První mýtus:

Open source není připravený pro produkční nasazení a neumí ani zdaleka to, co opravdové komerční řešení.

Produkčně se open source BI již nějakou dobu používá. Komponenty, ze kterých jsou dnešní kompletní open source BI systémy postaveny, se již delší dobu používají jako součásti komerčních řešení. Ve stručnosti, open source BI dnes nabízí:

• Datové transformace, čištění dat, tvorba datových skladů. Včetně vizuálních grafických nástrojů pro návrh i ladění transformačních procesů. Samozřejmě škálovatelné.
• Reporting. Libovolné formáty, automatická distribuce, personalizace. Ad-hoc reporting apod.
• Interaktivní OLAP analytické nástroje.
• Možnost tvorby analytických, operativních, strategických dashboardů.
• Data mining, pokročilé metody statistické analýzy. Vizuální nástroje.

Druhý mýtus:

Komerční BI řešení jsou prověřená nespočtem úspěšných instalací, přece nebudu riskovat s nějakým open source.

Implementace BI, stejně jako ostatní IT projekty, jsou náchylné k selhání. Existují různé výzkumy, názory a strategie, jaká rizika se při zavádění BI vyskytují i jak je snižovat. Jmenujme některá:

• Přemíra zákaznických úprav standardně dodávaného řešení.
• Neškolená obsluha. Představa, že řešení je natolik intuitivní, že není potřeba učit se jej používat.
• Nedostatečná podpora projektu ve vedení společnosti. Protože BI je ze své podstaty určená pro řídící pracovníky všech úrovní a jejím účelem je ve výsledku pomáhat s rozhodováním ohledně obchodních modelů, je nezbytné, aby existovala podpora zavádění BI z nejvyšších pozic.
• Nedostatky ve vedení a plánování projektu nasazení BI. Například podcenění role konzultanta, který slouží jako pojítko mezi business potřebami a možnostmi implementované technologie.

Lze tedy prohlásit, že použití open source technologií při implementaci BI nepatří mezi objektivně diskutovaná rizika projektu.

Obr. 1: Ukázky z aplikací vytvořených na open source plaformě pro tvorbu BI řešení Pentaho BI Suite Enterprise Edition

Třetí mýtus:

Open source závisí na skupině nadšenců, kteří jej vyrábějí a opravují ve svém volném čase. Na to se nemohu spolehnout. Ke komerčnímu produktu dostanu záruku a zákaznickou podporu.

V dnešní době jsou open source BI systémy zastřešeny skutečnými firmami. Samotný produkt je licencován jako open source. Firma, která takový open source produkt zastřešuje, poskytuje profesionální zákaznickou podporu, školení, partnerské programy apod. Tyto služby jsou samozřejmě placené a z toho je financován opravdový vývoj a opravy týmem placených techniků, tzv. professional open source. Podle průzkumů mezi společnostmi, které implementovaly nebo implementují BI, se ukázalo, že profesionální podpora open source produktů je hodnocena dokonce lépe než podpora produktů komerčních (Gartner 2009).

Proč tedy implementovat open source BI?

I v současné době, kdy se globální ekonomiky rozpadají, jsou technologie BI stále atraktivní. BI totiž přímo zprostředkovává náhledy na fungování obchodních modelů společnosti na základě množství dat a znalostí nahromaděných uvnitř různých firemních IT systémů. Což může být, zvláště v dnešních těžkých recesních dobách, klíčové pro prosperitu a vůbec přežití na trhu. BI pomůže včas odhalit slabiny obchodních modelů i najít cestu k využití bídného stavu ekonomiky k vlastnímu růstu.
Ještě před několika lety bylo možné implementovat BI pouze s použitím proprietárních, uzavřených, licencovaných a velmi robustních řešení. To bylo efektivní řešení pro velké společnosti, kdežto pro malé a střední firmy se něco takového prostě nemohlo vyplatit. V současné době ale kvalita a použitelnost open source alternativ v BI dosahuje úrovně, kdy začíná narůstat počet jejich reálných implementací. Díky současné globální ekonomické situaci se tedy BI, možná více než v ostatních odvětvích IT, ve větší míře otevírají možnosti pro open source technologie. Dokonce i Steve Ballmer (Microsoft CEO) hovoří o „restartu“ globální ekonomiky, při kterém připouští zvyšování zájmu o open source software.
Proč tedy implementovat BI s pomocí open source produktů? Open source má dvě podstatné výhody:

• nulová cena licencí,
• možnost libovolných úprav, přístup ke zdrojovým kódům.

