Řízení celého dodavatelského-odběratelsko řetězce v reálném čase a s použitím všech dostupných údajů o stavu nebo možnostech jednotlivých prvků musí být sestaveno z mohutných stavebních kamenů v jedno kompaktní řešení. Každý plánovací a řídící algoritmus se podílí na výsledném řešení, které v konečném důsledku zkracuje celkové doby, zvyšuje spolehlivost dodávky a snižuje všechny složky nákladů.

Pojetí SCM (Supply Chain Management) v "Nové ekonomice"
V prostředí závratným tempem se měnících ekonomických podmínek, v době nových trendů organizace obchodu, v době rozvíjejícího se "C-Commerce" (Collaborative commerce), v době, kdy již není jen pouhou vizí, ale začíná se skutečně uplatňovat v praxi B2B (business to business), v této převratné době závisí míra spolupráce mezi obchodníky a podniky na schopnosti komunikace v reálném čase.

Dynamický rozvoj elektronického trhu dokázal změnit podmínky pro mnohé organizace natolik, že se jejich pozornost stále více soustřeďuje na správu interních a externích zdrojů společnosti. Zůstat perspektivním a úspěšným znamená pro mnohé organizace vytváření nových obchodních modelů, odstraňování překážek komunikace, zjednodušení procesu výroby a dodávky, možnost reakce v reálném čase a především, uspokojování stále se měnících zákaznických potřeb. Dnešní model spolupráce vyžaduje schopnost propojení heterogenních procesů a možnost rychlé realizace nových myšlenek a nápadů bez rozdílů, kde vznikly, nebo na které konkrétní platformě pracují. Právě tuto problematiku se snaží řešit nástroje, o kterých v poslední době stále častěji slyšíme jako o nástrojích pro SCM (Suply Chain Management).

Zkratka SCM nezahrnuje pouze nástroje plánování (pokročilé plánování výroby, plánování poptávky, plánování stavu zásob atd.), ale především integrovaný nástroj spojující plán, sběr a vyhodnocování dat z reálných procesů do jednoho celku na všech úrovních. Do spolupráce v chápání SCM je vhodné zapojit všechny subjekty řetězce - dodavatele, výrobce, zákazníky, distribuční centra a další. Balík nástrojů SCM umožňuje vyšší formu spolupráce mezi podniky, bez nutnosti unifikace informačních systémů či budování robustní soustavy rozhraní. Tato skutečnost má velký význam nejen pro přehled o celém řetězci v reálném čase, ale také pro udržení a budování vztahů se všemi jeho subjekty.
Hlavní procesy, které musí řešit podnik nebo skupina podniků z pohledu efektivního řízení, jsou naznačeny v jednoduché matici na obr. č.1.

Osmdesátá léta kladla důraz především na oblast automatizace řízení a rozvoje informačních systémů, na pokrytí řízení vnitřních zdrojů a procesů na operativní a exekuční úrovni. Tyto podmínky splňovala celá řada informačních systémů označovaných zkratkami MRP, MRP II nebo ERP systémy (Enterprice Resource Planning).

Potřeby trhu se v devadesátých letech začaly dynamicky měnit a orientace na interní správu zdrojů pro řízení podniků se ukázala jako nedostačující. Úspěšnými se staly podniky, které dokázaly pracovat v širších souvislostech a které do svých plánů zapojily také partnery z obou stran svého podnikatelského řetězce, to znamená své dodavatele a odběratele. Vznikla reálná potřeba řízení těchto vztahů a spolu s ní začaly vznikat nástroje, které rozšiřují rodinu IT aplikací. Celou tuto skupinu nástrojů můžeme pojmenovat zkratkou APS - Advance planning systems, nebo také řešení pro SCM.

Začaly se objevovat specializované nástroje, které postupně pokrývají celou námi již zmiňovanou matici procesů. Na přesnou kategorizaci pojmů, které popisují nástroje různých výrobců - specialistů na jednotlivé oblasti, se teprve čeká.

Nástroje SCM
Nejdůležitějším atributem námi popisovaného řešení je snaha o jeho komplexnost, v naší terminologii to znamená pokrytí všech procesních potřeb podniku nebo celé skupiny podniků. Řešení zahrnuje dvě oblasti:

. Supply Chain Planning - Plánování
. Supply Chain Execution - Realizace

V následující části budeme postupovat od strategické úrovně řízení při popisu jednotlivých nástrojů. Jako první máme k dispozici nástroj "Strategic Network Optimization" (SNO) pro optimalizaci plánování vyrovnaných požadavků a dodávek. Na taktické úrovni řízení řetězce se využívají nástroje pro taktické plánování výroby prodeje "Production&Distribution Planning" (PDP). Specifickou problematikou je práce s poptávkou. V praxi je těžké vytvořit systém, který by dokázal řídit výrobu na strategické úrovni a byl přitom schopný vycházet z efektivního plánu nebo prognózy poptávky. Specializované nástroje na zpracovávání prognóz shrnujeme pod název Demand Planning (DP). Pokud DP efektivně spolupracuje s ostatními komponenty řešení, můžeme současně kalkulovat se všemi klíčovými faktory, které ovlivňují poptávku. Rozdílné typy výrob potřebují specializované nástroje na úrovni operativního řízení.

