Získat z informaèních technologií provozovaných ve firmách a organizacích odpovídající podnikatelské pøínosy je stále tìžší. S rùstem rozsahu a složitosti podnikových IT pøestává být tradièní zpùsob kontroly nákladù, minimalizace rizik a aktualizace technologií efektivní. Podle amerického ministerstva obchodu dnes tvoøí výdaje na IT v nìkterých amerických podnicích až 50 % celkových nákladù - pøesto se ve vìtšinì pøípadù nedaøí tyto investice odpovídajícím zpùsobem zhodnotit:
· 90 % všech IT projektù se opozdí (Aberdeen),
· 75 % byznysmenù vnímá IT jako èásteènì, nebo úplnì nedùvìryhodné (META Group),
· 50 % všech IT projektù pøekroèí rozpoèet (Gartner),
· 50 % všech IT projektù nesplní oèekávání (Gartner),
· 40 % IT projektù nemá pøedpokládanou návratnost (Harvard Business School Press),
· 30 % IT projektù je ukonèeno pøed vlastním dokonèením (Aberdeen)
· 20 % všech investic do IT je nenávratnì ztraceno (Gartner).

Pøíèinu je potøeba hledat zejména v nesouladu mezi myšlením vrcholového managementu a exekutivy a pøístupem lidí odpovìdných za správu a provoz informaèních technologií. Práce jednìch i druhých je mnohdy podøízena zcela odlišným cílùm a prioritám. Je skvìlé, že server bìží na 99,999 %, ale tato jistota je bezcenná, pokud software pro vyøizování objednávek je tak pomalý, že snižuje produktivitu práce. Propast mezi svìtem IT a svìtem businessu se rozšiøuje i proto, že dodavatelé IT stále mluví specifickou "hantýrkou" a ignorují jazyk a myšlení vrcholového managementu, exekutivy a obchodníkù. Výpoèetní støediska musí být schopna mìøit efektivitu svých aplikací pøesnì stejnými mìøítky a pøesnì stejným jazykem, které organizace používají pøi definování efektivity svých pracovních postupù. Informaèní technologie musí být využívány, øízeny, provozovány a posuzovány z hlediska podnikatelských pøínosù a musí být zamìøeny na efektivitu a plynulost výrobních, obchodních, finanèních, rozhodovacích a øídicích procesù. Tyto procesy jsou realizovány stále složitìjšími aplikacemi a architekturami vyžadujícími pøístup k životnì dùležitým informacím v reálném èase. Takové informace jsou dnes uloženy na mnoha místech v rùzných zdrojích a to spolu s rozmanitostí nástrojù a technologií znaènì komplikuje správu a optimalizaci složitého aplikaèního ekosystému. Vedoucí pracovníci odpovìdní za informaèní systémy (CIO) jsou pod stálým tlakem na zefektivnìní vývoje, nasazení a správy aplikací pøi souèasném snížení ztrát a nákladù na provoz stále se mìnící informaèní infrastruktury.

Business technology optimization
Jedním z øešení popsaných nesouladù a maximálního zefektivnìní investic do informaèních technologií pøedstavují prostøedky oblasti business technology optimization (volnì pøeloženo jako optimalizace využití informaèních technologií v podniku). Mezi základní principy BTO patøí nepøetržité vyhodnocování, øízení a optimalizace koncového produktu, který je výsledkem nasazení a použití informaèních technologií, tedy jednotlivých podnikových procesù ovlivnìných a ovlivòujících IT. Vyhodnocování se v pøípadì BTO dìje na základì uživatelsky a obchodnì orientovaných metrik, mezi které patøí náklady, èasová rizika èi celková návratnost. Podstatné je, že jednotlivá kritéria jsou v BTO stanovována podle podstaty podnikaní daného subjektu. Øízení se v pøípadì BTO týká celého procesu nasazení a správy všech èlánkù podnikové informaèní architektury bìhem všech etap životního cyklu jednotlivých systémù i architektury jako celku. Díky komplexnímu pøístupu se daøí odstraòovat problémy plynoucí napøíklad z toho, že vrcholový management podporuje nový systém pouze v rámci vývojových etap životního cyklu. Prostøedky BTO umožní snadno øešit napøíklad otázku, jak dosáhnout zkrácení doby nutné na zpracování dodavatelské faktury. Pomocí BTO lze nejen pøesnì zjistit, kde a jaká zmìna je nezbytná, jaké budou nároky na interní a externí zdroje, kolik bude zmìna stát a jaké bude v koneèném dùsledku pøedstavovat úspory, ale umožòuje modelovat rùzné varianty a vybrat tak optimální øešení.