Nulová cena licencí ale samozřejmě neznamená, že by celá realizace byla zadarmo. Cena implementace bude minimálně stejná jako s licencovaným produktem. Ale to, co je možné ušetřit za licence, je možné vložit do služeb, které ve výsledku realizované řešení zkvalitní. Jedná se například o školení obsluhy, implementace specifických úprav do podnikového prostředí apod.
Proprietární, licencované produkty mají naopak implementační výhodu, že většinou již obsahují přednastavené „balíčky“ funkcionality pokrývající určité okruhy – finanční, HR apod. Což bývá samozřejmě argumentem pro cenu licencí. Samozřejmě si ale při použití již připravených analytických pohledů a reportů bude muset firma navyknout používat tyto nové pohledy. Což ale nemusí být na škodu, protože předpřipravené reporty se vyvíjely se znalostí všech předchozích implementací daného systému, takže budou v mnohých případech propracovanější. Naopak open source řešení je ze své podstaty pouze funkční rámec, pomocí kterého je potřeba požadované reporty a pohledy implementovat. Z hlediska dlouhodobějšího horizontu se ale ukazuje, že různých úprav vždy přibývá. Když ne, znamená to, že je projekt mrtvý.
Možnost libovolných úprav systému a přístup ke zdrojovým kódům open source produktů je zajímavou variantou placené technické podpory uzavřených systémů. Licencovaný produkt je, zjednodušeně řečeno, jakýsi blackbox, který když nefunguje, jak má, jsme odkázáni na technickou podporu dodavatele nebo jeho partnerů. Samozřejmě že technická podpora renomovaného technologického giganta má velkou váhu v porovnání se softwarem vyráběným „neřízeně a pouze dobrovolnými nadšenci“. Ale možnost provádět libovolné úpravy v přehledném a zdokumentovaném kódu je při praktické implementaci k nezaplacení. Tak je totiž možné během velmi krátké doby řešit sice technicky jednoduché, ale pro projekt zásadní problémy, které se v případě blackboxů mohou protáhnout na měsíce při vyjednávání s technickou podporou výrobce, navíc s nejistým výsledkem. Ze zkušeností je představa hladké implementace a integrace libovolného nového IT systému lichá – vždy se řeší specifické situace, které vznikly při konkrétní implementaci vůbec poprvé, a dodavatel je musí operativně vyřešit. V takových situacích se ukazuje, že mít přístup k naprosto všem informacím o implementovaném produktu (zdrojové kódy) a mít vše pod kontrolou (informovanost a možnost libovolných úprav) je neopomenutelná výhoda.

Jak se BI implementuje?

Implementace BI je proces, který lze těžko ohraničit. Využití BI ve firmě se vyvíjí s jejím porozuměním dostupným možnostem. Pro ilustraci můžeme využití a pochopení BI rozdělit na tři úrovně:

1. vizualizace dat,
2. měření KPI,
3. využití zpětné vazby k optimalizaci business modelů.

