Tradiční nástroje pro podnikové zpravodajství (business intelligence) jsou jen prvním krokem. Sběr historických dat a propracovaná analýza mohou být sice nesmírně cenné pro stanovení střednědobých a dlouhodobých strategií, avšak analyzovat minulost není dnes jediným cílem. Podnikové aplikace musí podporovat aktivní jednání v přítomnosti.
Organizace mají mnoho důvodů pro zefektivnění činnosti. Finanční instituce musí přesně a v reálném čase sledovat a analyzovat obchodní operace a odpovídat na ně a zároveň musí včas reagovat na požadavky regulátorů – doba odezvy se tu měří nikoli na dny nebo týdny, ale spíše na hodiny, a někdy jen na vteřiny nebo zlomky vteřin. Telekomunikační operátoři zase chtějí profitovat na prémiových cenách nových služeb, které jsou schopni poskytovat v reálném čase. V maloobchodě může být snaha o zrychlení důsledkem zavádění štíhlých dodavatelských řetězců nebo skladů řízených dodavateli s jejich doplňováním v reálném čase. Po zrychlení své činnosti mohou toužit i podniky z dalších odvětví, kterým umožní účinně bojovat s konkurencí a zároveň si budovat a udržovat pozici na trhu.
Rychlost je však přínosem jen tehdy, pokud existuje způsob, jak ji řídit. Nekontrolovaná rychlost je pro podnikání stejně hrozivá jako přílišné loudání. Stejně jako špičkové závodní auto vyžaduje prvotřídního řidiče, kvapně pracující podniky musí investovat do řízení svého stále rychlejšího provozu a reagovat tak na stále častější změny.
Kvůli kontrole své rychlosti nyní organizace zavádějí nástroje pro monitorování podnikových aktivit BAM (business activity monitoring).

Rizika BAM

BAM je rozvíjející se technologie, která pomáhá nejvyššímu vedení, doménovým expertům a provozním manažerům sledovat podnikání v reálném čase. Pomocí BAM mohou tyto diferencované skupiny pracující v jedné a téže organizaci prakticky v reálném čase shromažďovat informace z různých zdrojů – interních i externích – a získávat široký, obsáhlý a celkový přehled o provozu podniku. BAM umožňuje porozumět tomu, co se děje, právě v okamžiku, kdy se to děje.
Role BAM pro monitorování business procesů v reálném čase je nezastupitelná, přesto zde však chybí jeden důležitý prvek – schopnost podle dat získaných v reálném čase jednat, a to i bez dalšího zásahu uživatele na základě stanovených pravidel. Řídicí panely (dashboards) zobrazující aktuální stav podnikových procesů jsou sice vizuálně přitažlivé, ale samy o sobě nejsou pro činnost podniku dostatečně přínosné. Skutečným cílem by měl být průběžný vývoj směrem k uzavřenému řídicímu systému, který umožňuje, aby podnik mohl reagovat proaktivně. Smyslem podnikání přece není pouze sledování, smyslem podnikání je akce.
Mnoho organizací si uvědomuje, že skutečná hodnota BAM závisí na technologii CEP (complex event processing, komplexní zpracování událostí). CEP je technologie, která organizaci umožní ze záplavy příchozích událostí vybrat ty, které jsou pro rozhodování podstatné. Nasazením BAM jako speciální CEP aplikace získají organizace přístup ke kriticky důležitým funkcím, které systému umožní monitorovat, analyzovat a jednat okamžitě podle měnících se informací o podnikání. Použitím BAM bez CEP riskujeme otevření stavidel a zaplavení daty, přičemž nemáme k dispozici ani nástroje, ani čas k tomu, abychom data smysluplně vyhodnotili nebo podle nich mohli v reálném čase jednat tak, aby to bylo pro podnik přínosem.
Cílem podnikání není pasivně sledovat, co se děje – cílem je aktivní činnost, akce. Pouze díky své aktivitě mohou podniky v reálném čase jak využít příležitosti, tak předejít hrozbám. Podnikatelské cíle organizací pracujících v reálném čase se dají shrnout do tří slov: sledovat, analyzovat a jednat.

