeb svého uživatele. Navíc při vhodné licenční politice naprosto zřetelně dochází ke zlevnění celého projektu. Vývoj je levnější také tím, že vývojový tým již zpravidla nevytváří jádro systému, ale spíše se koncentruje na potřeby uživatele a managementu.
To je samozřejmě pouze jeden úhel pohledu na fenomén open source software. Pokládáme jej za natolik závažný, že se vyplatí vnímat open source v tomto kontextu a hodnotit jej podle možnosti vyplnit prostor mezi komerčními produkty a vlastním vývojem všude tam, kde pro to existují vhodné podmínky. To platí například pro podniky menší velikosti, které jsou nuceny šetřit na vývoji a nemohou investovat do velkých řešení a přitom mají schopné odborníky pro realizaci svých cílů.

Open source ERP není žádnou novinkou

Koncem devadesátých let minulého století vzniklo mnoho open source ERP projektů, z nichž několik je jich natolik vyzrálých, že mohou směle konkurovat a také konkurují standardním komerčním produktům (obr. 1). Přitom jsou k mání jak řešení pro malého spotřebitele, tak pro společnosti střední velikosti. Na rozdíl od technologických projektů nekonkurují tzv. velkým řešením, například produktům typu SAP, Siebel, a to hlavně z obchodních důvodů.

Obr. 1: Podnikové open source řešení
Obr. 1: Podnikové open source řešení


K nejznámějším představitelům ERP aplikací s open source licencí patří určitě systém Compiere. Kromě klasických požadavků na ERP system, jako je účetnictví, skladové hospodářství, řízení nákupu a prodejů, pokrývá také požadavky kladené na CRM a e-business (obr. 2).
Na projektu Compiere si dále můžeme ukázat některé výhody i nevýhody open source řešení:

Open source aplikace bývají kritizovány pro svoji nezralost a nedostatek referencí

Kritikou open source řešení může být nestálost produktu v čase, nejasná koncepce vývoje, nedotaženost projektu, která je většinou dána vznikem projektu spíše jako činnost entuziastické komunity než jako dobře vykalkulovaný obchodní model.
Compiere vznikl koncem devadesátých let jako koncept ERP systému v rukou jediného autora, Jorge Jankeho, který měl bohaté zkušenosti s podobnými projekty jako manažer – technický ředitel Oracle v Evropě – či jako autor – produkt společnosti ADV/Orga, který také ovlivnil začátky R/3 od společnosti SAP.
V roce 2000 byla společností GoodYear sponzorována první živá verze produktu a od té doby společnost Compiere řídí další vývoj softwaru. Vznikl obchodní a vývojový model celého řešení, který vyústil v to, že dnes má aplikace přes jeden milion downloadů, několik desítek partnerů po celém světě a koncová řešení z různých oblastí průmyslu, obchodu, služeb. Aplikace je provozována v různých státech světa s rozdílnými legislativními předpisy a zvyklostmi. Je lokalizována jak pro účetní systémy typu GAAP, tak pro evropské standardy, ale také pro exotičtější krajiny typu Čína, Japonsko, Indonésie, Jižní Afrika. Systém je podporován také v České republice a na Slovensku.
Koncepci dalšího vývoje jednoznačně určuje společnost Compiere, kterou řídí Jorg Janke. Přidané rysy ovlivňují klienti, partneři a přispěvovatelé. Tyto rysy jsou opět velmi přísně koordinovány společností Compiere. Z projektu se vyvinulo několik klonů, motivovaných buď doplňkovou funkcionalitou, či technologickou inovací. Jmenujme například Adempiere nebo španělský projekt Openbravo, jehož vývoj je dotován značnými prostředky Evropské unie. Kompatibilita s původním projektem je pouze částečná.

Obr. 2: Systém Compiere
Obr. 2: Systém Compiere

 

Komerční produkty se mohou inspirovat architekturou a technologií open source řešení

