Česká ekonomika urazila od transformace relativně dlouhou cestu na cestě k liberalizaci trhu. To se samozřejmě promítá do chování firem, které se v tomto prostředí pohybují. Letošní rok přinesl určitý průlom do telekomunikačního trhu tím, že skončil monopol Českého Telecomu, a.s.. Českému Telecomu zde vyrostla konkurence, která se snaží prostřednictvím marketingových aktivit získat nové klienty. To se odráží v tom, že firmy Eurotel, Contactel, Aliatel, Oscar, Paegas a další svádí "boj" o klienty, a tak je telekomunikační trh vystaven snahám o jeho nové přerozdělení.

Změnám nejsou ušetřena ani jiná odvětví. V bankovnictví se chystají další privatizace, v poslední době se stále častěji hovoří o Komerční bance. Bankovnictví prodělalo několik změn a obecně lze říci, že tento sektor přešel od produktově orientovaných kampaní ke klientskému přístupu. Ne všichni klienti však své závazky vůči bankám řádně plní, a tak se banky začínají bránit. K omezení nárůstu klasifikovaných úvěrů vznikla myšlenka vytvoření Credit Bureau, které by shromažďovalo informace o klientech a "jejich morálce".

Společnosti tak musí udělat vše proto, aby se nejen udržely na trhu, ale aby byly profitabilní. To znamená, že se musí zaměřit na základní entity obchodu, za které lze považovat:

· klienta,
· produkt,
· transakce.

Pro zefektivnění komunikace s klientem implementují firmy CRM (Customer Relationship Management) systémy umožňující efektivněji reagovat na potřeby klienta, a navíc jsou zde získávána data, která lze následně použít i v jiných systémech.

Firmy jsou vystaveny určitým vlivům, na které musí být schopny reagovat pružně, efektivně a konkurence schopně. To znamená, že firmy jsou vystaveny následujícím vlivům:

· rostoucím požadavkům klientů,
· zvyšování komplexnosti a konkurenceschopnosti,
· rostoucím požadavkům na zlepšení efektivnosti služeb.

Rostoucí požadavky klientů jsou "hnací" silou pro trh. Firmy se snaží naslouchat klientům, a ti naopak očekávají, že firmy budou respektovat jejich potřeby a požadavky. Vliv klientů na společnost se projevuje převážně v útvaru zabývajícím se vývojem produktů. To znamená, že firma musí být na základě konkurenčních produktů a požadavků klientů nabídnout nový produkt nebo produktový balíček (kombinace samostatných produktů souhrnně s určitými výhodami), případně nabídnou novou službu. 

To vše je ovšem potřeba udělat tak, aby produkt, balíček, služba vyhovovala "každému" klientu, což je možné ovlivnit nastavením určitých vlastností nabízených produktů. Firmy pracují s určitou definicí produktu, avšak zajištění určité flexibility v nastavování vlastností produktů může vést k její změně. 

Druhým vlivem trhu na firmu je konkurenceschopnost a komplexnost. Konkurenceschopnost je velice úzce spjata s vývojem produktů, produktových balíčků a služeb. K tomu, aby firma byla schopna vyvinout a dát na trh konkurenceschopný produkt, musí nejen monitorovat svoji konkurenci, ale také musí mít možnost tyto informace ukládat do nějakého systému, v němž budou schopni následně modelovat (předpovídat) chování klienta na vyvíjený produkt. V případě existence takovéhoto systému může firma velmi rychle vyvinout nový produkt, změnit vlastnosti u stávajících produktů apod. Přitom reakce na změny na trhu musí být rychlé, tj. musí být uskutečněny rychleji než u konkurence. Firmy ovšem mají problémy se schopností rychle reagovat na změny na trhu, neboť jim to neumožňuje stávající informačně technologická infrastruktura.

Všechny tyto činnosti od monitorování potřeb klientů, vývoj relevantních produktů až po marketing a monitorování zpětné odezvy nejsou myslitelné bez podpory informačních technologií. Informačně technologické prostředí firem však musí dokázat nejen podporovat klasický business, ale musí být schopno podporovat i nové trendy jako jsou e - business, B2B (Business to Business) aktivity, jakož i B2C (Business to Customer). Aby firmy "přežily" na našem omezeném trhu, musí používat nové přístupy k řízení a rozhodování. K těmto přístupům řadíme, business management, business intelligence a business operations. 

