Vstup České republiky do EU k 1. květnu příštího roku je všemi očekáván s velkým napětím. Tento den přinese značné změny pro většinu českých společností, jejichž činnost přesahuje hranice České republiky. Některé ze změn již vstoupily v povědomí, některé však ještě zůstávají neprávem stranou zájmu těchto společností. A mezi ty méně viditelné dopady patří i kroky nezbytné pro přizpůsobení současných informačních systémů na nové způsoby zdaňování některých transakcí, kterých se účastní subjekty z různých členských států, a na nové související evidenční povinnosti.


Daňová problematika dodávání zboží v rámci EU
V současné době je přechod zboží přes státní hranici České republiky kontrolován celními úřady, které tento přechod potvrzují na jednotných celních deklaracích. Tyto deklarace následně vyvážející společnosti slouží pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) jako důkaz, že zboží bylo skutečně vyvezeno. V případě dovozu je pak na základě těchto deklarací nárokována při splnění obecných podmínek dovozní DPH. Tyto deklarace jsou zároveň využívány pro zjišťování hodnoty mezinárodního obchodu. Tím, že se Česká republika 1. května 2004 stane rovněž součástí celní unie, kterou vytváří členské státy EU, a jednotného vnitřního trhu, dojde k tomuto datu zároveň k „odstranění“ celních hranic na státních hranicích s ostatními členskými státy EU. Budou tedy zrušeny pohraniční celní úřady a zboží, které bude přepravováno z České republiky do jiných členských států či naopak, bude v absolutní většině případů přepravováno bez dohledu celních orgánů, tj. při přechodu státních hranic nebude zboží kontrolováno celními úřady a nebudou vyplňovány ani výše zmíněné celní deklarace.

Zároveň s tím se zcela změní systém zdaňování těchto transakcí z pohledu DPH. Principy uplatnění DPH při pohybu zboží v rámci států Evropské unie vycházejí ze šesté směrnice ES (77/388/EHS – o sladění zákonů členských států týkajících se daní z obratu – společný systém daně z přidané hodnoty). Podlé této směrnice je dodání zboží do dalšího státu EU osvobozeno od daně za předpokladu, že odběratel je registrován jako plátce DPH. Tento odběratel má ovšem povinnost takto přijaté zboží zatížit daní z přidané hodnoty a tuto vykázat jako DPH na výstupu. Použije-li však toto zboží pro své podnikání, má nárok si tuto DPH odečíst na vstupu. Pro odběratele je tudíž celý nákup takového zboží z hlediska DPH neutrální. Podle připravované novely zákona o DPH v České republice bude zmiňovaný efekt plusové a současně minusové daně částečně eliminován tím, že zdanitelné plnění z titulu dovozu zboží od plátců z ostatních zemí EU bude osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu (v praxi bude tento rozdíl znamenat, že dnes při dovozu zboží je nutné celnici zaplatit DPH a tu si poté nárokovat jako odpočet DPH na vstupu. Po zavedení novely DPH se dovezené zboží nebude zdaňovat, jen se uvede do samostatné kolonky na daňovém přiznání. Při jeho dalším prodeji již bude podléhat standardnímu režimu, tedy i DPH).

V případě dodání zboží do ostatních států Evropské unie neplátcům DPH je nutné odvést daň na výstupu a tato transakce se chová jako běžné dodání zboží v tuzemsku. Při dodávce zboží do států mimo Evropskou unii zůstane zachován stejný princip jako doposud (zůstane zachován systém dovozních JCD). Změna přinese pro české firmy úbytek celních formalit, nižší zatížení provozního cash flow díky úbytku dovozní DPH a cla, společnosti ušetří celní deklaranty i nezbytnou hotovost pro platby celnicím. Na druhou stranu mírně stoupnou náklady na daňovou evidenci (předpokládá se rozšíření současných čtyř stránek daňového přiznání na šest až sedm), proškolení zaměstnanců i úpravu softwarového vybavení. Neexistence celních deklarací a nový způsob odvádění daně sebou totiž přinesou nutnost provedení úprav v informačních systémech, které by umožnily vygenerovat data nezbytná pro fungování nového systému.

Změna DPH u poskytování služeb
Neméně významnou změnou, která nastane po vstupu do EU, vyplývající z připravované novely zákona o DPH, potažmo zmiňované šesté směrnice ES, bude zdaňovací povinnost příjemce takových intelektuálních služeb, které jsou poskytovány ze zahraničí. Na tyto služby mezi, něž patří zejména poradenství, reklamní služby, poskytnutí pracovní síly, převody práv, telekomunikační služby, zpracování dat aj., bude uplatňován shodný princip jako u dodávky zboží. Tato změna se dotkne především finančních ústavů, jako jsou banky a pojišťovny, které nemají nárok na plný odpočet daně z přidané hodnoty.
Do výčtu takto zdaněných služeb budou mimo jiné patřit například update, upgrade, maitenance softwaru a jeho vzdálená údržba, což se týká zejména poboček zahraničních společností, kterým tyto služby poskytuje mateřská centrála. Změny se budou vztahovat i na správu a údržbu databáze ze zahraničí, které budou rovněž zahrnuty pod pojem intelektuální služby.

