Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2026 -> IT Systems 4/2026 -> Zákazníci dnes očekávají vyšší míru automatizace a intuitivnější práci s daty
IT SYSTEMS 4/2026 , AI a Business Intelligence

Zákazníci dnes očekávají vyšší míru automatizace a intuitivnější práci s daty

říká Bořivoj Kostka, výkonný ředitel a spoluzakladatel společnosti Tovek

Ing. Lukáš Grásgruber

Společnost Tovek patří už více než tři desetiletí k průkopníkům analytických nástrojů pro práci se strukturovanými i nestrukturovanými daty. Její řešení dlouhodobě využívají státní instituce i velké organizace, dnes však firma vstupuje do nové fáze rozvoje – po kapitálovém vstupu skupiny Asseco rozšiřuje své ambice na mezinárodních trzích a současně otevírá své technologie širšímu okruhu zákazníků. S výkonným ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Bořivojem Kostkou jsme hovořili o proměnách datové analytiky, praktickém využití umělé inteligence, spolehlivosti analytických výstupů i o tom, jak se v době AI mění požadavky na bezpečnost a ochranu informací.


Ve společnosti Tovek působíte od jejího založení a dlouhá léta jste vedl vývoj. Jak se podle vás za těch více než třicet let proměnila samotná disciplína datové analýzy a co naopak zůstává překvapivě stejné?

Největší změnou je nepochybně stále narůstající množství dat, množství podnikových aplikací, cloudová úložiště a rychlost zpracování dat. Zatímco dříve šlo o relativně omezené objemy strukturovaných dat, dnes pracujeme s obrovským množstvím různorodých informací – texty, dokumenty, obrazem i signály v reálném čase. Zásadně se posunuly také výpočetní možnosti a algoritmy, zejména s nástupem strojového učení a umělé inteligence.
To nám paradoxně neztížilo práci, ale posílilo naši výhodu u zákazníků, protože naše analytika byla, je, a troufám si tvrdit, bude orientovaná na velké objemy strukturovaných i nestrukturovaných dat z různých aplikací a úložišť. 
Zaklínadlem posledních let se stala AI. Našla samozřejmě místo i v našich systémech. V souvislosti s jejím využíváním klademe maximální důraz na bezpečnost. Uživatel ani jeho AI asistent se nesmí dostat k datům, která nemá právo vidět. A samozřejmě musíme dbát na to, aby se citlivá data, v rámci komunikace s AI v cloudu, nedostala někam, kam nemají. Pro určitá data a zákazníky je proto z mého pohledu stále nezastupitelná možnost zpracování v interním systému.
Co myslím zůstává stejné, je samotná podstata analytické práce: hledání souvislostí, ověřování hypotéz a potřeba lidské interpretace. Technologie dnes umí mnohem víc, ale bez kvalitních dat a kontextu dávají i ty nejpokročilejší nástroje omezené výsledky.

Do role výkonného ředitele Toveku jste nastoupil v roce 2023 po dlouhém období v roli šéfa vývoje. Změnil tento přechod nějak váš pohled na to, co dnes rozhoduje o úspěchu technologické společnosti? 

Myslel jsem si, že ne. Společnost jsme založili jako tři nadšenci, a i přes rozdělené kompetence jsme se celou dobu plně podíleli na jejím strategickém řízení. Přechod z role šéfa vývoje do pozice výkonného ředitele mi ovšem rozšířil pohled na fungování firmy jako celku. Zatímco dříve jsem se soustředil primárně na technologii a kvalitu produktu, dnes vnímám mnohem silněji význam obchodní strategie, partnerství a schopnosti nasadit technologie tak, aby to bylo pro zákazníka přínosem.
Úspěch technologické firmy dnes nestojí jen na kvalitním produktu, ale i na schopnosti reagovat na trh, správně načasovat inovace, a co vnímám jako nejdůležitější, udržet důvěru zákazníků.

Tovek je dlouhodobě spojován především s analytickými řešeními pro státní správu a bezpečnostní složky. Jaké typy projektů zde podle vás nejlépe ilustrují přínos pokročilé analýzy dat v praxi?