Minimálním dělením podle typů výroby je dělení na diskrétní a procesní výrobu Production Scheduling - Process (PS-P) a Production Scheduling - Discrete (PS-D). Pokud zahrneme do celého řešení také řízení přepravy, použijeme Transportation Management (TM), který je integrovanou součástí ERP systému, nebo nástroj Vehicle Loading (VL), který doplňuje nástroje specifické pro řízení celého řetězce. Přesnější popis jednotlivých aplikací je součástí přehledného popisu na konci tohoto článku.

Základní integrovanou součástí uceleného řešení je vlastní "exekuční" systém, o kterém jsme již hovořili a kterým v tomto řešení chápeme jakýkoliv ERP systém vyšší technologické úrovně. Po dosazení všech těchto komponent do naší matice procesů vznikne schéma znázorněné na obr. č.2.

Mluvíme-li o funkčním řešení, potom je nezbytné si uvědomit, že nestačí postavit vedle sebe do mozaiky nástroje, které řeší jednotlivé oblasti správy řetězce. Tak jak tyto procesy na sebe bezprostředně navazují, musí spolu aktivně komunikovat nástroje, pomocí kterých tyto procesy ovládáme a řídíme. Jde o komunikaci nejen na úrovni výměny dat, ale především na úrovni procesů návazných akcí - mluvme o aktivních zprávách nebo také o externím workflow. Systém nové úrovně musí být této aktivní komunikace schopen. Musí být schopen komunikovat nejen v rámci jednoho řešení nebo článku řetězce, ale plynule celým řetězcem a to bez ohledu na to, jaké konkrétní nástroje ten který článek řetězce používá. Veškerá komunikace musejí navíc probíhat na bázi dnes běžných komunikačních standardů.

Všechny nástroje musí být dostupné také z Internetu, což dodá celému řešení novou kvalitu. Toto rozšíření znamená, že řešení není dostupné jen velikým společnostem, ale že i menší podniky se mohou pomocí tohoto způsobu zapojit do vzájemně výhodné spolupráce, mohou vzájemně koordinovat a optimalizovat své úsilí. Stejně snadno lze takové spojení opustit. Svoboda volby v nelimitovaném počtu procesů zajišťuje využití maxima z partnerské spolupráce. Nástroje nové generace, plně dostupné z internetu je možno snadno měnit a přizpůsobovat nově vzniklým požadavkům bez jakéhokoliv narušení dodavatelského řetězce.

V této souvislosti je nutno zmínit další fenomén, kterým je ASP (Aplication Service Providing), nebo-li poskytování komplexních systémových služeb. Nástroje této technologické úrovně popisované v předchozích odstavcích jsou předurčeny pro tento typ služeb, pomocí kterých se může podstatně širší skupina podniků zapojit do aktivní spolupráce. Není bez zajímavosti, že konkrétní případy ucelených řešení odběratelsko-dodavatelských vztahů v Evropě ukazují, že využití služby ASP je vhodný způsob pro volnou kooperaci partnerů. Jako příklad slouží volné sdružení podniků do skupiny Steel Lima, které působí na území Rakouska a Německa a které právě na bázi ASP efektivně používá v tomto článku uváděné nástroje.

Poslední oblast, která se označuje pojmem APS (Advance Planning Systems) si popíšeme na standardním řešení které pracuje s pojmy jako např. kapacity, náklady, množství, úzká místa, doby seřízení, vytížení a podobně. Je postavena na bázi optimalizace plánu z pohledu dostupnosti kapacit, vstupů a časových faktorů. Důležitým místem strategického plánu je přehled o předpokládaných nákladech spojený s činnostmi a procesy v jednotlivých částech řetězce "Cost&Contrains", jinými slovy oboustranný pohled na plán, který umožňuje ucelenou představu o stavu řetězce a zároveň dodává podklady k rozhodování o tom Co? Kdy? Jak? Především však odpovídá na otázku Zda? Dokáže doporučit, zda daný sklad v dané lokalitě bude efektivně využit, a je proto vhodné jej nadále pronajímat, zda dopravní náklady za přepravu polotovarů nezvýší cenu výrobku nad únosnou míru a tak dále. Pouze tento ucelený strategický pohled, který čerpá data reálně nasbíraná v procesu realizace výroby a obchodu (tedy ze systémů ERP), může být efektivním pomocníkem ke správnému strategickému rozhodování. Pouze kvalitní nástroj pro podporu rozhodování a řízení dokáže dát dostatek podkladů k tomu, aby se podnik mohl orientovat na optimální bussines model a pracoval ve všech svých činnostech efektivně.