Aspekt architektury a použité technologie systémů je většinou silným důvodem přijmout open source řešení. Díky proklamovaným, ale také dodržovaným principům otevřenosti řešení open source komunita volí takové technologie, které jsou v dané době perspektivní, všeobecně uznávané, známé a kolem kterých probíhají standardizační procesy. Open source často ukazuje technologickou cestu komerčním produktům, kterou by měly do svých budoucích verzí zahrnout. Díky veřejné diskusi vývojové komunity jsou také rychle odstraněny slepé cesty vývoje a zůstává technologicky čisté a důvěryhodné řešení.
Aplikace Compiere, kterou jsme si vybrali za příklad, je Java řešení založené na technologiích Oracle a J2EE standardech. Architektura je díky tomu platformově nezávislá a v posledních verzích byla změněna abstraktní databázová vrstva tak, aby mohla být podporována celá škála dalších databází: Sybase, Microsoft SQL Server, IBM DB2, PostgreSQL. Mezi podporované serverové a klientské platformy patří Linux, Solaris, Windows, MAC OS X a další.
Klientská část aplikace je realizována v Javě, s databází komunikuje přes JDBC protokol a s aplikačním serverem pomocí RMI. Pro menší objem zpracování lze použít alternativního HTML klienta. Tento druh provozu je vhodný všude tam, kde instalace nebo download klienta nejsou vhodné (např. pro zákazníky nebo pro vzdáleně připojené obchodníky). Tato varianta je realizována Java servlety a JSP.
Aplikační server obsahuje obchodní logiku a je dosud implementován v JBoss open source variantě. Plánuje se přechod na další J2EE servery (obr. 3).
Návrh celého systému využívá velkou nezávislost jednotlivých objektů, aplikační logika je přísně oddělena od prezentační vrstvy a je popsána pravidly v tzv. rule engine. Jednotlivé návazné procesy jsou od sebe asynchronně oddělené a sleduje se dokončení všech jednotlivých větví zpracování. Je možné dokončení pouze hlavního procesu, přičemž ostatní podávají zprávu o případné chybě. Tak i při chybné transakci systém pracuje dál, upozorní uživatele a administrátora o chybě, ale neblokuje zpracování jiných úkolů (tzv. fail-safe transaction).

Obr. 3: Architektura open source řešení
Obr. 3: Architektura open source řešení

 

Budoucí očekávané úspory jsou důležitější než to, že licence je poskytována bezplatně

O ekonomické výhodnosti open source řešení se vede víceméně úspěšná diskuse již od vzniku pojmu open source. Pochopitelná je závislost na určitém typu open source licence, ale obecně lze říci, že lákavé jsou především budoucí úspory. Open source v sobě totiž obsahuje potenciál skutečného vlastnictví softwaru, nezatíženého žádnou povinností budoucích poplatků ani jiným omezením užití, které v momentě pořízení ještě nemohu předpokládat. Skutečný open source dává především svobodu budoucnosti.
Pro silnou společnost nabízející komerční produkt jistě není problém navrhnout v době nákupu systému takové obchodní podmínky, které se vyrovnají levnějším open source variantám. Ale určitě není možné zahrnout takové budoucí výhody a převést na klienta záležitosti, jako je volná dispozice se softwarovým kódem, možnost změnit užití softwaru podle budoucích potřeb klienta, možnost změnit dodavatele služeb podle momentálního poměru ceny a výkonu. Pak by byla totiž popřena vlastní podstata podnikání tradičního výrobce softwaru.
Od verze 2.5.3 společnost Compiere změnila svou obchodní politiku a místo Mozilla licence (MPL 1.1) používá GPL licenci. Zdrojové kódy aplikace jsou dostupné na stránkách výrobce za nulový poplatek. Compiere však obsahuje další skryté náklady na pořízení. Jedním z nich je dosud velká závislost na komerční databázi Oracle. Je sice podporována varianta s Oracle Express, ale ta pro větší plnohodnotné instalace nebude stačit.
Společnost Compiere také jako jednu ze svých komerčních služeb nabízí migrační nástroje v rámci ročního poplatku. Bez těchto nástrojů, které jsou placené, se obtížně dodržuje aktuálnost provozované verze. Navíc některé atraktivnější rysy aplikace jsou distribuovány pouze v její komerční verzi.
Vzhledem ke zvoleným technologiím si provoz Compiere vyžaduje systémového odborníka – specialistu na Oracle a částečně i na aplikační server. Systém je natolik obsáhlý, že implementace bez hlubší znalosti logiky a funkcionality není možná. V žádném případě se nebude jednat pouze o instalaci systému, ale o poctivé porovnání firemních procesů s přednastavenými procesy v aplikaci a velmi často o jejich modifikaci, parametrizaci a uzpůsobení konkrétnímu koncovému uživateli.

