Co je to cloud computing

Cloud computing zjednodušeně řečeno přináší IT infrastrukturu, aplikační platformu, či přímo jednotlivé aplikace (což je v tuto chvíli nejčastější) ve formě služby. Ta je poskytována z obrovského specializovaného datacentra připojeného do internetu, které nabízí obvykle cloudové služby pro celý geografický region (např. Evropu). O veškerý chod datacentra, IT infrastruktury, jednotlivých serverů i aplikací se stará poskytovatel cloud computingu. Je to podobné jako třeba v elektrárně, kde také platíte pouze za odebranou elektřinu a údržba, revize, kontroly či výměna elektrického vedení a generátorů v elektrárnách vás vůbec nezajímají. Vy odebíráte až výslednou elektřinu a za tu také platíte. U cloud computingu je myšlenka identická – zákazník si platí službu jako například poštovní server s určitým počtem poštovních schránek a nic okolo, jako je objednání serveru, jeho instalace, konfigurace, údržba, obměna vysloužilých dílů atd., ho nezajímá. To je ovšem mimořádně výhodné právě pro malé a střední firmy, které jednak nemají vlastní IT odborníky, takže už samotný výběr hardwaru a softwaru je pro ně nelehkým úkolem, a jednak často nemají ani potřebné zázemí pro provoz IT infrastruktury s dostatečnou dostupností a spolehlivostí. Díky cloudu však mohou získat dnes už vše, co potřebují, ve formě služby s kompletním technickým servisem. Navíc je tu i další analogie s elektřinou – i tady totiž můžete jeden měsíc odebrat více služeb a druhý méně, a naopak. Kapacitu cloudových služeb lze totiž dynamicky měnit, a to oběma směry. Oproti elektřině je tu ovšem rozdíl v tom, že kapacitu lze měnit také skokově. Pokud tak před Vánocemi nabíráte třeba velké množství brigádníků, které v lednu propustíte, můžete si pro ně najmout cloudové služby třeba jen na měsíc nebo dva.

Co seženete v cloudu

V cloudu dnes seženete v zásadě tři druhy služeb. Tou nejčastější z nich je software. Nejznámějším příkladem softwaru coby služby je webový freemail, který nabízí třeba Hotmail nebo Seznam. Potřebujete poštovní schránku, tak vyplníte webový formulář, párkrát kliknete a vše je vyřízeno. Můžete k ní přistupovat odkudkoliv ze svého webového prohlížeče nebo třeba poštovního klienta. Naprosto identicky, a to včetně okamžitého zřízení prostřednictvím pouhého vyplnění webového formuláře, funguje i software v cloudu pro firmy. Rozdíl je jen v tom, že se za něj platí, je u něj garantovaná dostupnost, jsou zde k dispozici profesionální nástroje a kromě elektronické pošty zde seženete také třeba CRM systém, komunikační řešení, intranetový portál anebo třeba software pro vzdálenou administraci počítačů.

Další službou v cloudu je aplikační platforma. Stejně jako můžete mít ve firmě nainstalován Windows Server, na kterém můžete provozovat nejrůznější serverové aplikace, tak si dnes můžete pronajmout cloudové prostředí Windows Azure, které vám umožní totéž. Rozdíl je jen v tom, že o údržbu serveru i serverového operačního systému se za vás stará už někdo jiný a že platíte pouze a jen za ten výpočetní výkon a datový prostor, který jste v daném měsíci skutečně využili. Na tvorbu výkonových rezerv do budoucna se u cloudu nehraje. Kapacitu si můžete totiž měnit dle libosti několikrát denně a opět i skokově.

Posledním typem služeb v cloudu je infrastruktura jako služba. Nejrozšířenějším příkladem, do kterého nyní masivně pronikají desítky nejrůznějších firem, je cloudové on-line datové úložiště. To je taktéž umístěno v datacentru v zahraničí připojeném k internetu, a je vám tudíž opět dostupné kdykoliv a odkudkoliv. Naprostou samozřejmostí je přitom maximální důraz na bezpečnost i 256bitové šifrování. Paradoxní přitom je, že data na těchto on-line úložištích jsou ve skutečnosti v mnohem větším bezpečí než na vašem počítači připojeném k internetu, na který denně útočí desítky virů, červů a trojských koní, protože na něm surfujete po webu a používáte e-mail.