Sledovat, analyzovat a jednat

Mezi cíle podnikového sledování patří:

• monitoring všech interních i externích událostí souvisejících s činností podniku v reálném čase,
• zobrazení tohoto stavu na různých úrovních organizace integrovanými přehledy,
• vyhodnocení a zobrazení klíčových výkonnostních indikátorů KPI (key performance indicators) podle toho, jak se mění podmínky podnikání.

Mezi cíle podnikové analýzy patří:

• přístup k informacím a jejich analýza v reálném čase,
• analýza jednoduchých a složitých klíčových výkonnostních indikátorů,
• přístup k informacím z minulých období a jejich analýza,
• identifikace nových KPI a podnikových strategií.

Mezi cíle podnikového jednání patří:

• proaktivně varovat systémy, lidi a zařízení,
• automatizovat aktivity, když nastanou klíčové podmínky,
• přizpůsobovat aktivity za pochodu,
• simulovat, analyzovat a vylaďovat automatizované aktivity na základě aktuálního chování,
• umožnit koncovým uživatelům řídit automatizovanou akci,
• auditovat veškeré aktivity.

Schopnost monitorovat, analyzovat a jednat v reálném čase je předpokladem aktivních podnikových činností. Organizaci umožňuje využít zkušenosti získané v minulosti a aplikovat je na současnou situaci.
To se však neobejde bez technologie, která umí rychle reagovat na operace, procesy a transakce. Díky jí se mohou odpovědní pracovníci informovaně rozhodovat, rozpoznávat příležitosti, rychle řešit problémy a přizpůsobovat provoz podniku tak, aby plně využil měnících se okolností. Podnik fungující v reálném čase vyžaduje nepřetržitou, průběžnou kalibraci aktivit.

Obr. 1: Monitoring procesů

Technické požadavky BAM

Ke splnění cílů monitorování, analýzy a jednání musí platforma BAM splňovat následující technické požadavky:

Monitoring mnoha zdrojů dat a událostí

• přímé nebo nepřímé shromažďování událostí z aplikací, nástrojů, souborů, žurnálů a databází, jejich filtrování a transformace
• shromažďování mnoha úrovní informací: z transakcí, z lidského vstupu, ze sítě, z historie
• grafické zobrazení prostřednictvím bohatých grafických řídicích panelů řízených událostmi
• aktualizace těchto řídicích panelů surovými daty, indikátory KPI, historickými daty a daty odvozenými z trendů
• vytváření zabezpečených přehledů dat a analyzování podle rolí
• možnost úpravy celého monitorovacího prostředí businessovými nebo technickými uživateli

Analýza KPI a historické výkonnosti

• analýza KPI v reálném čase
• aplikace časových a prostorových omezení na tato KPI
• analýza KPI z historického hlediska
• podpora simultánní analýzy dat získaných v reálném čase a z minulosti
• aplikace analýzy odchylek z historické perspektivy
• předpověď budoucích podmínek
• příčinná analýza v reálném čase na základě aktuálního chování v reálném čase
• simulace a testování nových KPI strategií v reálném čase

Aktivity v reálném čase

• vyvolání komplexních, automatizovaných akcí jako reakcí na příchozí události a jejich kombinace, které se průběžně přizpůsobují měnícím se podmínkám (nikoli jen „automaticky spustit a zapomenout“)
• varování provozního personálu, zákazníků nebo partnerů prostřednictvím vícekanálového výstupu – e-mailu, textových zpráv apod.
• aktualizace a kontrola jiných aplikací a podnikových procesů prostřednictvím propracovaných sekvencí aktualizací přes podnikový messaging nebo pomocí přímé databázové aktualizace
• varování uživatelů řídicích panelů v reálném čase prostřednictvím grafů, map, ciferníků, tabulek atd.
• zaznamenávání všech aktivit a souvisejících situací v reálném čase pro budoucí auditing a analýzu

Mozek pro BAM: CEP

CEP je revoluční technologie, která podle mínění odborníků znamená novátorský přístup ke zpracování dat srovnatelný s tím, co pro analýzu historických dat znamená podnikové zpravodajství BI (business intelligence). CEP umožňuje podnikům pochopit, co se děje právě v okamžiku, kdy se to děje.