Optimalizace kvality
Optimalizace kvality si klade za cíl vìrohodnými, opakovatelnými a ovìøitelnými postupy kontrolovat funkènost jednotlivých stavebních kamenù podnikové informaèní architektury. Napøíklad u fakturaèního modulu v komplexním systému nestaèí, že pokrývá standardizované operace, musí být schopen správnì reagovat i na všechny nepøedvídané situace, které v praxi nastanou. Samozøejmostí musí být také funkènì správná spolupráce s ostatními prvky systému. Správnost jako taková je ovšem základem "optimálního" - systém musí být dostateènì výkonný, bezporuchový, uživateli pøijímaný apod. Jednotlivé prostøedky BTO lze rozdìlit do tøí základních skupin, takzvaných center. První z nich jsou nástroje pro ovládání IT (IT governance). Ty usnadòují øídit všechny procesy spojené s provozem a efektivním využíváním jednotlivých stavebních kamenù podnikové informaèní architektury. Nezapomínejme, že bez využití podpùrných nástrojù rostou nároky na øízení rychleji než složitost vlastního podnikového IT prostøedí. Je to dáno mimo jiné tím, že rozšiøování stávajících (a doplòování nových) stavebních kamenù podnikové architektury vede k nutnosti zajiš�ování stále složitìjší spolupráce jednotlivých prvkù. Další skupinu pøedstavují produkty pro zavádìní aplikací (application delivery). Tyto produkty slouží pøedevším k testování a ladìní jednotlivých aplikací z hlediska kvality a výkonnosti ve všech pøedprovozních i provozních etapách životního cyklu dané aplikace. Možná spíše než pojem kvalita by bylo vhodné mluvit o jakosti - cílem je dosažení stavu, kdy aplikace v maximální míøe vyhovuje koncovým uživatelùm a obecnì všem na ni kladeným požadavkùm. Poslední hlavní skupinu pøedstavují nástroje pro správu aplikací (application management). Ty mají za cíl usnadnit udržování požadované výkonnosti a nepøetržité dostupnosti aplikací - v rámci bìžného produkèního prostøedí. Dùležité je, že dostupné nástroje z této oblasti nejen monitorují aktuální stav, ale dokáží vysledovat také stav spolupráce jednotlivých technologických vrstev a informovat o dostupnosti aplikace z pohledu bìžného uživatele. Jedním z nejdùležitìjších pøedpokladù úspìšné implementace BTO je posuzování informaèních technologií z "business-centrického" hlediska. Kvalita, spolehlivost a výkonnost aplikací se hodnotí výhradnì podle toho, jak tyto aplikace splòují požadavky zákazníkù a/nebo koncových uživatelù. BTO tak vyhodnocuje, maximalizuje a øídí podnikové procesy podle metrik, které odpovídají tomu, co daný obor podnikání vyžaduje: rozhodující napøíklad je, zda jsou, nebo nejsou dosaženy úrovnì služeb dané pøíslušnými SLA a jaký vliv má výkonnost a dostupnost aplikací na tržby. Posouzením každé komponenty ze stejné podnikatelské perspektivy lze optimalizovat výkonnost a výsledky podnikových procesù založených na informaèních technologiích a prùbìžnì zjiš�ovat, jak a kde lze zvýšit efektivitu a omezit výdaje. Po implementaci nástrojù pro BTO typicky klesne poèet opoždìných projektù z 90 % na 40 % a poèet projektù, které pøekroèily rozpoèet, se sníží z 50 % na 20 %. Nejlepších výsledkù se dosahuje u projektù, které nesplòují vložená oèekávání - místo prùmìrných 50 % jich obvykle zùstane pouze 10 %. Podobnì výraznì klesá poèet projektù, které byly zastaveny ještì pøed dokonèením - ze 30 % na pouhá 3 %.

BTO v Èechách a na Slovensku
I v Èeské republice a na Slovensku dochází k omezování investic do IT a v podnicích a organizacích rostou tlaky na efektivní využívání výpoèetní infrastruktury. Veškerá rozhodnutí o zmìnách však stále padají od stolu bez znalosti skuteèného stavu a potenciálního pøínosu podnikových IT. Nikdo zatím neumí odpovìdnì øíci, kde lze nejlépe ušetøit - napøíklad co se stane, když se sníží objem financí vkládaných do urèité technologie nebo omezí poèet zamìstnancù urèitého úseku èi když se zredukují smlouvy na využití outsourcingu IT. Nepomùže ani poctivá a vìrohodná analýza celkových nákladù na poøízení a provoz IT, protože jde stále jen o jednu èást optimalizace využití podnikových informaèních technologií BTO. Tato analýza zohledòuje pouze náklady a pøínosy pro samotné výpoèetní oddìlení, nikoli pro podnik jako celek. O skuteèných celopodnikových pøínosech restrukturalizace výpoèetní infrastruktury lze mluvit teprve v pøípadì, když se významnì zlepší možnosti optimalizovaných informaèních technologií pøispívat k dosažení prioritních cílù podniku èi organizace. Nástroje pro BTO se v organizaci implementují obvykle postupnì a pøednostnì se nasazují tam, kde má firma nejvìtší nepoøádek. Obvykle to bývá na vstupu do IT - hned zkraje se proto zaèínají digitalizovat údaje o všech požadavcích, prostøedcích a lidských zdrojích. Po jejich evidenci a pøidìlení pøíslušné priority a atributù vstupují do systému, kde lze dále detailnì sledovat, jak se pøemìòují na jednotlivé programy a projekty. Management firmy tak mùže zjistit, kolik a jaké požadavky vstupují do IT, zda jsou ohodnoceny jako strategické, nebo krátkodobé, kolik je na nì tøeba èerpat penìz a dalších prostøedkù. To je pro mnoho velkých firem zásadní pøínos. Pøímo na vstupu lze totiž ušetøit až polovinu prostøedkù, které plynou v investièních nákladech do IT. Náhle se napøíklad zjistí, že se investuje do tøí programù, které vyžadují tutéž novou technologii a že tato technologie se nemusí poøizovat pro každý program znovu, ale že ji lze sdílet. Podobnì je tomu s lidskými zdroji. BTO se dnes etabluje jako jedna z nejdùležitìjších strategických souèástí práce výkonného øeditele CEO, øeditele pro informaèní technologie CIO i finanèního øeditele CFO. Ti, kteøí si zásady BTO již osvojili, se zamìøují na získání a zvýšení skuteèných pøínosù plynoucích z jejich investic do IT a z optimalizace podnikových procesù založených na využití IT. Zvýšením kvality tìchto procesù a zavedením možností mìøit, kontrolovat a maximalizovat podnikatelské výsledky dosahované s pøispìním IT lze informaèní technologie a celé podnikání úspìšnì uvést do vzájemného souladu.

Autor èlánku, Martin Ambler, pracuje ve spoleènosti Mercury.