Business management představuje podporu pro každodenní podnikání společnosti. Systémy, které jsou určeny k podpoře těchto aktivit nazýváme produkčními systémy a jejich hlavním úkolem je podpora podniků v automatizaci určitých obchodních procesů. Mezi tyto systémy řadíme systémy pro správu objednávek, účetnictví, pohledávky a další. V současné době můžeme k těmto systémům přiřadit ERP (Enterprise Resource Planning) aplikace, které byly budovány se snahou integrovat vlastnosti oddělených produkčních systémů do jednoho celku formou modulů. K těmto ERP systémům můžeme řadit např. SAP R/3, BAAN, Oracle Applications, J. D. Edwards apod.

Business intelligence představuje schopnost podniku analyzovat a predikovat budoucí dopady současných rozhodnutí. Systémy business intelligence hrají ve firmách významnou, nezastupitelnou roli v procesu strategického plánování. Systémy, které zprostředkovávají informace o analýze kontaktů klientů se společností, profitabilitu klientů, skóring klientů, marketingové segmantace klientů apod., řadíme k systému business intelligence. K tomu, aby byl podnik schopen správně analyzovat data, je nutné, aby měl vlastní "znalostní bázi" (knowledge management).

Business management pomáhá společnostem identifikovat a pochopit stávající "hnací" síly podnikání. 

Do oblasti business managementu patří managament produktů, řízení klientských informací, kontakt management a další. 

Všechny systémy informačně technologického prostředí společností mají svůj podíl na přeměně dat na informace, které pak slouží pro podporu rozhodování. Podívejme se trochu pod pokličku jednotlivých firem a zaměřme naši pozornost na jejich informačně technologické prostředí, nebo - li Corporate Information Factory (CIF). Co je tedy Corporate Information Factory?

Koncept Corporate Information Factory
Claudia Imhoff a Bill Inmon jsou tvůrci konceptu Corporate Information Factory, který lze považovat za obecný koncept pro vytvoření informačně technologického prostředí společností tak, aby byly podporovány činnosti společnosti přes D2D (Day-To-Day business), CRM (Customer Relationship Management) až po B2B (Business-To-Business Management). CIF je tvořeno prvky, které zajišťují podporu výše uvedeným procesům společnosti. Corporate Information Factory je tvořena prvky:

· produkční systémy (OLTP),
· ERP systém,
· CRM systém,
· integračně transformační vrstvu (ETL),
· data warehouse (DW),
· operational data store (ODS),
· data marty (DM), 

Produkční systémy (OLTP) byly budovány pro podporu samostatných obchodních procesů společnosti. To znamená že společnost (firma) vlastnila několik informačních systémů. Tyto systémy slouží pro sběr a ukládání "surových" dat. Současně je možné tyto použít pro čistění např. klientských údajů, jako jsou jméno, příjmení, adresa, apod.

Enterprise Resource Planning (ERP) systémy byly vyvíjeny za účelem integrace vlastností jednotlivých OLTP systémů, a vytvořily tak celopodnikový informační systém pokrývající všechny činnosti podniku, jako sklad, logistiku, objednávky, účetnictví, ale i personalistiku. Tyto systémy buď plně nahradily původní produkční systémy nebo byly implementovány za účelem doplnění technologické podpory činností firmy, které doposud nebyly podporovány OLTP systémy. Mezi ERP systémy patří např. SAP/R3, BAAN, J. D. Edwards, CODA a další. V současné době se setkáváme s tím, že tyto systémy jsou doplňovány o prvky business intelligence, což je patrné například u společnosti SAP.

Integračně transformační vrstva (ETL) slouží k extrakci dat z OLTP systémů, ERP systémů, jakož i z CRM systémů. ETL vrstva slouží zároveň pro transformaci , případně validaci, dat jež jsou následně ukládána do datového skladu (DW) nebo do operativního datového úložiště (ODS).

