Možná je to trochu paradoxní, ale s odstupem času si myslím, že AI zatím nepřinesla zásadní revoluci ve firemních procesech, výrazně ale zvyšuje individuální efektivitu.

Netvrdím, že se AI ve firemních procesech nepoužívá nebo že ji tu nemáme. Je tu, ale ruku na srdce – žádná celosvětová revoluce firemních procesů se nekonala. Dnes ještě AI není pevnou součástí procesů, bez které si neumíme fungování firmy představit. Ať už jde o HR, finance nebo jiné procesy. Využití AI přináší skvělé výsledky a efektivitu u různých specifických procesů, nelze však říct, že by šlo o obecnou změnu a jakousi novou realitu.

Příkladem, kam AI úspěšně pronikla, jsou procesy, v nichž jde primárně o „tvrdá“ data a čísla. Například zpracování faktur nebo procesy, kde je potřeba hledat ve velkém množství převážně nestrukturovaných dat a transformovat je do strukturovaného výstupu. Jsou to různé knowledge base interpretované například firemním chatbotem a podobně.

Největší přínos umělé inteligence naopak vidím ve zvyšování efektivity nás lidí jako jednotlivců. Speciálně díky integraci AI modelů do různých nástrojů, kde dnes už nativně dokážeme AI využít a skutečně práci výrazně zrychlit. Ať už jde o klasické rychlé překlady či tvorbu dokumentů a e-mailů nebo různé generování tabulek a práci s nimi. V některých oborech pomáhá AI ještě víc. Například programátorům dokážou nativní AI nástroje výrazně pomoci a ušetřit množství času při kontrole kódu, automatickém doplňování funkcí a podobně. Stejně tak grafici dnes už běžně využívají obrázky generované umělou inteligencí při tvorbě webových stránek nebo marketingových materiálů. Takových příkladů určitě najdete ve svém okolí nepřeberné množství.

Dalším faktem je, že AI opravdu není neomylná. Pracuje s daty, která má k dispozici, a někdy dokáže zdánlivě jednoduché zadání zkomplikovat. Každý z nás určitě zažil ten pocit, když to umělé inteligenci „natřel“ a dokázal, že se v něčem mýlí. Když to přeneseme do firemní kultury, tak zdánlivě nepodstatná chyba v zadání pro AI model může mít například za následek, že vám AI kvůli nepřesnému zadání vyřadí tři nejlepší kandidáty na danou pozici a ani o tom nebudete vědět.

Další příklad se objevuje v marketingu. AI generované obrázky se dnes často využívají v různých formách marketingových prezentací jako tzv. mood pictures. Takový obrázek však může zákazníka zmást v případě, kdy generujeme i obrázky produktů. Jako zákazník pak očekávám produkt, který jsem viděl na obrázku, ale reálný produkt vypadá úplně jinak. V neposlední řadě dokáže umělá inteligence i odradit. Jasným příkladem jsou už zmínění chatboti nebo agenti na telefonické podpoře, jejichž odpovědi a komunikace vás bohužel častěji odradí, než aby vám reálně pomohla.

Je třeba říct, že společnost je na využívání AI a jejích možností připravena výrazně lépe než před několika lety. Máme tu AI Act od Evropské unie, různé další dokumenty a legislativní rámce, které využívání AI dávají pravidla a směrnice. Je to potřebné a podle mě přínosné.

Jako vždy – velké nadnárodní společnosti jsou o krok napřed a mají už různé AI „policies“. Všiml jsem si také nového trendu, a to zařazení skupiny otázek ohledně využívání AI do bezpečnostních dotazníků v tendrech. To je neklamným znakem toho, že navzdory problémům, které jsem popsal výše, se AI stává legitimní součástí firmy a jejích procesů.