Hlavní partner sekce
Partneři sekce
Tematické sekce
 ERP systémy
 CRM systémy
 Plánování a řízení výroby
 AI a Business Intelligence
 DMS/ECM - Správa dokumentů
 HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
 EAM/CMMS - Správa majetku a údržby
 Účetní a ekonomické systémy
 ITSM (ITIL) - Řízení IT
 Cloud a virtualizace IT
 IT Security
 Logistika, řízení skladů, WMS
 IT právo
 GIS - geografické informační systémy
 Projektové řízení
 Trendy ICT
 E-commerce B2B/B2C
 CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk
 
Branžové sekce
 Automobilový průmysl
 Banky a finanční organizace
 Energetika a utility
 Potravinářský průmysl
 Stavebnictví - BIM, CAFM
 Veřejný sektor a zdravotnictví
Inzerce
SystemNEWS

Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky

Archiv SystemNEWS

Přehledy
Inzerce
 
Partneři webu
Best WordPress Themes
Hlavní strana -> Časopis IT Systems -> Rok 2025 -> IT Systems 9/2025 -> Zabezpečení cloudu v praxi
IT SYSTEMS 9/2025 , Cloud a virtualizace IT , IT Security

Zabezpečení cloudu v praxi

Od nejčastějších chyb k osvědčeným postupům

Zbyněk Lebduška

Zabezpečení cloudu není záležitostí jednorázové implementace, ale kontinuálního procesu propojujícího lidi, technologie a procesy. Firmy často investují do moderních platforem, avšak opomíjejí základní principy, což vede k rizikům, která se snadno dají minimalizovat správnou strategií. Cloudová transformace přinesla do českých podniků nečekané možnosti růstu a inovací, současně ale odhalila nové druhy zranitelností. Pojďme se podívat na nejčastější chyby při zavádění cloudových řešení a praktická doporučení, jak zajistit odolnost a bezpečnost vašeho prostředí, aniž byste se nechali zastrašit hrozbami.


Jak ukazuje letošní studie společností Cybersecurity Insiders a Fortinet, organizace dnes stojí před paradoxem: zatímco 82 % organizací využívá cloudová prostředí k dosažení větší škálovatelnosti, flexibility a odolnosti, 61 % z nich vidí právě v bezpečnostních obavách největší překážku dalšího rozvoje. Hybridní model, který přijalo už 54 % firem, sice umožňuje elegantní propojení lokálních systémů s veřejnými cloudovými platformami, ale současně přináší komplexitu správy bezpečnosti napříč různými prostředími.

Nejčastější slabiny při přechodu do cloudu

Chybné konfigurace jako základní kámen neúspěchu

Otevřené úložiště S3 (Simple Storage Service), příliš široká přístupová pravidla nebo nedostatečné segmentování rolí patří mezi nejběžnější vektory útoku. Tato situace vzniká nejčastěji při rychlém nasazování, kdy týmy pod tlakem termínů volí nejjednodušší cestu konfigurace bez důkladného promyšlení bezpečnostních dopadů. Problém se ještě prohlubuje v hybridních prostředích, kde bez jasně definovaných politik dochází k nekonzistenci nastavení napříč různými platformami.
Praktická zkušenost ukazuje, že mnoho organizací podcení význam standardizovaných šablon pro nasazení cloudových služeb. Každý vývojářský tým si pak vytváří vlastní postupy, což vede k fragmentaci a zvýšené náchylnosti k chybám. Útočníci tuto situaci velmi dobře znají a systematicky vyhledávají právě tyto nedokonalosti jako první vstupní body do systémů.
Mnoho organizací podceňuje význam standardizovaných šablon pro nasazení cloudových služeb.

Nedostatečné zabezpečení API jako skrytá hrozba

API představují páteř moderních cloudových služeb, současně však často nejsou dostatečně monitorována ani ošetřena proti zneužití. Problém spočívá v tom, že API endpointy jsou často považovány za interní záležitost a jejich zabezpečení se řeší až následně. Útočníci však mohou zneužít nezabezpečené endpointy nejen k postupnému šíření útoku uvnitř sítě nebo k získání vyšších oprávnění, ale také k tajnému odcizení citlivých dat způsobem, který dlouho zůstává neodhalený.
Současné analýzy ukazují rostoucí trend sofistikovaných útoků, kde útočníci kombinují několik vektorů současně. Místo jednoduchých útoků na jeden endpoint nyní vidíme koordinované kampaně využívající kombinace krádeže pověření, systematického průzkumu API struktury a následného zneužití objevených slabin k maximalizaci dopadu.

