facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2004 -> IT System 3/2004 -> Information Lifecycle Management
IT SYSTEM 3/2004

Information Lifecycle Management

Tomáš Martínek
Ne všechna data jsou stejná. Způsob a forma jejich využití ovlivňují to, jakou mají ukládané informace pro podniky hodnotu. Na prvním místě žebříčku jsou data zásadního významu pro podnikání firmy. Musejí být trvale k dispozici, aby nepřestaly fungovat podnikové procesy. Na opačném konci jsou nepodstatná data, která je třeba uchovávat ze zákonných důvodů, jež však již ve vlastním podnikání firmy nehrají žádnou roli. Mezi těmito dvěma póly se nachází mnoho dalších, různě odstupňovaných dat. Nicméně ani hodnota jedné informace nezůstává v průběhu času stejná, nýbrž se během svého individuálního existenčního cyklu mění. Právě z této skutečnosti vychází systém Information Lifecycle Management (ILM): je třeba zajistit, aby se správa dat rozšířila na všechny fáze celého existenčního cyklu dat – od jejich vytvoření až po jejich zánik.


Sběr informací o informacích
Podmínkou úspěšnosti systému ILM je rozsáhlá znalost dat, která jsou ve firmách ukládána. Nejedná se přitom o pouhé shromažďování dat, nýbrž i o jejich třídění do kategorií podle určitých znaků, jako jsou například podobné cíle služeb, paměťová místa a účely využití. Jakmile se veškerá data roztřídí, je možné definovat jednotlivé strategie, postupy a dohody o úrovni služeb (service-level-agreements), které určí, jakým způsobem má být s jednotlivými roztříděnými daty nakládáno. Při změně jednoho nebo více parametrů je třeba kritéria nové kategorie datům přizpůsobit. Pokud se například data, jež byla dosud používána pro účely vývoje nového produktu, potom použijí k jeho výrobě, je třeba tato data přesunout pokud možno na jiné paměťové místo tak, aby mohly být dodrženy předpisy o dostupnosti dat. Zavedením příslušného řídícího systému může firma tyto postupy zautomatizovat, čímž ulehčí práci správcům sítě a dosáhne efektivnějšího využívání technických zdrojů.

Přizpůsobení IT novým požadavkům
Podniky hledají v současné době možnosti, jak snížit náklady a zároveň efektivněji vyžívat své zdroje. Navíc si také začínají uvědomovat, že informace mají pro firmu značnou hodnotu, a musejí proto být zvlášť pečlivě chráněny. Zpřísněné zákonné podmínky a stále větší konkurence kladou na informační technologii stále nové požadavky. Systém ILM představuje důležitý stavební kámen, na jehož základě bude možné informační infrastrukturu těmto požadavkům přizpůsobit:
· Díky využití automatizované správy dat bude docházet k efektivnějšímu využívání paměťových infrastruktur. V podnicích, v nichž chybí propojení infrastruktur, je třeba provádět konsolidaci dat, která v konečném důsledku nevyhnutelně vede k celkové koncepci ILM. S její pomocí mohou organizace pracující s informačními technologiemi reagovat na rostoucí nároky kladené na výkon a kapacitu počítačových procesů, aniž by byly nuceny investovat do nového hardwaru.

· V decentralizovaných počítačových infrastrukturách hrozí nemalá rizika v oblasti bezpečnosti a kontinuity podnikových procesů, jež mohou v případě krádeže či napadení virem nebo hackerem ohrozit existenci podniku. Propojením sítí a automatizací je možné tato rizika podstatně zmírnit.