Statistické evidence – INTRASTAT
Současná statistika o pohybu zboží se získává pomocí JCD. Jak již bylo zmíněno, JCD budou v rámci Evropské unie zrušeny a statistické sledování bude legislativně nahrazeno novým systémem INTRASTAT. INTRASTAT je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými zeměmi Evropské unie. Funguje od 1. ledna 1993 a je zaveden ve všech členských státech Evropské unie. Deklarace INTRASTATu bude závazná deklarace, v níž budou uvedeny informace o pohybu zboží z, nebo do jiných členských zemí EU. Deklarace bude rovněž sloužit Českému statistickému úřadu jako zdroj dat, díky kterému může publikovat údaje ve stejné podrobnosti (např. odeslání nebo celkový vývoz určitého produktu do určité země) jako před vstupem do Evropské unie, a bude schopen publikovat celkové údaje statistiky zahraničního obchodu. V ČR bude zákonná povinnost stanovena v novém celním zákoně, který bude připraven k datu vstupu do EU. Sběrem statistických údajů o zahraničním obchodu budou v České republice pověřeny orgány celní správy, definováním metodiky a zveřejňováním zpracovaných údajů Český statistický úřad.

Vzhledem k charakteru požadovaných informací pro INTRASTAT je zcela nezbytné, aby tyto údaje byly automaticky generovány informačním systémem každého relevantního subjektu. Uváděné údaje se budou uvádět v následující struktuře:
· kód zboží,
· země odeslání,
· země určení,
· kraj odeslání,
· fakturovaná částka v Kč,
· statistická hodnota v Kč,
· vlastní hmotnost v Kč,
· množství v doplňkové měrné jednotce,
· povaha transakce,
· dodací podmínky,
· druh dopravy.

Základním rozlišovacím aspektem přitom je osmimístný kód celní nomenklatury zboží, které má být v této evidenci uvedeno. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto systému je sledování mezinárodního obchodu, uvádějí se všechny následné údaje již v kumulovaných částkách dle zboží spadajícího pod daný kód za sledované období v členění dle jednotlivých členských států.
Při vyplňování formuláře je nutno rovněž mít na paměti, že v rámci INTRASTATu se sleduje nejen zboží koupené z jednoho členského státu, či do jiného členského státu prodané, ale například i zboží přemístěné za účelem zpracování či opravy, dodané jako plnění tvořící součást smlouvy o poskytování služeb, dodané za účelem instalace nebo rekonstrukce či přemístěné v rámci dlouhodobého operačního, popřípadě finančního leasingu. S určitými výjimkami je tak nutno sledovat jakýkoli fyzický pohyb zboží mezi jednotlivými členskými státy EU.

Každý z výše uvedených údajů bude zadáván pomocí kódů. Například kolonka, kde je nutno uvádět povahu transakce, se bude vyplňovat za pomocí následujících kódů:
1 Transakce se skutečným nebo předpokládaným převodem vlastnictví za finanční či jinou úhradu (jiné, než uvedené pod kódy
2, 7, 8).
2 Navrácené zásilky, přijetí/odeslání náhrad.
3 Bezúplatná přijetí/odeslání s převodem vlastnických práv.
4 Přijetí/odeslání zboží do režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku.
5 Zpětná přijetí/odeslání zboží po jeho pasivním nebo aktivním zušlechtění.
6 Transakce se zbožím bez převodu vlastnictví – nájem, zapůjčení, krátkodobý leasing.
7 Přijetí/odeslání v rámci společných programů obrany či jiných státních, či nestátních výrobních programů.
8 Přijetí/odeslání zboží v rámci investičních celků.
9 Ostatní přijetí/odeslání.

Hlášení bude možno podávat na tiskovém formuláři, popřípadě elektronickou cestou. Požadované údaje bude pravděpodobně možno vyplnit i do současného formuláře JCD. S výjimkou příležitostných respondentů je však možno dojít k tomu, že v praxi bude pro střední a větší subjekty téměř nemožné, aby se tyto kumulované údaje jakkoliv „ručně vytahovaly“ ze systému. K 1. květnu budou muset mít tyto subjekty své informační systémy nastaveny takovým způsobem, aby získání potřebných údajů bylo pouze otázkou zadání správného příkazu. Na závěr této části je ještě nutno poznamenat, že tato hlášení bude muset kompetentním státním orgánům podávat každý subjekt, u něhož hodnota zboží přepravovaného z České republiky, či do České republiky dopravovaného přesáhne určitý limit. Dle posledních dostupných informací byl tento limit stanoven ve výši 1 000 000 Kč za daný kalendářní rok, přičemž se nesčítají hodnoty zboží přepravovaného z a do České republiky. Vždy se překročení tohoto limitu posuzuje zvlášť u zboží, které do České republiky přichází, a zvlášť u zboží, které Českou republiku opouští. Vzhledem k relativně nízkému limitu lze také očekávat, že tato nová povinnost se dotkne opravdu většiny společností, které regulérně dovážejí či vyvážejí zboží do členských států EU, a to jak těch současných, tak i těch, které by měly přistoupit 1. května příštího roku.