Řízení rozsáhlejšího skladu nebo logistického centra jinak než za pomoci počítačového informačního systému si již patrně nedovede nikdo představit. Přesná evidence zboží, rychlé a bezchybné vyřizování zakázek je předpokladem úspěchu v dnešním vysoce konkurečním prostředí. Nicméně klasická počítačová síť a stolní počítače „neumí“ zpřístupnit informační systém tam, kde je to velmi potřebné – přímo ve skladu, přímo v místě, kde se manipuluje se zbožím! Pozdějším zápisem do IS nebo přepisování z papírových formulářů nutně vznikají chyby a zpoždění v aktualizaci dat. Řešením je nasazení mobilních terminálů, které propojí obsluhu s informačním systémem přímo ve skladu a umožní volný pohyb (nejsou pevně svázány s pracovním místem jako PC).


Mobilní terminály lze rozdělit do několika kategorií. Podle způsobu interakce s informačním systémem rozeznáváme terminály dávkové a online. Dávkové terminály pracují zcela autonomně a k informačnímu systému jsou připojovány pouze „občas“ (obvykle prostřednictvím PC), aby se přenesla pořízená data do IS a do terminálu načetly aktuální seznamy zboží, nové příkazy k expedici atp. Zcela odlišná je spolupráce online terminálu s IS: mobilní terminál je s informačním systémem propojen v reálném čase pomocí rádiové sítě, která pokrývá prostor skladu, výrobní haly nebo logistického centra. A tedy i údaje jsou aktualizovány v reálném čase – uživatel mobilního terminálu má k dispozici vždy poslední stav zboží na skladě, jím zaznamenaný výdej se ihned promítne do databáze IS systému bez jakéhokoli zpoždění.

Výhody použití online terminálů jsou tedy evidentní, zejména v logistických systémech s velkým pohybem zboží a značným počtem evidovaných položek (desetitisíce). Na druhou stranu, určitou překážkou v jejich plošném nasazení je vyšší cena v porovnání s dávkovým řešení (daná nejen o něco vyšší cenou vlastního online terminálu, ale zejména nutností vybudovat potřebnou infrastrukturu – tedy rádiovou síť). Ve větších skladech a logistických centrech nicméně výhody online řešení převažují a jejich používání je v porovnání s dávkovými systémy čím dál tím častější.
Druhou možností dělení mobilních terminálů je jejich design, resp. stupeň „mobility“. Existují tzv. handheld teminály (terminály do ruky), které svou malou hmotností a rozměry umožňují, aby je obsluha nosila při sobě jako „osobní nástroj“.

Požadavek malé hmotnosti a rozměrů samozřejmě logicky vede k omezení velikosti obrazovky a klávesnice a tím i ke kompromisům v komfortu práce. Velká řada přesunů zboží ve skladech se ovšem odehrává pomocí manipulačních nebo vysokozdvižných vozíků a mobilní terminál by mohl být jejich součástí. Pak odpadá požadavek na minimalizaci hmotnosti a částečně i rozměrů (nicméně jistá „kompaktnost“ designu je žádoucí), řešení terminálu se může více soustředit na komfort obsluhy. Vznikla tak samostatná třída tzv.“vehicle mount terminals“ (VMT), tedy mobilních terminálů učených pro montáž do manipulačních vozíků.

Příkladem řešení VMT mohou být zařízení firmy Psion Teklogix, konkrétně terminály řady 82xx a 85xx. V obou případech se jedná v podstatě o speciální odolná PC s kompaktním designem, který vyhovuje omezenému prostoru v manipulačním vozíku. Řada 82xx je vybavena vysoce kontrastním znakovým displejem a podsvícenou klávesnicí. Displej se vyrábí v několika provedeních tak, aby bylo možné dosáhnout optimální viditelnosti v různých světelných podmínkách. Stejně tak lze objednat různé provedení klávesnice (počet a rozložení kláves).

Provedení terminálu je přizpůsobeno použití v „polních“ podmínkách, a tak zařízení odolává vibracím, prachu, vlhkosti, pracuje i v záporných teplotách (standardně je rozsah pracovních teplot –10 až +60 °C, ale existuje i provedení terminálu „Freezer“, které je určeno pro mrazírenské provozy a pracuje bez problémů v teplotách od –30 °C. Toto provedení má jakýsi systém vnitřního „topení“, které zabraňuje kondenzování vody v terminálu při přechodu z chladna do tepla). Na výběr je také provedení rádiového modulu, kde je kromě standardního Wi-Fi (2,4 GHz) k dispozici také tzv.“narrow band“ rádio pracující na nižší frekvenci (cca 400 Mhz).