Data warehouse (DW, datový sklad) představuje předmětově orientovanou, integrovanou, časově odlišnou a stálou kolekci detailních dat používaných pro podporu rozhodování. Data warehouse tak představuje integrační prvek ve společnosti a s určitou nadsázkou lze říci, že se jedná o "archiv" vybraných dat, tj. dat, která jsou z produkčních, ERP a CRM systémů extrahována za účelem naplnění požadované vypovídající schopnosti datového skladu.

Data mart (DM) představuje komponentu CIF, která je svým způsobem velmi podobná DW, avšak existují podstatné znaky, které je vzájemně odlišují. Hlavním znakem je detail ukládaných dat. V DM nacházíme převážně sumarizovaná data tvořící historickou řadu mnohem kratší, než je tomu v případě datového skladu. Data mart je nejčastěji budován nad datovým skladem (hovoříme tak o závislém data martu) na základě specifických požadavků útvarů společnosti.

Operativní datový sklad (ODS) je definován jako předmětově orientovaná, integrovaná, časově nestálá kolekce detailních dat. Data v ODS mohou být přepisována, přičemž se nezachovává jejich historie, tzn. že jsou povoleny operace s daty typické pro OLTP systémy. To je zcela zásadní rozdíl oproti datovému sklady, kde je povolen pouze zápis a aktualizace dat s uchováním historie, neboť slouží pro podporu strategického rozhodování, a nikoliv operativního rozhodování, které je právě v CIF podpořeno ODS.

Zastavme se u vrstvy metadata. Metadata jsou údaje o datech. Představují velmi významnou složku CIF architektury. Metadata umožňují všem uživatelům CIF architektury "navigaci" v tomto prostředí a poskytují cenné informace o:

· produkčních systémech,
· datových strukturách OLTP systémů,
· definici ETL procesů,
· datovém skladu a jeho datovém modelu,
· mapování data OLTP systémů na data DW, ODS,
· metadatech týkajících se distribuce dat z DW do DM,
· o metadatech čištění dat
· a mnoho dalších

Metadata tvoří "nervový systém" CIF architektury, a tak ji drží pohromadě. Vybudovat metadata repository (databázi v níž jsou uloženy potřebné informace) je poměrně komplikovaný a zdlouhavý proces. V případě, že tyto informace ve společnosti nejsou k dispozici a firma se rozhodla implementovat datový sklad, tak souběžně s implementací datového skladu by mělo být započato s tvorbou metadat, neboť značné množství metadat vzniká právě v procesu implementace DW.

Prvním krokem na cestě budování informačně technologického prostředí (CIF) je plné pochopení předmětu vašeho podnikání. Podnikání je založeno na určitých procesech, které je nutno podpořit informačními technologiemi, přičemž se jedná například o:

· produktový management,
· řízení lidských zdrojů,
· kontakt management,
· business intelligence a další.

V druhém kroku je nutno zkombinovat komponenty CIF ={OLTP, ERP, CRM, DW, ETL, DM} tak, aby podporovaly výše zmiňované podnikové procesy. V dalších krocích pak definujeme strategii implementace jednotlivých systémů.

Závěr
Dnešní business se velmi rychle mění, neboť dochází k dynamickým změnám vlivů, které působí na firmy. Udržet si postavení na trhu, který je relativně malý, navíc nutí firmy k tomu, aby na tyto dynamické změny reagovaly rychle, konkurenceschopně a efektivně. Snažili jsme se ukázat, že struktura informačně technologického prostředí má vliv na podnikové procesy z hlediska jejich efektivnosti a rychlosti. To znamená, že špatně navržená architektura inoformačně-technologického prostředí neumožňuje firmám reagovat na změny na trhu tak rychle a efektivně. To je dáno tím, že výstupy, např. analýzy trhu, chování klientů, trvají těmto společnostem poměrně dlouhou dobu. 

Vybudovat CIF není snadný úkol, neboť jak jsme uvedli, je potřebné znát nejen vlastní business společnosti, ale s ohledem na DSS systémy také potřebné výstupy pro podporu strategického a taktického rozhodování. To znamená, na základě dokumentu "strategie společnosti na léta XXXX - YYYY" a požadavků manažerů navrhnout strategii IT, kterou tento útvar bude následně realizovat s cílem efektivní a flexibilní informační podpory celému podniku.