Přínosy zavedení SCM
Při rozhodování jednotlivých subjektů o tom, zda vstupovat do popisovaného modelu řetězce nebo zda řídit tyto řetězce zmiňovanými nástroji, hrají klíčovou roli ekonomické ukazatele. Pro odpovědi na všudypřítomné otázky "Za kolik?" a "Co mi to přinese?" je vypracovaná metodika, která umožňuje s větší či menší přesností vypočítat budoucí přínosy nového řešení. TVM (Total Value Management) využívá řadu kvalitativních a kvantitativních ukazatelů k tomu, aby vyjádřil hodnoty a jejich pozitivní či negativní změny. Například správné využití kvalitního Suply Chain řešení přináší podle statistik a vyjádření Gartner Group:

. Zlepšení zákaznického servisu 5-25%
. Redukce chyb v předpovědích 50-60%
. Snížení zásob 10-50%
. Zkrácení obchodního cyklu 30-70%
. Zvýšení produktivity 25-30%

Podle dalších ukazatelů lze při využívání virtuální podoby dodavatelského řetězce zlepšit prodej až o 70 % a snížit celkové náklady až o 50 % oproti původním. K hodnotám, které po zavedení SCM řešení dojdou pozitivní změny patří také:

. odstraňování bariér v komunikaci mezi články řetězce,

. vytváření efektivních vztahů a vazeb,

. organizace a personifikace jednotlivých procesů vytvořením skupiny interních a externích procesů, které navzájem úzce spolupracují,

. synchronizace plánování a realizace v reálném čase,

. odstraňování nadbytečných procesů a článků a vytváření lepších nebo efektivnějších.

Míra úspěšnosti použití moderních nástrojů je také úzce svázána se schopností nástroje rychle uvést do používání (dostatečně rychle je implementovat). Dále záleží na tom, zda jsou tyto nástroje dostatečně otevřené a flexibilní, aby bylo možno nové myšlenky a trendy s jejich pomocí rychle realizovat - možnost rychlého přechodu od myšlenky k její realizaci. Proto je bezpodmínečně nutné, aby ucelené řešení mělo k dispozici nástroje umožňující rychlou, bezpečnou a řízenou změnu systému jako celku i jeho jednotlivých komponent.

Přínosy ze zapojování subjektů do virtuálních řetězců jsou již popsané v předchozích odstavcích. Další benefity jsou shodné jak pro velké organizace s množstvím subjektů a partnerů, tak pro menší podniky, které mají potřebu se účelově spojovat a zvyšovat tímto způsobem svoji konkurenceschopnost na trhu.

Spolupráce v dodavatelských řetězcích nabízí průhlednost procesů mezi partnery, což umožňuje sledovat změny v reálném čase, a mít tak k dispozici aktuální informace pro efektivní rozhodování.

Je logické, že všechny nové trendy narážejí na řadu bariér. Obecně a speciálně v našich podmínkách se projevuje velká neochota k uvolňování části vlastních informačních zdrojů ke společným účelům. Není vyzkoušená otevřená spolupráce založená na principech důvěry a není vytvořeno její legislativní zázemí. Vliv zahraničního kapitálu napomáhá ke zvyšování manažerských dovedností, ale na druhé straně svádí lokální management k alibismu - k obavám nepouštět se do něčeho nového, nevyzkoušeného. V oblasti výrobních řetězců není ochota k odvážným rozhodnutím zaměřeným na budoucnost. Nesmělé přešlapování ve vztahu ke službě ASP je další bariérou pro rozšíření moderních způsobů komunikace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Nová kvalita Vyplývající riziko
Přístup prostřednictvím internetu Pokud není skutečně celý systém včetně workflow dostupný z internetu, nemůžeme v dnešní době hovořit o otevřené komunikaci.

Komplexnost a integrace Částečné nebo špatně integrované řešení nepřinese očekávané výsledky a nedojde k plnému využití nabízené funkcionality jednotlivých aplikací nebo systémů.