Slabé řízení identity jako vstupní brána

Kompromitace identity představuje vstupní bránu k většině sofistikovaných útoků na cloudová prostředí. Typický scénář může vypadat zdánlivě nevinně: vývojář se přihlásí ke cloudové konzoli z kavárny a během několika hodin se ke stejnému účtu dostane neznámý zdroj z jiné země. Na první pohled to může působit jako technická anomálie nebo zapomenuté VPN připojení, ve skutečnosti se však jedná o první fázi kompromitace identity, která může vést k již zmíněnému laterálnímu pohybu uvnitř sítě, eskalaci oprávnění a nakonec k exfiltraci dat.
Bez robustního systému ověřování identity, který kombinuje vícefaktorovou autentizaci s pokročilým monitoringem chování uživatelů, se organizace vystavují značnému riziku. Problém se ještě prohlubuje v případě, kdy jsou identity a oprávnění řízeny nekonzistentně napříč různými cloudovými službami a prostředími.
Bez robustního systému ověřování identity se organizace vystavují značnému riziku.

Komplexita multicloudových prostředí

Škálovatelnost a flexibilita, kterou cloudová prostředí nabízejí, přinášejí nejen obohacení IT architektury, ale také významně zvyšují nároky na kvalitní dohled a řízení bezpečnostních politik. Více poskytovatelů znamená více administračních konzol, rozdílné modely sdílené odpovědnosti a exponenciálně rostoucí počet integračních bodů, kde může dojít k bezpečnostní chybě.
Současná realita dle studie Fortinet ukazuje, že až 76 % organizací postrádá dostatečné odborné znalosti a lidské zdroje pro komplexní správu zabezpečení v multicloudových prostředích. Tento nedostatek se projevuje nejen v technické oblasti, ale také v nedostatečném porozumění různým modelům odpovědnosti jednotlivých poskytovatelů cloudových služeb.
 

Strategie pro odolné cloudové zabezpečení

Jednotná platforma jako základ efektivní ochrany

Implementace integrované CNAPP platformy (Cloud Native Application Protection Platform) představuje klíčový krok k centralizované správě bezpečnostních pravidel a automatizovanému vyhledávání konfiguračních chyb. Taková platforma umožňuje kontinuální ochranu nejen tradičních serverů, ale také kontejnerů a bezserverových technologií, přičemž poskytuje konzistentní přehled o bezpečnostním stavu celého prostředí při současném snížení provozní náročnosti.
Výhodou jednotné platformy je také možnost vytvoření centrálního bodu pro správu compliance politik a jejich automatické aplikování napříč všemi cloudovými prostředími. To eliminuje riziko nekonzistentního nastavení a současně zjednodušuje auditní procesy, které jsou v multicloudových prostředích často náročné.
Klíčové je vytvoření mikrosegmentace sítě, kde každá komunikace mezi službami prochází ověřením a autorizací.

Zero-Trust architektura v praxi

Zavedení principu „nikdy nedůvěřuj, vždy ověřuj“ znamená, že žádný tok komunikace mezi komponentami systému není implicitně považován za důvěryhodný. Praktická implementace tohoto přístupu vyžaduje kombinaci silného vícefaktorového ověřování, uplatňování principu nejmenších možných oprávnění a kontinuální monitoring všech uživatelů i systémových účtů.
Zero-Trust architektura efektivně brání laterálnímu pohybu útočníků uvnitř prostředí a současně minimalizuje riziko interního zneužití oprávnění. Klíčové je vytvoření mikrosegmentace sítě, kde každá komunikace mezi službami prochází ověřením a autorizací, bez ohledu na to, zda probíhá uvnitř „důvěryhodné“ zóny.
Automatizované monitorování přístupu k citlivým datům pomáhá včas odhalit podezřelé aktivity.