V prostředí státní správy a bezpečnostních složek se přínos pokročilé analytiky ukazuje zejména tam, kde je potřeba pracovat s velkým množstvím heterogenních dat a rychle identifikovat relevantní souvislosti. Typicky jde o podporu vyšetřování, analýzu rizik nebo odhalování nestandardních vzorců chování. Klíčová hodnota spočívá v tom, že dokážeme výrazně zkrátit čas potřebný k nalezení důležitých informací a zpřehlednit situaci. Všechny tyto projekty definuje to, co pořád umíme nejlépe. Najít, pochopit a využít data. Přeměnit je na rychlé a smysluplné informace, které umožňují dělat správná a včasná rozhodnutí. S ohledem na naši klientskou základnu je pro nás zaklínadlem bezpečnost. Nikdy nemáme přístup k zákaznickým datům, nikdy je nevidíme, nesbíráme ani jinak nekontrolujeme. 

Je nějaký projekt, který byl pro Tovek technologicky nebo organizačně natolik zásadní výzvou, že se dá označit za milník ve vývoji vaší společnosti?

Technologicky nebo organizačně bych neřekl. Od začátku naší existence jsme zvyklí na náročné projekty včetně zaškolování stovek uživatelů. Spíš pro nás takovým aha projektem byla Pojišťovna Kooperativa. Naše analytika byla vždy robustní, přesná, bezpečná a určená ohromnému množství dat. Náš zákazník byl v podstatě jasně definován. Pro ostatní jsme byli dělo na vrabce. Zlom nastal, když nás oslovila první pojišťovna pro pomoc při odhalování pojistných podvodů. Tehdy jsme si uvědomili, že komerční sféra se výrazně mění, že analytici mají své pevné pozice i u komerčních firem. To mělo dopad i na další směřování vývoje našich aplikací.

V roce 2025 se většinovým vlastníkem Toveku stala společnost Asseco. Co se tím pro vás změnilo, ať už prakticky ve vývoji produktů, nebo v obchodní strategii?

Při námluvách s Asseco jsme měli jasno, koho hledáme. Velkého silného partnera, který pochopí naše produkty, ponechá nám plnou autonomii řízení vývoje, pomůže nám se vstupem na zahraniční trhy a do nových segmentů. Zdá se, že jsme zvolili správně, jak úspěšné toto spojení bude, ukáže čas.

Jaké synergie mezi Tovekem a skupinou Asseco považujete za nejdůležitější z pohledu zákazníků? Jde o technologie, know-how, nebo obchodní dosah?

Především obchodní dosah a podporu v silném zázemí. Nemusíme se zabývat spoustou organizačních záležitostí, na které má Asseco dedikována celá oddělení. Konkrétně například HR – hledání nových pozic nebo právní oddělení.
Tovek doposud dodával robustní analytické systémy především pro „velké hráče“. Nedávno jste ale oznámili také řešení pro menší firmy. Co vás vedlo k rozhodnutí zpřístupnit tyto technologie také menším organizacím a novým typům zákazníků?
Změny na trhu. To, co dříve dělali velcí hráči, chtějí nebo musí v důsledku legislativy dělat i menší firmy. Prověřování dodavatelů, compliance, NIS2. S řešením konkrétního problému pak zákazník získá benefit v podobě silného vyhledávacího systému, který může používat pro další agendy a běžnou práci. Zákazníci dnes očekávají především vyšší míru automatizace a intuitivnější práci s daty. 
Jak se za poslední roky změnily požadavky zákazníků na vlastnosti a funkce analytických nástrojů? Chtějí více automatizace, lepší vizualizaci souvislostí, nebo poptávají něco jiného?
Největší tlak je asi na rychlost. Rychlost dostat správné podklady. Rychlost předat dál kvalitní podklady. Rychlost správně rozhodnout. Důležitá je schopnost rychle identifikovat souvislosti, a to ideálně bez nutnosti hluboké technické expertizy. To vyvolává potřebu větší automatizace. Typicky s podporou AI, ale i jiných algoritmů. 
Výrazně roste i důraz na vizualizaci a srozumitelnost výstupů, protože analytické nástroje používá širší okruh uživatelů než dříve. Dashboardy s reporty a přehledy pro manažery, vizualizace výsledků nebo jejich interpretace ve stručné, ale věcně správné formě. 
Zaznamenáváme významný nárůst poptávky po externích datech – různých rejstřících a databázích. Náš vývoj na to reagoval vývojem API collectoru. Bezpečně se dokážeme napojit na jakýkoliv externí zdroj a data z něj pak zahrnovat do vyhledávání. Uživatel při své práci pak snadno zahrne data například ze sankčních listů, insolventního rejstříku, databáze firem a mnoha dalších. Tovek žádná data nevlastní ani neschraňuje. Umožňujeme pouze přístup do databází, které tato data vlastní a umožňují jejich zpřístupnění. Proto jsme uzavřeli partnerství s poskytovateli dat, jako je Dun & Bradstreet.

