Díky těmto změnám jsou nároky kladené na společnosti stále vyšší. Liberalizace přinesla konkurenční prostředí vyznačující se reálným bojem o zákazníka od komerční sféry po rezidenty a tlak na ceny a efektivitu všech podnikových činností. Neocenitelným pomocníkem jsou v tomto boji informační technologie. Konkrétně jde o nástroje business intelligence a enterprise performance management. Tyto systémy již mají například implementovány společnosti pokrývající většinu českého energetického trhu. Díky nim vědí více o možnostech a limitech svého podnikání, a zejména se mohou v podobě různých scénářů dívat do budoucna jak v oblasti produktů a služeb, tak v oblasti nákladů. Společnosti v České republice také často mají v tomto směru náskok i před svými mateřskými firmami ze zahraničí. Tyto násroje jsou v české energetice standardem a pro řízení výkonnosti je již využívají čtyři z pěti největších utilitních společností z žebříčku Czech top 100.

Kvalitnější informace při vstupu na nové trhy…

Velké energetické společnosti se v souvislosti s liberalizací začaly zaměřovat na nové trhy, a to jak ve smyslu regionálním, tak produktovém – firmy, které dříve nabízely plyn, pronikají na trh s elektřinou, a naopak. Velkou nevýhodou je v těchto případech nedostatek historických dat. Energetické firmy nemají detailní informace o minulém vývoji trhu, na který nově vstoupily, přitom však potřebují co nejpřesněji modelovat jeho předpokládaný budoucí vývoj. Nástroje enterprise performance management a business intelligence jim umožňují brát v úvahu více variant budoucích plánů a tím dávat kvalitnější podklady pro strategická rozhodnutí. Zároveň díky těmto řešením lépe čelí aktuálním tržním výzvám, jako je vyšší fluktuace zákazníků, rostoucí tlak na ceny produktů a snižování ziskovosti.

… i přesnější segmentace profitabilních zákazníků

V první etapě fungování trhu po liberalizaci rozhoduje u zákazníků především cena. Toho využívají zejména malí obchodníci. Postupně se ale dá očekávat větší tlak a rozvoj v oblasti strukturování zákaznického portfolia s cílem správně identifikovat klíčové zákaznické segmenty generující nejvyšší zisk a nárůstu počtu analýz směřujících ke zmapování a řízení kvality obsluhy zákazníka. S těmito zásadními změnami se energetické společnosti musí úspěšně vyrovnat, což realizují jak manažerskými řešeními EPM či BI, tak také operativními technologiemi, a to jak stávajícími, tak moderními v podobě například smart grids. Moderní řešení pro řízení výkonnosti a business intelligence se tak stává povinnou výbavou do bitevního pole o tržní podíly. Dříve bylo pro společnosti výhodné zaměřovat se hlavně na velké odběratele, ale v současné situaci, kdy je sklon zákazníků k fluktuaci větší, pociťují potřebu zaměřovat se i na menší odběratele. Informační systémy jim umožňují detailnější pohled na zákazníky, a zjemnit tak rozhodovací procesy na úroveň menších klientů. Mohou pak snáze vyjít vstříc jejich potřebám, což je motivuje u svého současného dodavatele zůstat.

Budoucnost IS v utilitách

Důsledkem uvolňování trhu je zvyšování počtu zákazníků, kteří migrují k jiným dodavatelům. Ti pak musí tyto úbytky kompenzovat. A i toho můžeme být v České republice svědky. Možnou kompenzací, jak už bylo řečeno, je vstup na nové trhy, stále více využívané informační systémy a v brzké době se zajisté dočkáme také SMART technologií. Ty umožní ještě individuálnější zacílení obchodních strategií a nabídnou podnikům mnohem více dat o zákaznících a jejich spotřebním chování. Zde mnohonásobně vzrůstá význam informačních systémů, které si budou muset s takovým množstvím informací poradit a zpracovat ho.

Na velké databáze platí in-memory

Informační systém, který má efektivně a rychle poskytovat informace pro řízení podniku, jako je business intelligence a enterprise performance management, musí, zvláště odvětvích, jako jsou utility, zvládat zpracovávat v krátkém čase rozsáhlé databáze. Již nyní je možné pro takovéto potřeby využívat technologii in-memory computing, která je řádově rychlejší. V nedávné době provedly společnosti SAP a IBM první oficiální testování aplikací využívajících princip in-memory computingu. Platforma SAP HANA postavená na této technologii dokázala s rezervou zpracovat deset tisíc dotazů nad 1,3TB databází během jedné hodiny, a to při odezvě jen několika vteřin a bez nutnosti předběžných výpočtů či předvýběru dat. Za normálních podmínek by bylo deset tisíc dotazů nad takovýmto množstvím dat v relevantním čase nezpracovatelné, nebo by jeho zpracování trvalo dlouhé hodiny.

Smart technologie a záplava dat

V oblasti utilit je typické, že databáze díky vysokému počtu zákazníků obsahují velké množství položek. Ve chvíli, kdy bude možné díky technologiím, jako jsou tzv. smart grids a smart metering, získávat mnohonásobně více informací, přijde chvíle pro masivní nasazení in-memory computingu. Byla by škoda tyto informace nevyužít pro upevnění nebo zvýšení tržního podílu.

Jiří Přibyslavský
Autor článku působí jako EPM & BI business consultant SAP.