· Nárůst počtu zákonných ustanovení – nejen v důsledku finančních skandálů kolem společností Enron a Worldcom – vedl ke vzniku nových požadavků na paměťové parametry týkající se délky doby uchovávání dat, jejich formátu a dostupnosti. V této souvislosti definuje například zákon Sarbanes Oaxley Act (SOA) vydaný Komisí pro cenné papíry a burzou Spojených států (SEC) jednotlivé požadavky na elektronická paměťová média v oblasti finančnictví. Jedno z nejdůležitějších kritérií zakazuje vymazávat obsah archivů nebo jej přepisovat novými daty. S pomocí systémů třídění dat budou moci podniky tato nová zákonná ustanovení lépe dodržovat.

· Prostřednictvím systému ILM je realizace podnikových procesů mnohem efektivnější. Lepší dostupnost dat umožňuje optimalizaci služeb zákazníkům, a to vše za nízkých nákladů.

Tři kroky vedoucí k ILM
Spíše než produktem je systém ILM koncepcí automatizovaného řízení dat. Jeho přednost spočívá v tom, že podniky mohou při jeho zavádění postupovat po jednotlivých krocích, přičemž již každý krok sám o sobě přináší značné zvýšení efektivity a výkonnosti paměťových infrastruktur. Tvůrce paměťových systémů společnost EMC dělí realizaci koncepce ILM do tří fází: implementace automatizované paměťové sítě za účelem optimalizace paměťové infrastruktury, optimalizace úrovní služeb a tím i řízení dat a nakonec přechod k integrovanému prostředí ILM.

1. V první fázi firma zcela přeruší zavedenou strukturu direct attached storage (DAS) a propojí své datové toky. Prostřednictvím odpovídajících nástrojů pro správu dat se přejde k automatizaci primárních úkonů paměťové správy, jako je například backup nebo recovery. Tímto způsobem konsoliduje firma své zdroje a zajistí kontinuitu podnikových procesů.
2. Druhá fáze zahrnuje zřízení úrovní služeb v paměťové síti. Prostřednictvím nástrojů pro správu dat jsou firemní data přiřazena k jednotlivým úrovním. Tímto způsobem se například lze přizpůsobit zákonným opatřením a interním požadavkům na dostupnost informačních zdrojů, a zajistit tak jejich dodržování.
3. Cílem poslední fáze tohoto procesu je umožnit aplikaci podnikových strategií na celkovou heterogenní informační infrastrukturu, a tím přiřazení správné aplikace ve správnou chvíli k odpovídající úrovni služeb. Tento řídící systém umožňuje průběžnou automatizaci procesů v datové síti tak, aby bylo možné použít data právě tehdy, kdy je jich zapotřebí.

Požadavky na ukládání dat se mění
Jak bylo řečeno na začátku, nejdůležitější při zavádění systému ILM je chápání měnících se požadavků kladených na uchovávaná data. Tři výše popsané fáze umožňují pracovníkům IT útvarů rozvíjet kvalifikaci a postupy, které tomu napomáhají. S dalším prohlubováním praktických zkušeností tak mohou podniky dosáhnout vyšších stupňů automatizace. Tím se také vysvětluje, proč zavedení systému ILM vyžaduje jen částečné pořizování nového hardwaru a softwaru. Daleko větší podíl na systému má třídění a hodnocení dat a formování nových strategií, úrovní služeb a postupů.

Tomáš Martínek je generálním ředitelem EMC Česká republika, Malte Rademacher tiskovým mluvčím EMC Deutschland.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Umělá inteligence už není pro české firmy tabu

IT Systems 5/2025V aktuálním vydání IT Systems je opět hlavním tématem umělá inteligence, která v českých firmách stále více nachází uplatnění. Potvrzují to i závěry reportu Digitalizace podniků, který vydala společnost Asseco Solutions. Jiří Hub, CEO Asseco Solutions, jej shrnul slovy, že české podniky se opřely do digitalizace a umělá inteligence už pro ně není tabu. Stále ovšem mají co objevovat, protože ze studie společnosti McKinsey vyplývá, že potenciál AI zatím využívá jen zlomek firem a její implementaci v Česku táhnou především sektory bankovnictví, pojišťovnictví a e-commerce.