Obr. 4: Ukázka uživatelského prostředí
Obr. 4: Ukázka uživatelského prostředí

 

Obchodní model a funkcionalita aplikací mají úzkou souvislost

Společnost, která se rozhodne pro vývoj open source aplikací, očekává návratnost investic jiným způsobem než za licence. Obchodních modelů, které potvrzují toto tvrzení, je celá řada, od zpoplatnění vyspělých funkcí aplikace přes zpoplatnění širšího způsobu užití například pro více uživatelů až po zpoplatnění funkcí upgradu atd.
Všimněme si však modelu, kdy společnost ignoruje jakékoliv poplatky vyplývající ze softwaru a koncentruje se na dodání služeb. Pochopitelně těží ze své hluboké autorské znalosti softwaru a umí poskytnout služby vztahující se k softwaru jistě ve vynikajícím poměru ceny a výkonu. To zahrnuje takové činnosti, jako je rozšiřování softwaru, jeho upravování na míru, integrace softwaru, lokalizace atd. Tvůrce ERP systému je však bohužel pravděpodobně stále specialistou na vývoj softwaru, nikoliv na jeho implementaci u mnoha různých odběratelů. Tuto slabost lépe eliminují komerční produkty. Zde je již jasná diferenciace na implementační složky celého procesu a na vývojové jádro společnosti.
Komerční produkty měly zpravidla také čas a hlavně motivaci lépe pochopit specializované potřeby svých uživatelů. Pro společnost vyrábějící komerční software je alfou a omegou dalšího přežití dobrá znalost momentálních trendů v požadavcích na aplikaci. Koncový uživatel je těmto společnostem blíže. Zpětné odezvy na užití softwaru jsou rychlé a rozhodující pro další vývoj softwaru. Tato úzká a silná vazba ovlivňující vývoj softwaru open source projektům chybí. Výsledkem je, že uživatelská funkcionalita open source projektů bude méně dokonalá než funkcionalita komerčních projektů vynucená denním tlakem uživatelů.
Odpovědí open source tvůrců na tento fakt může být například to, že ke svým aplikacím přidají takové nástroje, aby uživatel mohl snadno sám nebo za pomoci odborníků přidat a změnit požadované rysy. Jisté však je, že tímto se implementace systému komplikuje a prodražuje.
To je i případ Compiere, kde je integrovanou součástí systému aplikační framework, ve kterém je realizována celá aplikace. Uživatel může přidávat pod jednotným modelem celé moduly s minimálním rizikem destabilizace aplikace a s výhodou jednotného uživatelského prostředí, jednotného bezpečnostního modelu a jednotné databáze. Koncept tzv. aplikačního slovníku zajišťuje rychlou změnu a stabilní provoz aplikace.
Pro uživatele je přístupný tzv. účetní server a workflow server, které zajišťují plánování a zpracování procesů, ať už se jedná o účetní záznam, skladovou transakci, zpracování požadavku od zákazníka, reakci na mail, varovné hlášení či tisk dokumentu.
Klient pracuje se systémem pomoci personalizovaného prostředí (obr. 4). Uživatelské prostředí je generováno na základě pravidel, a proto je aplikace stabilní a konzistentní. Pracné ruční vstupy jsou nahrazeny předvolbami a výběry informací z jednou již zadaných dat. Uživatel může změnit zadávací formulář, fonty, názvy polí nebo skrýt nedůležitá data či přidat specifické nápovědy. Může přidávat nová pole či validační kritéria. Přístup uživatele k datům i procesům je řízen propracovaným bezpečnostním modelem.
Compiere víc než tradiční nezávislé ERP moduly obsahuje procesy svázané do jednotného systému (obr. 5). Také díky podpoře CRM vlastností je Compiere dostatečně pružný i pro nejrůznější obchodní scénáře.

Obr. 5: Klasické rozdělení ekonomických modulů versus procesní pojetí Campriere
Obr. 5: Klasické rozdělení ekonomických modulů versus procesní pojetí Compriere

 

Shrnutí

Open source dnes již pokrývá nejrůznější oblasti softwarového trhu. Oblast ERP/CRM není výjimkou a taková řešení jsou konkurenty vyspělým komerčním produktům. Rozhodně se vyplatí trend open source projektů sledovat, a pokud se přímo nerozhodnete implementovat konkrétní open source řešení, v těchto projektech najdete inspiraci pro vlastní vývoj softwaru či pro výběr komerčního produktu.

Autor je ředitelem společnosti Business Systems.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Význam automatizace a digitalizace v post-pandemickém světě

IT Systems 6/2020V aktuálním vydání IT Systems se věnujeme především roli digitálních technologií v post-pandemickém světě. Zatímco se život postupně vrací do normálu, podniky se musí pustit do sanace škod a začít revitalizovat své provozy a procesy. Pandemie připravila pro mnohé firmy intenzivní zatěžkávací zkoušku. Současně ale jasně ukázala, čemu by podniky měly věnovat pozornost, aby svou provozuschopnost zabezpečily i do budoucnosti.