Co se vlastně skrývá v „black boxu“ cloud computing? Dochází k nějakým změnám oproti minulosti? Je něco, čeho by si měli zákazníci zvláště všímat? To jsou otázky, na které se pokusíme odpovědět v následujícím textu.

Před třemi až pěti bylo hlavní motivací pro cloud eliminace úvodní investice a přístup odkudkoliv. Dnes se stále častěji objevuje požadavek, aby dodavatel převzal kompletní odpovědnost za provoz systému. U menších firem pak odpovědnost za provoz celé podnikové informatiky. Tím se mění i nároky na to, co všechno musí provozovatel cloudu zajistit.

Lidé jako nejcennější aktiva poskytovatele cloudových služeb

Největší změna nepochybně souvisí s přístupem lidí. Model cloud computing vždy umožňoval, aby se expert soustředil na jednu oblast a vytvořil si tak rozsáhlé zkušenosti, jaké by při práci pro jednu organizaci nemohl získat. Projevoval se také efekt sdílení zdrojů, kdy provozovatel cloudu mohl zaplatit experta, jakého by si žádná ze zákaznických organizací nemohla dovolit.

To vše platí nadále, ale nároky rostou. V dobrých datových centrech dnes najdete experty, kteří zároveň dokážou také komunikovat se zákazníkem, správně se zeptat, co potřebuje a porozumět odpovědi. Jsou si vědomi, že zákazník nemusí mít vysoké IT znalosti, protože jeho primární starostí je vlastní firma, a že zákazník očekává profesionální přístup. Jsou dost trpěliví, ale především dokážou „přeložit“ požadavek byznysu do řeči vlastní odbornosti. Najít takové lidi je podstatně těžší a rostou i nároky na jejich řízení. Ale není jiné cesty.

Další výzvou je skladba odborností. Poskytovatel cloudové služby musí mít naprosto jasno v tom, jaké znalosti potřebuje a jak se mají překrývat. Z toho vyplývají požadavky na počty lidí s různými odbornostmi, ale také požadavky na řízení čerpání dovolených, pokrytí státních svátků apod. Nestačí mít k dispozici správný počet lidí. V každé chvíli musí být „na palubě“ experti se správnou skladbou odbornosti a někteří z nich musí být kryti kolegou schopným převzít práci v přesně stanoveném čase.

Říká se, že jeden pracovník podpory má být na 150 lidí. Možná to bude s rostoucí automatizací klesat, ale nečekejme dramatické změny, protože živému uživateli se musí věnovat živý expert, který nemůže být příliš přetížený.

K zázemí fungujícího provozovatele datové služby patří zcela jistě také procesy a nástroje pro jejich řízení. Ani na tom není nic nového. Snad až na to, že těžiště zájmu se posouvá. Pokrytí čistě technologických záležitostí je samozřejmostí, roste důraz na obsluhu zákazníků.

Vedle toho je třeba zajistit provoz technologické infrastruktury, jakou můžeme v datových centrech očekávat.

To zahrnuje zejména:

• Fyzickou vrstvu serverů.
• Virtualizační prostředky. Provozovatel služby by musí mít takové technické možnosti a taková licenční ujednání, aby mohl neomezeně vytvářet další a další virtuální servery. Bez toho je obtížné pokrýt měnící se byznys požadavky zákazníků.
• Operační systémy a vlastní provozované aplikace.
• Konektivitu. Ještě před pár lety to mohl být problém, ale dnes jsou datová centra napojena přímo na páteřní sítě. Pokud se někdy problém objeví, je převážně na straně zákazníka a zpravidla je způsoben příliš asymetrickým připojením, nízká rychlost uploadu se projevuje zpomalením odezvy.
• Nástroje kybernetické bezpečnosti. To zahrnuje zejména firewally a monitoring datových toků v sítích.
• Fyzické zázemí. To je otázka, která je neprávem podceňována. Jedná se totiž o velmi komplexní záležitost zahrnující takové záležitosti jako přívod elektřiny, UPS zařízení, náhradní zdroje, ochranu proti neoprávněnému vniknutí, protipožární ochranu, speciální ochrany proti vodě a řadu dalších záležitostí, které je v lokálním IT nákladné vyřešit, ale datové centrum je obsahuje jako standard.

Nicméně, lze konstatovat, že technologické záležitosti se stále více standardizují a že roste role lidského faktoru. Je docela možné, že za pár let se budeme ptát poskytovatelů cloudových služeb především na to, kteří lidé se budou o naše IT v datovém centru starat a co ti lidé mají za sebou.

Ing. Petr Pilin Autor článku, Ing. Petr Pilin, je jednatelem společnosti iPodnik cloud s.r.o.