Řetězovým e-mailem, což je klasická metoda šíření vtípků po Internetu, se ke mně čas od času dostane text, kterým se mne někdo ze známých rozhodne potěšit (nebo taky naštvat). Pokud používáte e-mail, určitě se tomu taky občas nevyhnete a dostáváte vtípky různé kvality: dobré i hloupé, trefné i bezduché, milé i vulgární. Většinou jim nevěnuji příliš pozornosti, prostě jedním uchem (tedy přesněji okem) tam a druhým ven (asi proto jsem tak špatným vypravěčem anekdot). Občas se mi ale stane, že mne některý žertík zasáhne. Bývá to většinou u textů, které se v literatuře označují jako "sžíravá satira". Do této kategorie bych zařadil i satiru "o mrtvém koni" (pro některé z Vás určitě stará vesta), která trefným (bohužel) způsobem paroduje situaci, kdy se některé manažerské teorie berou příliš vážně. Ostatně posuďte sami. Následující řádky jsou doslovnou citací onoho e-mailu:

"Rozdíly mezi primitivním hospodářským myšlením našich předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným moderními náhledy na ekonomiku lze stěží porovnat lépe, než pomocí mrtvého koně…

Přísloví Indiánů z kmene Dakotů: Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!

Nicméně v profesionálním životě často prosazujeme jiné strategie, podle kterých se v takovéto situaci pokoušíme jednat:

· obstaráme si větší bič
· vyměníme jezdce
· říkáme: Vždyť ten kůň vždycky jezdil…"
· založíme pracovní skupinu pro analýzu koně
· navštívíme jiná místa, abychom se podívali, jak se tam jezdí na mrtvých koních
· zvýšíme standard kvality pro jízdu na mrtvém koni
· vytvoříme task force pro oživení mrtvého koně
· založíme výcvikový kurs, abychom se naučili lépe jezdit na mrtvých koních
· vypracujeme srovnávací přehledy různě mrtvých koní
· upravíme kritéria, podle kterých se určuje, zda je kůň mrtvý
· zaplatíme externí specialisty, aby jezdili na mrtvém koni
· zapřáhneme několik mrtvých koní k sobě, aby se jim společně lépe táhlo
· prohlásíme, že žádný kůň nemůže být natolik mrtvý, aby se na něm ještě nedalo jezdit
· uvolníme dodatečné prostředky na zvýšení výkonu mrtvého koně
· vypracujeme studii, abychom zjistili, zda pro tento problém existují levnější poradci
· zakoupíme něco, po čem bude mrtvý kůň běžet rychleji
· rozjedeme reklamní kampaň, že náš kůň je "lépe, rychleji a levněji" mrtvý
· založíme kroužek kvality, abychom našli uplatnění pro mrtvé koně
· přepracujeme výkonové parametry pro koně
· zřídíme nákladové středisko pro mrtvé koně
· nasedneme na svého starého slabého osla a zamaskujeme ho mrtvým koněm
· nařídíme přesčasy a nosíme mrtvého koně sami
· restrukturalizujeme stáj
· zdvojnásobíme příděly krmení
· prohlásíme, že mrtvý kůň byl už od samého počátku naším cílem
· povýšíme jezdce
· budeme zapírat, že jsme kdy nějakého koně vůbec měli
· sedneme si a budeme čekat, až se kůň sám zvedne…

(Jakákoli podobnost s existujícími firmami, projekty TQM, certifikací ISO, procesy QMA a poradci je čistě náhodná, přitažená za vlasy a ostatně úplně mimo…)".

Zde citace končí. Pokud čekáte nějaký moudrý komentář, čekáte marně. Nad prostými myšlenkami je lépe přemýšlet, než o nich dlouze mluvit. Hned, jak jsem zvládl nápor smíchu, šel jsem hledat lopatu, abych zakopal toho svého "mrtvého koně".

A co Vy? Jste si jisti, že není čas sesednout?