Pro lepší pochopení rozdílů mezi jednotlivými přístupy je dobré popsat z hlediska IT časový průchod události od jejího výskytu do reakce na ni:

• Časový úsek od výskytu události do její registrace v informačním systému. Výskyt události je zcela nezávislý na podnikových aplikacích a je věcí uživatele, kdy ji zanese do informačního systému.
• Časový úsek od registrace události v informačním systému do jejího přenesení do datového skladu. Datové sklady se typicky plní dávkově v pravidelných časových intervalech.
• Časový úsek od přenesení události do datového skladu do doby, kdy si ji odpovědný uživatel přečte a zareaguje na ní.

Tradiční výpočetní architektury využívají databáze ke správě provozních dat, datové sklady ke konsolidaci těchto dat pro analýzu a BI nástroje k vykonávání analýzy. Tato data můžeme charakterizovat jako „statická“, jako fotografii, která zachytí informaci o daném okamžiku.
Mezi příklady statických dat patří zákaznická data v CRM aplikaci, nákupní transakce zachycené v maloobchodní aplikaci nebo záznamy o dodávkách v aplikaci pro řízení dodavatelského řetězce společnosti. Strukturovaná data jsou zachycena do databáze a pomocí vhodných analytických nástrojů můžeme na jejich základě odpovědět na střednědobé nebo dlouhodobé otázky jako: Kolik párů bot jsme minulý týden prodali v našich pražských obchodech a jaký typ zákazníků je koupil? Kolik bot musíme do těchto obchodů dodat pro naše příští prodejní období?

Obr. 2: Tradiční nástroje pro BI analyzují data spravovaná ve statických strukturách

Nástroje pro BI umožňují předpovídat a plánovat akce přinášející reálné přínosy. BI má opravdu výrazný dopad na způsob, jakým podniky vyhodnocují svou historickou výkonnost a jak plánují budoucnost.
Ale BI umožňuje podniku pouze pohled do zpětného zrcátka – na to, co se již stalo. Problém zůstává – jak se mohu na své podnikání podívat nyní? Jak mohu toto podnikání vyhodnocovat a realizovat v současných podmínkách v reálném čase, kdy jsou k dispozici příležitosti, na které mohu reagovat? Otázkou tedy je, jak v reálném čase uchopit a využít analýzu, kterou BI poskytuje. Vhodným plánováním je možné zkrátit na minimum časový úsek od registrace události v informačním systému do jejího přenesení do datového skladu, v BI nemáme ale možnost ovlivnit rychlost zanesení informace do informačního systému ani rychlost reakce uživatele.
Částečným řešením je tzv. RT‑BI (real-time business intelligence), která již pracuje s automatizovaným sběrem událostí, takže je možné na minimum zkrátit časový úsek od výskytu události do její registrace v informačním systému. Striktní pravidla pro ukládání informací v kmenových databázích jsou sice těžko překonatelným problémem, časová úspora je i přesto významná. Problém akce se ale ani zde vůbec neřeší.
Vyřešení tohoto problému vyžaduje odlišný a nový typ technologické architektury. Práce IT v reálném čase vyžaduje schopnost okamžitě a průběžně zpracovávat toky událostí, nikoli čekat, až data budou úplná, konsolidovaná, konzistentní, úhledně se uspořádají v databázi a budou připravena pro dotazy.
Na rozdíl od fotografie jsou datové toky jako film, jehož proud obrázků a zvuku probíhá vašimi smysly. Vzorce v rámci toku obrázků a zvuku vás rozesmějí, rozpláčí nebo vyděsí. Tok událostí se podobá filmu a jeho monitorování umožňuje podniku sledovat operace probíhající jeho IT infrastrukturou.
„Technologickým mozkem“ takového zpracování je technologie CEP. Pomocí CEP může podnik identifikovat vzory událostí a učinit okamžitá (zpravidla automatizovaná) rozhodnutí už tehdy, kdy tato rozhodnutí ještě mají svou váhu. Na rozdíl od nástrojů pro BI umožňuje CEP získat okamžitě přehled o situaci a na jeho základě jednat v reálném čase: „Když se během jedné minuty objeví u jednoho čísla kreditní karty čtyři transakce ze čtyř různých obchodních společností, odmítni následující požadavek, označ účet a zašli zprávu na řídicí panel pro detekci podvodů.“

Obr. 3: CEP analyzuje toky událostí a porovnává je se vzory – poskytuje tak přehled o tom, co se právě děje

CEP umožňuje zavést a využívat nový druh podnikového zpravodajství: provozní zpravodajství (operational intelligence), které detekuje a predikuje současný stav. Pomocí CEP mohou organizace činit a řídit automatizovaná rozhodování a využívat příležitostí ve chvíli, kdy tyto příležitosti ještě existují. Díky CEP mohou organizace jednat na základě událostí monitorovaných nástroji pro BAM a vlastně těmto nástrojům „přidat mozek“.

