Dnem 1. 5. 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. Tato změna s sebou přináší celou řadu změn ve fungování českých firem, v životě běžných občanů a ve fungování státu. V souvislosti se vstupem do EU bylo nezbytné přijmout řadu společných pravidel a principů. To přímo znamenalo i úpravu příslušných českých zákonů, vyhlášek a obdobných nařízení. Vcelku pochopitelně se tento proces nevyhnul ani legislativě daňové a účetní.







Příslušné změny se dají rozdělit do čtyř hlavních oblastí: · změny v oblasti účetnictví,
· změny oblasti přímých daní,
· změny v oblasti nepřímých daní,
· změny v oblasti statistického výkaznictví.

Změny v oblasti účetnictví
Podíváme-li se blíže na změny v oblasti účetnictví, tak je zřejmé, že k žádné skokové změně nedochází. Změny jsou do praxe zaváděny postupně již delší dobu - nejpodstatnější změnou bylo uvedení do praxe zákona č. 575/2002 Sb., který novelizoval zákon o účetnictví a následně zavedení s ním související vyhlášky č. 500/2002 Sb., která stanovuje základní účetní pravidla. Celá tato postupná novelizace má za cíl přiblížit české účetnictví evropským zvyklostem a zavést do života české účetní standardy. Neopomenutelným vlivem sbližování se s Evropou na naše účetnictví je podpora mezinárodních účetních standardů českou legislativou - od povinného použití těchto standardů pro veřejně obchodovatelné společnosti přes možnost jejich použití u ostatních společností až po v neposlední řadě přizpůsobování se našich účetních postupů mezinárodním standardům. Většina změn v legislativní úpravě účetnictví spolu se změnami v daňových zákonech pokračuje v trendu oddělení účetnictví od daňové oblasti. Zejména pro drobné živnostníky a malé, či někdy střední podniky je to často cizí a nezvyklý prvek, a nezřídka přetrvává názor, že účetnictví je nutné zlo a slouží jenom k tomu, aby si stát mohl zkontrolovat své peníze.

Změny v oblasti přímých daní
Podstatné změny byly do zákona již zapracovány především novelou č. 162/2003 Sb. Tato novela do zákona o dani z příjmu vnesla mnoho podstatných změn - definici daňové evidence, tolik diskutovaný minimální základ daně, opětovné zavedení daňových odpisů nehmotného majetku či nový způsob odepisování administrativních a kancelářských budov. Přímo vstupu do EU, a tím převzetí příslušných evropských direktiv, se změny dotýkají víceméně okrajově, a to v oblasti zdanění dividend a podílů na zisku, včetně zrušení slevy na dani ve výši poloviny daně sražené z vyplácených podílů. Druhou skupinou změn jsou změny při posuzování fúzí, akvizic a podobných restrukturalizací společností. Nezapomenout také nesmíme na osvobození úroků a licenčních poplatků od srážkových daní, i když je tato změna účinná až od roku 2011.

Změny v oblasti nepřímých daní
Novelizace spojená s nutností akceptovat směrnice Evropské unie se nevyhnula ani zákonu o spotřební dani, který byl novelizován zákonem č. 353/2003 Sb. Změn v zákoně je nemálo, takže si vyžádaly kompletní nové znění zákona. Můžeme připomenout změny sazeb daně, zavedení institutu daňových skladů, změny v datu daňové povinnosti, zavedení režimu podmíněného osvobození a s tím související nové doklady - ať již daňové, nebo doklady o přepravě. Obdobnou revoluční změnou jako zákon o spotřební dani prošel i další zákon o nepřímých daních, a to zákon o dani z přidané hodnoty. Ten se podstatně změnil tzv. velkou euronovelou - ta se po všeobecně známých peripetiích dočkala vydání ve Sbírce zákonů jako zákon č. 235/2004 Sb. Cílem euronovely bylo vyjít vstříc zejména šesté direktivě EU (direktiva 77/388/EEC, upravená direktivou 2001/155/EC), a samozřejmě zčásti také snahou zajistit státu zvýšené příjmy z titulu vybírání daní. Z této velké novely zákona o DPH se dá zdůraznit několik bodů:
· Zpřesnění definice osob, které odvádějí daň, a ustanovení pojmů osoby povinné k dani a plátce daně - v podstatě zjednodušeně řešeno osoba povinná k dani je potencionálním plátcem daně. Plátcem se stává např. po překročení obratu jeden milion korun, pořízení zboží z EU nad deset tisíc euro v běžném kalendářním roce nebo příjmem zaslaného zboží z EU, které podléhá spotřební dani, či příjmem některé z vyjmenovaných služeb poskytnutých z jiných zemí EU.

