Kdy se umělá inteligence hodí nejvíce?

Nejširší uplatnění nachází metody umělé inteligence a strojového učení v oblastech, kde se periodicky opakuje jistá stereotypní činnost. Ať už se jedná o vkládání nebo přepisování dat do systému, nebo třeba plánování firemních schůzek, udržování a sledování aktuálních údajů ve firemních databázích, nebo třeba i ony často uváděné automaticky řízené automobily.

Zaměstnance obecně jakékoliv opakující se úkony nudí. Jaime Lannister v populární sérii Hry o trůny zmiňuje, že nudu a rutinu považuje za ty největší nepřítele disciplíny jemu svěřeného vojska. Pro firmy přitom platí to samé jako pro armádu. Pro disciplinovanou práci jsou stroje vhodnější než lidé, a proto je segment rutinních činností zlatým dolem pro spoustu AI řešení, kterým poskytuje velké množství tréninkových dat, díky kterým se mohou stroje dále učit a trénovat možné postupy. Pro podobné oblasti už je dnes umělá inteligence obvykle vhodnějším řešení než člověk. Ale jakmile nastane v systému krize nebo je potřeba složitějšího rozhodování, je stále nutným předpokladem jeho vyřešení lidský zásah.

Jak postupovat při zavádění AI řešení?

Technologie využívající AI metody a postupy pro strojové učení mohou sice připravit návrh výsledného rozhodnutí nebo i jeho několik variant, ale ve finále je vždy musí schválit odpovědný pracovník. Tato kontrola nasazovaných technologií je také výborným prostředkem pro překonání jistého odporu, který může ze strany zaměstnanců vznikat při nasazovaní řešení využívajících umělou inteligenci.

Uživatelé totiž v každou chvíli jasně vidí, co se chystá AI udělat, a díky tomu, že každý její krok podléhá jejich schválení, mají jistotu, že nedojde k chybným krokům ze strany AI. Časem zjistí, že si nasazené řešení počíná úspěšně, začnou mu důvěřovat a výsledkem je ideální stav, kdy umělá inteligence obstarává potřebné automatické činnosti, pro které byla navržena.

Přesně touto formou by mělo probíhat i nasazení nových AI řešení a jejich spolupráce s lidskými zaměstnanci. Nejprve se umělá inteligence během první fáze sama učí vše podstatné. Ve druhé fázi pak pracovníci kontrolují její naučené postupy, kdy AI navrhne určité řešení a člověk je schválí. Tímto způsobem se za prvé vychytají poslední chyby vzniklé během první fáze učení a zároveň začnou lidé nasazenému systému věřit. V poslední, třetí fázi už AI funguje sama bez potřeby lidského dohledu. A přesně proto také byla navržena!

Ing. Lukáš Neumann, Ph.D. Autor článku je softwarový inženýr a výzkumník na University of Oxford. Jeho výzkum podpořil Google a jím vyvinutý algoritmus na rozpoznávání textu koupila pro svá chytrá zařízení firma Samsung. Nedávno získal prestižní ocenění Česká hlava. V současnosti působí na Oxfordské univerzitě, kde se věnuje výzkumu autonomních vozů, a zároveň působí jako expert na umělou inteligenci využívanou třeba produktem REDQUE, který automaticky zpracovává firemní dokumenty.