Druhý typ rádia má sice menší přenosovou rychlost, na druhou stranu ale vetší dosah (tedy je mnohem snadnější pokrýt velké, zejména venkovní prostory, jako jsou kontejnerová překladiště, nádraží atp.) a proniká lépe některými typy materiálů. Zajistit pomocí Wi-Fi rádia například ve skladu plném výrobků z papíru je totiž velmi obtížné a nákladné, zde je ideální použití „narrow bandu“, který umožní realizovat sít za mnohem menších nákladů.

Používání čárového kódu pro identifikaci zboží je již zcela běžné, a tak 82xx samozřejmě umožňuje připojení různých typů snímačů od běžných až po speciální snímače s dlouhým dosahem (několik metrů). K terminálu lze také připojit paletu tiskáren a přímo ve skladu tisknout etikety s čárovým kódem, průvodní dokumenty k zásilkám atd.

Terminál 82xx je primárně určen pro online provoz, nicméně může pracovat i v dávkovém režimu, kdy rádio není využíváno vůbec (a není v terminálu ani namontováno) nebo je rádiovým signálem pokryta jen část skladu a využívá se pro synchronizaci dat mezi terminálem a IS (ve zbytku skladu pak terminál pracuje samostatně a obsluha zajíždí do rádiem pokryté části vždy, když potřebuje odeslat/načíst data). Při tomto způsobu použití je obvykle nutné rozšířit kapacitu terminálu pro uložení dat, což je možné pomocí PCMCIA paměťové karty (až o stovky MB).

Druhá řada VMT zařízení Psion Teklogix (85xx) je určena pro aplikace, kde jsou požadovány výstupy v grafice. Jedná se o „windows“ PC, opět s kompaktním a odolným designem. Obrazovka je v tomto případě grafická, s vrstvou citlivou na dotek (místo „myši“ používá obsluha jednoduše prst).

Praktickým příkladem využití VMT zařízení je logistické centrum pro automobilové náhradní díly (SPC), které je součástí Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Toto centrum zásobuje náhradními díly cca 400 obchodníků s vozy Škoda, Seat, Audi a VW v České republice a téměř stovku dovozců Škoda po celém světě. Celková plocha skladu a venkovních prostor je 50 000 m2 a denně vyexpeduje 18 000 položek.

Celá oblast SPC je pokryta rádiovým signálem pomocí 18 tzv. přístupových bodů (access point), celou síť pak řídí centrální jednotka, tzv. kontrolér. Denní objem dodávek, který v současnosti činní 1600 m3, se na devíti autorampách identifikuje mobilními rádiovými terminály pomocí čárového kódu a je přebírán do skladových zásob. Systém řízení skladu vytváří na tomto základě transportní příkazy pro vysokozdvižné vozíky. Na těchto vozících jsou pevně instalována VMT zařízení, která řidiči identifikují zakázky určené k vyzvednutí a cílová skladiště.

Skenování zboží při příjmu a evidence identifikačních údajů místa přímo při ukládání zboží do regálu zaručují, že IS SAP R/3 bude mít dokonalý přehled nejen o množství zboží, ale i místě jeho uskladnění. Systém po identifikace zboží na příjmu automaticky generuje příkazy k umístění tak, aby byl optimálně využíván prostor skladu a minimalizovala se doba přepravy vozíkem.

Obdobně se postupuje i při výdeji zboží – IS generuje příkazy na odběr zboží na terminál příslušného řidiče. Vedle čísla a označení sortimentní položky se zobrazuje také skladové místo a množství, které má být odebráno. Řidič na místě snímá skladové místo a kód zboží a zároveň ihned kontroluje jejich správnost. Počet odebraných jednotek potvrdí na klávesnici. Poté se zobrazí následující místo odběru. Zboží se shromažďuje v zakázkové zóně, kde si jej přebírají pracovníci expedice s ručními terminály a ukládají do boxů pro jednotlivé zákazníky.

Rozsah materiálových toků v SPC je takový, že jej není možné zvládat bez využití nejmodernějších technických prostředků. Mobilní terminály do vozíků jsou významnou součástí celého řešení.