· Ve spojitosti s obchody v rámci EU dochází ke změně formátu daňového identifikačního čísla, kde se původní kód finančního úřadu s pomlčkou nahrazuje znaky CZ.

· Přesun vybraných položek mezi jednotlivými sazbami daně - potažmo většinou ze snížené sazby do sazby základní.

· Snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 %.

· Podstatnou změnou je změna povinnosti přiznat DPH - nejen ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, ale i ke dni platby (ke dni, který nastane dřív). V principu to znamená i zdanění přijatých záloh na zdanitelné plnění se všemi důsledky - nejen odvedení daně, ale i přiřazení správné sazby daně, vystavení daňového dokladu a následně při zúčtování zdaněné zálohy provedení správného zaúčtování a ponížení DPH.

· Další revoluční novinkou jsou změny v principu zdanění pohybu zboží a služeb, zejména zdanění přijatého zboží z ostatních států EU, kdy daň vypočítává a odvádí příjemce tohoto zboží. Daň se spočítá platnou sazbou daně země příjemce (v našem případě tedy 19 nebo 5 %) . Na takto přiznanou daň si poté plátce může nárokovat odpočet. V daňovém přiznání se tak dovoz tohoto zboží projeví dvakrát - jednou na vstupu a jednou na výstupu. V případě, že se jedná o zboží a plátce je ještě v tom samém zdaňovací období prodá, tak dokonce třikrát - jednou na vstupu a dvakrát na výstupu.

· Speciální formou pořízení zboží je trojstranný obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech, a zboží je pak přímo odesláno od prodávajícího ke kupujícímu. V tomto případě pro prostřední osobu - zprostředkovatele - platí zvláštní režim osvobození.

· Tyto podstatné změny dále vyvolaly i nutnost změnit výkaz DPH a, jak už to bývá, tyto změny většinou nevedou k jednoduchosti, takže nám nový výkaz dosti výrazně narostl co do počtu uváděných údajů.

Mimo povinnost vyplňovat a odevzdávat přiznání k DPH přibyla ještě povinnost pro plátce, který uskutečnil dodání zboží osobě registrované k dani do jiného členského státu, vyhotovit a podat na tiskopise ministerstva financí tzv. souhrnné hlášení. Souhrnné hlášení se týká také přesunu obchodního majetku do jiného členského státu a prostředních osob při tzv. třístranném obchodu.

Změny v oblasti statistických výkazů
Dochází k zavedení výkazu systému statistiky obchodu se zbožím mezi Českou republikou a ostatními státy Evropské unie - Intrastat.cz , který vychází z nařízení Rady ES č. 3330/91. U nás je ošetřen navrhovanou vyhláškou o statistice vyváženého a dováženého zboží a o způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství. Povinnost podávat výkaz Intrastat se vztahuje na společnosti, které dovážejí či vyvážejí zboží z či do ostatních zemí Evropské unie. Osvobozeny od podávání výkazu budou jen podniky, jejichž vývoz je menší než 4 mil. Kč nebo dovoz nižší než 2 mil. Kč kumulativně v daném roce. Výkaz je podrobnou evidencí vyvezeného a dovezeného zboží a podmínek spojených s jeho importem, popřípadě exportem. Na závěr nezbývá než konstatovat, že se jedná jen o letmý výčet dosavadních legislativních změn a že v brzké budoucnosti můžeme očekávat změny další. Přeji proto všem hodně úspěchů v životě pod unijní střechou.