Fulfillment Pokud exekuce na úrovni ERP (Enterprice Resource Planning) systémů není schopna využít strategické a taktické výstupy z nadstavbových aplikací, zůstává veškeré strategické a taktické řízení pouze v rovině plánů.

Technologická nezávislost Aby bylo možno volně komunikovat v síti dodavatelů, výrobců, distributorů a zákazníků, nesmí být SCM řešení svázáno s konkrétním ERP systémem. SCM řešení by mělo být připraveno na integraci nebo již integrováno se všemi systémy, které hrají v řetězci klíčovou roli.
Multikriteriální optimalizace plánu Dnes pouze časový pohled pro sestavení plánu nestačí. Moderní nástroj bere v úvahu při optimalizaci plánu širokou množinu faktorů. Plánovací nástroje musí uživateli poskytnout různé scénáře s časovými, nákladovými nebo dalšími atributy. Na uživateli zůstává odpovědnost, aby vyvážil jednotlivé atributy podle konkrétní potřeby.

Nová kvalita	Vyplývající riziko
Přístup prostřednictvím internetu	Pokud není skutečně celý systém včetně workflow dostupný z internetu, nemůžeme v dnešní době hovořit o otevřené komunikaci.
Komplexnost a integrace	Částečné nebo špatně integrované řešení nepřinese očekávané výsledky a nedojde k plnému využití nabízené funkcionality jednotlivých aplikací nebo systémů.
Fulfillment	Pokud exekuce na úrovni ERP (Enterprice Resource Planning) systémů není schopna využít strategické a taktické výstupy z nadstavbových aplikací, zůstává veškeré strategické a taktické řízení pouze v rovině plánů.
Technologická nezávislost	Aby bylo možno volně komunikovat v síti dodavatelů, výrobců, distributorů a zákazníků, nesmí být SCM řešení svázáno s konkrétním ERP systémem. SCM řešení by mělo být připraveno na integraci nebo již integrováno se všemi systémy, které hrají v řetězci klíčovou roli.
Multikriteriální optimalizace plánu	Dnes pouze časový pohled pro sestavení plánu nestačí. Moderní nástroj bere v úvahu při optimalizaci plánu širokou množinu faktorů. Plánovací nástroje musí uživateli poskytnout různé scénáře s časovými, nákladovými nebo dalšími atributy. Na uživateli zůstává odpovědnost, aby vyvážil jednotlivé atributy podle konkrétní potřeby.

J. D. Edwards
Jedním z dodavatelů, v jejichž portfoliu najdete uvedené nástroje, je i společnost J. D. Edwards, která přijala strategické rozhodnutí vyvíjet a nabízet komplexní řešení pro řízení dodavatelských řetězců. Akvizicí kanadské společnosti Numetrix a doplněním produktové nabídky se jí podařilo zařadit mezi nejvýznamnější světové hráče v tomto oboru. V nabídce společnosti J.D. Edwards jsou nástroje, které je možno použít jak integrovaně, tak samostatně a nezávisle na tom, z jakých další prvků je mozaika vlastního řešení složena a od jakých dodavatelů jsou její jednotlivé komponenty. K těmto nástrojům patří například Modeler procesů, nástroje pro analýzu dat podporující metodiku, jakou je např. BSC (Balance Scorecard), komunikační nástroje zastřešené pod názvem XPI, nástroje externího Work-flow, které propojují systémy nejen na úrovni toku dat, ale také toku aktivních zpráv a další.

Každý z nabízených nástrojů samostatně nebo ve spolupráci s produkty jiných SW domů může doplnit potřeby podniku bez toho, že by musela společnost měnit vyhovující softwarové nebo hardwarové vybavení. Jednoznačným trendem v této oblasti je maximální dostupnost technická, tedy využití Internetu a dalších moderních komunikačních nástrojů, a tím i maximální dostupnost ekonomická.

Výrobní společnosti s dislokovanými kapacitami a sítí partnerů, distributoři s řadou prodejních míst, společnosti holdingového uspořádání, jednotky nejrůznějších výrobně-dodavatelských řetězců, ti všichni by měli být ochotni zaplatit "prémii" za konkurenční výhodu v podobě plánování a řízení událostí, protože ví, že se jim mnohonásobně vrátí.

Pozn.: Oba autoři článku pracují ve společnosti BSC Praha, která je v ČR dodavatelem řešení J. D. Edwards. Markéta Szabová zastává funkci ředitelky divize podnikových systémů, Petr Podruh pracuje jako konzultant APS. Některé popisované metody a postupy vycházejí z konkrétních vlastností produktů a řešení dodávaných společností BSC Praha.


www.bsc.cz