Tyto úrovně jednak vyjadřují míru využití BI ve firmě, ale také odpovídají velikosti dané společnosti. Malé společnosti jsou na úrovni 1, střední na úrovni 2 a giganti bývají na úrovni 3.
První úroveň znamená zavedení BI a první seznámení s možnostmi nového systému. Využití víceméně spočívá v zobrazování dat agregovaných z různých systémů, eventuálně generování sestav. Z hlediska využití jde zejména o operativní reporting.
S přechodem na další úroveň je spojeno využití analytických funkcí, agregací, pokročilejších technologií vizualizace apod. Ale teprve na druhé úrovni jde o zobrazování dat, která dávají smysl pro řízení obchodního plánu a jsou využívány vyšší úrovní vedoucích pracovníků, eventuálně přímo exekutivou. Na rozdíl od operativních reportů jsou tyto na první pohled jednodušší – zobrazují zejména indikátory, podrobné tabulky a grafy pouze v menší míře. Ale hlavní posun v této úrovni je přechod k opravdovému BI, totiž jednak vytvoření obchodního modelu včetně návrhu mechanismů kvantitativního měření a dále jeho implementace v systému BI vytvořením sady KPI a jejich vizualizace.
Třetí fáze je již pokročilé využití měření KPI k řízení uskutečňování business modelu, což je v rámci tohoto článku sci-fi a jakýsi svatý grál implementace BI.

Obr. 2: Ukázky z aplikací vytvořených na open source platformě Business Intelligence and Reporting Tools (BIRT)

Rozdíl v implementaci open source BI a komerčního řešení?

Komerční BI řešení jsou převážně komplexní a velmi robustní systémy. V roce 2007 došlo ke sloučení podstatných výrobců BI produktů s gigantickými společnostmi a ve výsledku tím pádem mnoho na výběr nezbylo. Zato jsou to ale super-robustní systémy, protože se ve všech případech staly součástí ještě komplexnějšího balíku produktů a služeb. (Jmenovitě jde samozřejmě o IBM, SAP, Oracle a Microsoft). V podstatě jsou tato gigantická řešení vhodná pro nasazení ve třetí úrovni – optimalizace business modelů. Jsou dostatečně robustní a připravené pro ty nejsložitější aplikace. Cílovým zákazníkem jsou tedy zejména ty největší společnosti. Nasazení takového řešení pro obyčejný reporting nebo vizualizaci dat je sice možný, ale samozřejmě náročnost nasazení odpovídá velikosti řešení.
Open source BI mají s komerčními řešeními společnou konsolidaci jednotlivých menších produktů do větších celků, které tvoří komplexnější systémy BI. Takový celek je potom zastřešován komerční společností poskytující placenou podporu a dále rozvíjející tento produkt. Zajímavou odlišností ale je, že vzhledem k open source licenci jednotlivých modulů jsou tyto moduly sdílené různými společnostmi poskytujícími open source BI komplexní produkt. Podstatná odlišnost od komerčních řešení je ale ve způsobu implementace, který je u open source BI zaměřen na jednoduché nasazení v první úrovni, tj. konsolidace dat, vizualizace, reporting atd. Samozřejmostí jsou ale také technologie umožňující sofistikovanější implementace i na druhé a třetí úrovni.

Praktický a minimalistický závěr

Ačkoliv libovolné úrovně ve využití BI lze dosáhnout pomocí tabulkového kalkulátoru, v praxi nastávají již v první úrovni problémy, a to nejen technického rázu. Ve druhé úrovni je používání ručně připravovaných excelových tabulek již jen pro opravdové nadšence a skutečné experty. Jenže v mnoha případech jsou podnětem k zavádění BI řešení právě zvětšující se problémy reportingu postaveného na tabulkovém kalkulátoru. Důvod bude pravděpodobně prostý – jenom v takovém případě je možné vyčíslit přínosy a návratnost projektu zavedení BI. Jelikož jsou komerční BI řešení již jenom svými licencemi poměrně drahé, bývá také práh pro uvažování návratnosti BI poměrně daleko.
Situace se ale mění, pokud uvažujeme open source BI produkty. Zní to možná paradoxně, ale open source BI implementace má jisté paralely s tabulkovým kalkulátorem. Pořizovací náklady jsou de facto nulové, takže odpadá počáteční odrazující investice do licencí. Ale podobně jako v MS Excelu se i s open source BI produktem musí každý report poctivě vytvořit v podstatě z ničeho. S tím rozdílem, že postupem času, kdy bychom došli na limity možností MS Excelu, můžeme dál pokračovat s open source BI produktem, který disponuje dostatečným technologickým potenciálem pro implementaci libovolně komplexních BI řešení.

Autor působí jako senior solution architect ve společnosti Cleverbee.