BAM a BI se navzájem doplňují

I když jsou nástroje pro BAM přínosem, nenahrazují analýzu tradičně vykonávanou BI nástroji. Ve skutečnosti je BAM komplementární technologií, která organizaci umožňuje lépe využít znalosti získané pomocí BI. BAM nástroje monitorují podnikovou aktivitu vyhodnocováním klíčových KPI indikátorů v reálném čase, přičemž tyto KPI bývají často získávány pomocí tradičních BI nástrojů. BI nástroje v podstatě identifikují vzory událostí, které by se měly vyhledávat, zatímco BAM nástroje tyto vzory v reálném čase skutečně hledají a nacházejí. Tradiční analytické nástroje však velmi často umožňují pouze získat přehled o situaci – ale bez možnosti využít příležitost, která vznikla získáním tohoto přehledu. Pomocí BAM se tento přehled využít dá.
Přidáním CEP se rozšiřuje schopnost BAM poskytovat jak přehled v reálném čase, tak smysluplně na danou situaci reagovat. Aplikace pro odhalování podvodů například může pomocí CEP aplikovat v reálném čase pravidlo: „Když se v jakémkoli třicetivteřinovém časovém úseku objeví tři transakce ze tří různých zemí, označ kartu jako podezřelou.“ Analýza vedoucí ke specifikaci pravidla nejpravděpodobněji začala v aplikaci podnikového zpravodajství, která vychází z dřívějších podvodných transakcí a identifikovala vzory událostí společné těmto transakcím. Pomocí CEP pak mohou být tyto vzory vyhledány mezi transakcemi právě v okamžiku, kdy k daným událostem dochází.
Díky CEP může technologie BAM přejít od funkce pasivního sledovacího panelu k aktuální akci. Pokud výše uvedená situace nastane v reálném čase, může spustit následnou, rozsáhlejší analýzu a akci: „Pokud během dvou minut pokračuje více podezřelých transakcí se stejnou kartou, zašli výstrahu do centra zjišťování zneužití karet a okamžitě pošli výstražnou zprávu držiteli karty na jeho mobilní telefon.“

Jen rychlý vývoj umožňuje nasazení

Problém, jemuž čelí všechny organizace, které potřebují zrychlit svou činnost (a poohlížejí se kvůli tomu po technologiích, jako jsou BAM a CEP), je, že vývojové cykly těchto technologií jsou často nepřijatelně dlouhé a reálně zabraňují jejich nasazení. Jejich dodavatelé se totiž příliš často zaměřují na to, jak rychle technologie po své instalaci pracuje. Méně pozornosti se věnuje tomu, jak dlouho trvá vývoj a nasazení takového řešení.
Tyto problémy se ještě zhoršují vlastnostmi provozu, který se tyto technologie snaží urychlit. Rychle jednající podniky se potřebují průběžně přizpůsobovat měnícím se okolnostem. To znamená, že nasazení BAM a CEP neprobíhá pouze jednou. Musí být průběžně aktualizovány tak, jak se provoz přizpůsobuje měnícím se podmínkám na trzích, měnícím se konkurentům nebo novým podnikovým iniciativám. Proto jsou snadnost a rychlost vývoje stejně důležité jako provozní rychlost finálního řešení (ne-li dokonce důležitější).
Organizace tedy potřebují nástroje, které zrychlují proces vytváření těchto řešení. Role IT je často kriticky důležitá, takže pokročilé grafické nástroje, které organizacím umožňují rychlou implementaci CEP a BAM, jsou skutečnou nutností. Vyvarujte se proto dodavatelů, jejichž řešení jsou do značné míry, nebo výlučně závislé na programování na nižší úrovni. Ukazuje se, že přístup SMOP (simple matter of programming) je jen vzácně „jednoduchý“ – a nikdy není „rychlý“.
Navíc je pro dodavatele nutné nezapomínat na to, že „B“ ve zkratce BAM znamená business (podnik) a že klíčovými faktory jsou podnikoví uživatelé. Kolaborativní proces, který využívá nástroje přístupné podnikovým uživatelům, se osvědčil jako nejlepší přístup.
BAM aplikace se dají najít téměř v každém odvětví. Patří mezi ně kontrola procesů ve výrobě a utilitách, dodržování legislativy v reálném čase v bankovnictví, dodavatelské řetězce postavené na RFID, plánování v reálném čase v dopravě a logistice a algoritmické obchodování na kapitálových trzích. V každém z těchto případů organizace sledují chod infrastruktury (jak horizontální IT infrastruktury, tak vertikální infrastruktury specifické pro dané odvětví) s cílem monitorovat, analyzovat a jednat na základě probíhajících událostí.