A jak je to z hlediska provozu – přibývá spíše zájem o cloudová řešení, nebo stále převládá důraz na provoz ve vlastní infrastruktuře?

To pro nás není v podstatě důležité. Zákazník má data v cloudu nebo na vlastních úložištích, případně obojí. Pro nás jsou to pořád jen data. Data daného zákazníka, která jeho úložiště neopouští. Naše programy mohou pracovat jak v cloudu, tak na interním systému zákazníka. Samozřejmě pokud chce zákazník využít pokročilé AI modely, mohou být nároky na HW také velmi pokročilé. Nabízíme proto i možnost hybridního zpracování částečně on-prem a částečně v cloudu.

Kde dnes podle vás organizace nejčastěji narážejí na limity v oblasti zpracování a využití dat – v technologiích, procesech, nebo v kvalitě dat samotných?

Organizace nejčastěji narážejí na kombinaci několika faktorů. Technologie dnes většinou nejsou hlavní překážkou. Častěji jde o kvalitu dat nebo nedostatečně nastavené procesy. Velkou roli hraje také schopnost organizace data správně interpretovat a využít v rozhodování. To opět souvisí s nastavením procesů.

Jak už jste sám uvedl, nejčastěji skloňovaným pojmem a „zaklínadlem“ v oblasti IT je dnes AI. Veřejnost se s ní setkává především v podobě chatbotů a generativní AI. V oblasti analýzy a zpracování dat ale má také jinou podobu a mnohem bohatší historii, nemám pravdu?

Máte pravdu. Umělá inteligence má v oblasti analýzy dat dlouhou historii – od expertních systémů přes statistické metody a strojové učení až k dnešní generativní AI. Ta samozřejmě otevírá dříve nedosažitelné možnosti. Na druhou stranu přináší i nová rizika. Od těch zřejmých, jako jsou úniky dat nebo manipulace se vstupními informacemi, až po problémy s interpretací výsledků, které AI poskytuje.

Z hlediska využití AI v podnicích je často diskutovanou otázkou její spolehlivost a přesnost. Jak se k této otázce stavíte vy? Jsou už technologie AI dostatečně vyspělé, aby jim analytici nebo manažeři mohli důvěřovat?

Spolehlivost AI je vždy nutné posuzovat v konkrétním kontextu. Moderní technologie jsou velmi výkonné, ale nejsou neomylné. Odpovědi AI mohou obsahovat chyby, na stejnou otázku můžete dostat různé odpovědi a je obtížné až nemožné určit, jak k té odpovědi dospěla. Což je samozřejmě úplně jiné chování, než na jaké jsme u počítačů zvyklí. Když to zjednoduším, lidé jsou zvyklí, že na otázku, kolik je 1+1, odpoví počítač vždycky 2. To ale už neplatí. A budeme se muset s tím naučit fungovat. 
Je proto důležité kombinovat automatizované výstupy s lidskou kontrolou a transparentností použitých metod. Konečná odpovědnost za správnost je nepochybně role člověka. Alespoň zatím.
 
Rozhovor připravil Lukáš Grásgruber, šéfredaktor časopisu IT Systems.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.