Proč se o cloud firmy zajímají

Pravdou je, že firmy se o cloud jako takový příliš nezajímají. Zajímá je hlavně maximální zefektivnění jejich chodu a minimalizace provozních nákladů a výdajů. Jenže právě tyto dvě věci je v dnešní době přivádějí ke cloudu. Úspora spojená s přechodem na cloud je totiž často obrovská. Zejména pokud firmy uváží personální náklady spojené s provozem vlastní infrastruktury, pokud započítají zbytečně vynaložené náklady na kapacity, které ve skutečnosti nevyužívají, a hlavně pokud započítají všechny skryté náklady a rizika spojená s řešením softwarových problémů, výpadků energie, chyb v hardwaru apod. Firmy tak často zjistí, že celkové náklady vlastnictví jsou pro ně u cloud computingu o desítky procent levnější, a hlavně že zřízení „služby“ v cloudu je pro ně řádově rychlejší, než kdyby si totéž chtěly zařídit na vlastních serverech. A právě hlas peněz a vyšší flexibilita je to, na co firmy slyší nejvíce, a je to také důvod, proč si od cloud computingu hodně slibují i všichni významní světoví hráči v oblasti IT.

Co říká studie

Ne nadarmo proto tito hráči investují nemalé peníze do detailních a rozsáhlých průzkumů trhu, jako je i ten, který zveřejnila společnost Microsoft. Tento výzkum jasně potvrzuje, že příležitostí v cloudu bude výrazně přibývat. A to nejen v Americe, ale celosvětově. Studie přitom zjistila, že malé a střední podniky se zajímají hlavně o software a infrastrukturu. Zájem o aplikační platformu například pro vlastní aplikace projevují až větší firmy. Ty menší totiž obvykle sázejí už na připravená řešení. Možná i díky tomu ukázala výše zmíněná studie, že větší firmy budou platit za cloudové služby v celkovém součtu víc.

V roce 2014 totiž bude cloud využívat 56 procent firem s 51 až 250 zaměstnanci, v průměru pak budou využívat 3,7 cloudových služeb. Pro srovnání – menší firmy do padesáti zaměstnanců mají mít podle studie v průměru 3,3 cloudových služeb a má je využívat „jen“ 39 procent z nich. Zajímavé je přitom i celkové rozložení zátěže mezi cloudové služby, placený serverový software a bezplatný software nebo software, který je zahrnutý v ceně jiných služeb. Zatímco cloud má obstarávat 43 procent všech potřeb malých a středních podniků, tak vlastní servery už jen 28 procent. Zbylých 29 procent pak připadá na poslední ze zmiňovaných kategorií. Studie také zjišťovala, co je pro malé a střední podniky při přechodu na cloud důležité. S velkou převahou vyhrálo poskytování přímé technické podpory. 82 procent firem pak uvedlo, že je pro ně kritické nebo důležité to, aby poskytovatel cloudových služeb byl přítomen přímo v jejich domovské zemi nebo lokalitě. To je velmi důležitá zpráva zejména pro ty provozovatele cloudových služeb, kteří sní o rychlé expanzi na zahraniční trhy po vzoru například YouTube nebo Facebooku. Bohužel to totiž vypadá, že mezi firmami nepanuje přílišné nadšení pro zahraniční služby s podporou v cizím jazyce a bez možnosti přímého kontaktu se zástupcem poskytovatele služeb. Uspějí tak hlavně ti, kteří jsou sice globálními hráči (a tudíž mají dostatečné úspory z rozsahu na dosažení nízkých cen), ale zároveň sází na lokální přítomnost v každé zemi.

Jaká je budoucnost

Nástup cloudových služeb je nezadržitelný. Čím dál tím více firem totiž hledá cestu k co největším úsporám a snaží se maximálně soustředit jen na svůj business. Cloud tak bude ve firemním prostředí brzy podobnou samozřejmostí jako externí uklízečka, externí účetní nebo externí provozovatel závodní jídelny. Na jeho opravdu masivní rozšíření si však budeme muset počkat. Firmy totiž chtějí mít k dispozici lokální zastoupení poskytovatelů cloud computingu, dostatečnou technickou podporu ve svém mateřském jazyce a zcela určitě také dostatek referencí od jiných firem v oboru. Proto se v roce 2014 předpokládá, že v cloudu bude „jen“ 39 procent malých a středních firem. I tak to však bude o 34 procent víc než dnes. Navíc dojde k významnému nárůstu počtu využívaných služeb. Jakmile si totiž firmy u jedné cloudové služby ověří, že skutečně funguje, budou zpravidla hledat, co dalšího by mohly ještě do cloudu přesunout, aby ušetřily.

Podrobné informace o studii SMB Cloud Adoption Study 2011 naleznete na stránce .

-ms-