Obr. 4: Monitoring v rámci SOA

Soulad s legislativou v reálném čase

V minulých letech se v mnoha odvětví začaly uplatňovat nové regulační direktivy jako Sarbanes-Oxley, MiFID (Markets in Financial Instruments Directive) a Reg NMS (Regulation for New Market Systems). Tyto předpisy a zákony často vyžadují zavedení přísné kontroly provozních operací následovanou tvrdými sankcemi v případě, že regulační požadavky nejsou splněny. Mnoho organizací proto spustilo základní reportovací systémy ke sledování dlouhotrvajících procesů.
Zvýšená automatizace využívaná v mnoha odvětvích však často vyžaduje, aby monitorování podnikových procesů probíhalo v reálném čase. Například ve vysoce automatizovaném odvětví, jako jsou kapitálové trhy, umožňuje CEP zkontrolovat dodržování obchodovacích pravidel ještě před tím, než jsou obchody dokončeny, a zajišťuje možnost učinit preemptivní akce ještě před tím, než je firma vystavena riziku.

Dodavatelský řetězec v reálném čase

V maloobchodě a logistice vytvářejí technologie jako RFID (radiofrekvenční identifikace) sledováním položek v reálném čase příležitost k automatizaci celého dodavatelského řetězce.
BAM aplikace využívající technologii CEP mohou realizovat automatizované aktivity spojené s fungováním dodavatelského řetězce, jako například: „Pokud dorazí nákladní automobil a všechny očekávané palety nejsou během šedesáti vteřin oskenovány, zašli provoznímu manažerovi varovnou SMS.“
Pokud dojde k automatizaci dodavatelského řetězce a tento druh základního rozhodování je uveden do provozu, pak mohou být v reálném čase zadávány a realizovány i pokročilé příkazy jako: „Pokud skladové zásoby knihy Da Vinciho kód klesnou o deset procent oproti minimálním skladovým zásobám vykázaným v posledních deseti hodinách, zašli do distribučního centra žádost o doskladnění.“

Algoritmické obchodování

Využití algoritmického obchodování na kapitálových trzích výrazně roste. I když to na první pohled nemusí být patrné, proces rozhodování obchodníků v závislosti na detekovaných událostech a trendech je velmi podobný BAM. Můžeme říci, že obchodování je „podniková aktivita“, která odpovídá definici BAM a je vysoce přístupná monitorování prostřednictvím řídicích panelů.
Algoritmické obchodování využívá CEP při kontinuálním výpočtu komplexních algoritmů ukazujících, kdy koupit nebo prodat akcie. Například: „Pokud je cena IBM o půl procenta vyšší než průměrná cena v posledních třiceti vteřinách, kupuj každé tři vteřiny deset tisíc akcií Microsoftu, dokud průměrná cena neklesne na dřívější hodnotu.“
Algoritmické obchodování využívají všechny přední světové finanční instituce, včetně JP Morgan, Deutsche Bank a ABN Amro, stejně jako hedgeové fondy, jako je Aspect Capital. Jako technickou architekturu algoritmického obchodování přitom mnohé z těchto firem využívají komplexní zpracování událostí.

Autor působí jako senior consultant v české pobočce společnosti Progress Software.