Automatizace jako nástroj proaktivní ochrany

Moderní přístupy k zabezpečení cloudových prostředí se opírají o proaktivní sledování chování systémů a využití detekčních modelů založených na umělé inteligenci. Tyto systémy dokážou zachytit anomálie v reálném čase a automaticky iniciovat první kroky k nápravě ještě před eskalací problému do skutečného bezpečnostního incidentu.
Automatizované workflow pro nápravu rizik může zahrnovat například automatické uzavření nevhodně nakonfigurovaných úložišť, reset kompromitovaných přístupových klíčů nebo izolaci podezřelých síťových připojení. Klíčové je najít správnou rovnováhu mezi automatizací a lidským dohledem, aby systém nereagoval falešně pozitivně na legitimní, ale neobvyklé aktivity.
Důležité je, aby systém nereagoval falešně pozitivně na legitimní, ale neobvyklé aktivity.

Investice do lidských zdrojů jako dlouhodobá strategie

Statistiky jasně ukazují, že nedostatek kvalifikovaných odborníků představuje jednu z největších překážek efektivního zabezpečení cloudových prostředí. Investice do cíleného vzdělávání vlastních týmů se proto stává strategickou nutností. Školení by měla pokrývat nejen technické aspekty konfigurace a správy bezpečnostních nástrojů, ale také principy návrhu bezpečných architektur a postupy pro rychlou reakci na incidenty.
Simulace útoků a pravidelná cvičení typu red & purple team pomáhají odhalovat skryté mezery v obraně a současně udržují týmy v pohotovosti. Tento typ praktického vzdělávání je často účinnější než teoretické kurzy, protože týmům umožňuje procvičit si reakce na reálné scénáře v kontrolovaném prostředí.

Komplexní přístup k ochraně dat

End-to-end šifrování dat při přenosu i v klidovém stavu představuje základní stavební kámen moderní cloudové bezpečnosti. Implementace však musí jít ruku v ruce s bezpečným řízením kryptografických klíčů a jejich pravidelnou rotací. Stejně důležitá je také klasifikace dat podle jejich citlivosti a aplikování odpovídajících úrovní ochrany.
Automatizované monitorování přístupu k citlivým datům a jejich využívání pomáhá včas odhalit podezřelé aktivity. Moderní systémy dokáží rozpoznat neobvyklé vzorce přístupu k datům, například když uživatel najednou přistupuje k významně většímu objemu informací než obvykle, nebo když přistupuje k datům z neobvyklého místa či zařízení.
Základním stavebním kamenem moderní cloudové bezpečnosti je end-to-end šifrování dat.

Praktické kroky k implementaci

Cesta k robustnímu zabezpečení cloudových prostředí začíná důkladným auditem současného stavu. Detailní revize existujících konfigurací, rolí, politik řízení identity a přístupu (IAM) a síťových segmentů pomůže identifikovat kritické body, kde mohou chybné nastavení vést k bezpečnostním incidentům. Tento audit by měl zahrnovat také revizi všech API endpointů a jejich zabezpečení.
Následující fází je vypracování a implementace standardizovaných šablon zabezpečení pro různé typy cloudových služeb. Tyto šablony by měly být aplikovány prostřednictvím infrastruktury jako kódu (IaC), což zajistí konzistentní nasazování napříč všemi prostředími a minimalizuje riziko lidské chyby při konfiguraci.
Zavedení kontinuálního monitoringu a systému rychlé reakce na incidenty představuje poslední, ale zásadní krok. Využití umělé inteligence a behaviorální analýzy pro včasné odhalení anomálií, kombinované se srozumitelnými scénáři pro reakci na různé typy incidentů, minimalizuje dopad bezpečnostních událostí na chod organizace.
Cloudová bezpečnost představuje komplexní výzvu, která zahrnuje technologie, procesy a lidi.

Závěr

Cloudová bezpečnost představuje komplexní výzvu, která vyžaduje holistický přístup kombinující technologie, procesy a lidi. Není to pouze o detekci hrozeb nebo implementaci nejmodernějších nástrojů – začíná u robustního návrhu architektury, pokračuje zavedením správných procesů a vrcholí kontinuálním vzděláváním a rozvojem týmů.
Organizace, které úspěšně kombinují principy zero trust architektury, jednotné CNAPP platformy a proaktivní monitoring s investicemi do vzdělávání svých týmů, dokáží plně využít transformačního potenciálu cloudových technologií bez nadbytečného strachu z kybernetických hrozeb. V době, kdy se zabezpečení cloudu stává nejvyšší prioritou a organizace plánují navýšení rozpočtů o 63 % během příštích 12 měsíců, představuje správně navržená bezpečnostní strategie konkurenční výhodu.
 
Zbyněk Lebduška
Autor článku působí na pozici  Director Systems Engineering ve společnosti Fortinet.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.