Argumenty získané praxí jsou přesvědčivé – přijetím programů typu BYOC mohou organizace vrátit do hry osobní přístup k používání počítačů. Ve společnosti Citrix byl program BYOC spuštěn téměř před rokem spolu s nasazením vlastních virtualizačních technologií. Dodnes do programu vstoupilo přes osm procent z celkových 4 500 zaměstnanců korporace, přičemž 54 procent z dotazovaných zaměstnanců si myslí, že se jejich produktivita po vstupu do programu BYOC zvýšila. A IT oddělení potvrzuje lépe spravovatelné pracovní prostředí a méně starostí s technickou podporou, což mu dovoluje lépe se soustředit na strategičtější projekty.

Jak to funguje?

Namísto nafasování běžného standardního notebooku od IT oddělení při nástupu do firmy obdrží zaměstnanci v rámci programu BYOC poukázky, které mohou použít pro nákup a podporu libovolného notebooku podle vlastní volby. Tento přístup výrazně zvýší spokojenost uživatelů, kteří si budou moci svobodně vybrat kombinaci vlastností, funkcí a stylů, která přesně odpovídá jejich osobnosti a individuálním potřebám práce s počítačem. Někteří zaměstnanci se rozhodnou pro nejnovější elegantní MacBook, zatímco jiní mohou dát přednost výkonnému hernímu stroji s Windows doplněnému o nadstandardní grafickou kartu a velkou paměť. Takový notebook pak slouží doma jako skutečně osobní zařízení. První systémy tohoto typu zaznamenaly zvýšení produktivity a zároveň upevňování dobrých vztahů mezi pracovníkem a zaměstnavatelem.
Na první pohled to může vypadat trochu zvláštně. Opravdu je možné říci zaměstnancům, aby si přinesli do práce vlastní notebook? Řadu manažerů zodpovědných za IT okamžitě napadne, jak pak budou moci nařídit uživatelům dodržování bezpečnostních pravidel. Problém je v tom, že vynutit si dodržování pravidel i na firemních noteboocích je poměrně obtížné. Jen málokterý uživatel odolá pokušení nainstalovat si na notebook nějaký nový úžasný program nebo jej půjčit o víkendu dětem, aby od nich měl na chvíli klid. Pokud sáhnete k širokým restrikcím, vystavujete se riziku nespokojených zaměstnanců a neustálého řešení rozmanitých problémů.
Z tohoto pohledu tedy program BYOC nic zásadního nemění. Ba naopak, jak se snaží dokázat tento článek, díky využití virtualizace dojde k mnohem jasnějšímu stanovení hranic mezi soukromým a firemním prostorem na notebooku. V podstatě tak jen vezmeme na vědomí existující realitu. Je to podobné jako se služebními automobily. Je vhodnější stanovit jasná pravidla než zaměstnance nutit k podvodům a vykazování fiktivních jízd, které slouží k zakrytí soukromých kilometrů.
Pochopitelně by bylo špatné otočit tento program proti zaměstnanci. Iniciativa musí vždy vycházet od zaměstnavatele, on bude vlastně nákup financovat. Nicméně samotný fakt, že zaměstnanec bude mít pocit, že se jedná o jeho vlastní počítač, může mít pozitivní vliv. Zvláště v české společnosti, kde stále přetrvává určitá neohleduplnost k majetku firmy z minulosti. Tím, že si zaměstnanec notebook sám vybere, a případně si i připlatí z vlastních prostředků, získá k notebooku mnohem osobnější vztah. Je pravděpodobné, že se o něj bude lépe starat. Navíc možností volby získá zaměstnanec další možnost podtrhnout svůj styl. Už nemusí nosit stejný notebook jako všichni ostatní. Z tohoto pohledu je tedy dost nepravděpodobné, že by se pocit vlastnictví přesunul i na další firemní prostředky, bude to spíše naopak.
Navíc díky virtualizaci bude osobní a firemní prostor oddělen jasněji. Zatímco dříve mohl zaměstnanec na disku míchat vlastní a firemní soubory, do firemního prostředí na notebooku instalovat stažené programy a aplikace, po důsledném nasazení virtualizace to již nebude možné. Na notebooku budou doslova dva oddělení světy. Komplikace to nebude představovat ani z hlediska správy a podpory IT. Ba naopak, pro správce bude vše výrazně jednodušší a snazší.
Domnívám se, že největší výhodou přechodu na model BYOC je to, že se pracovníci na pozici CIO budou moci konečně odpoutat od předem prohrané bitvy při pokusech o vlastnění, zabezpečení a správu notebooků pro stále mobilnější a nezávislejší pracovní sílu. Dnešní praxe je taková, že většina IT organizací nainstaluje na firemní notebook sadu standardních obrazů desktopů, předá notebook novému zaměstnanci, a pak se snaží vše na dálku záplatovat, spravovat a zabezpečovat. Každý počítačový systém je však svým uživatelem přizpůsobován jeho potřebám, aktualizován a zaplňován jeho osobními daty a aplikacemi, a proto je plnění úkolů ze strany IT stále složitější, náchylnější ke vzniku chyb a obtížněji zajistitelné.
Všechny možné potíže, spojené s používáním vlastních notebooků zaměstnanců v interních firemních sítích, je možné vyřešit pomocí virtualizační technologie. Nainstalování klientského hypervizoru umožní poskytovat každému zaměstnanci firemní desktop na bezpečném, centrálně spravovaném virtuálním stroji, který běží přímo na notebooku uživatele. Tím se IT oddělení zbaví dosavadních problémů.
Klientský hypervizor dokáže zcela izolovat firemní aplikace a data od osobních dat uživatele, což přináší výrazné zvýšení bezpečnosti a zjednodušení dodržování pracovních předpisů. Upgrady hardwaru, přesuny zaměstnanců nebo ztráty či krádeže notebooků přestanou být také velkým problémem, protože IT administrátoři mohou centrálně ukončit firemní desktop na jakémkoli zařízení a rychle jej přenést na nový notebook. A jelikož desktop a aplikace běží na lokálním zařízení, mohou uživatelé volně pracovat on-line nebo off-line a využívat veškerý výkon a funkce svého notebooku.
Představa o zaměstnancích vlastnících jak osobní, tak pracovní notebook, je zastaralá a přesun IT produktů do sféry běžného spotřebního zboží přináší novou etapu uživatelské a firemní flexibility. Virtualizace desktopů a aplikací se stane základem nových modelů BYOC, které umožní firmám vyzbrojit zaměstnance nástroji, jež si sami vyberou.

Proč je to důležité?

Pluralita zařízení a operačních systémů

Virtualizace nabízí řešení pro narůstající pluralitu zařízení a operačních systémů, které jsou buďto speciálně navrženy pro konkrétní použití, nebo vybrány na základě preferencí uživatele. Příklad: zaměstnanci mohou doma preferovat použití MacBooku, přestože mají pracovní desktop Windows a všechny aplikace jsou poskytovány jako služba přes prohlížeč. To zaručuje, že spravované pracovní prostředí zůstává funkční, aktuální, bezpečné a zálohované.

Nástup digitální generace

Lidé, kteří se již narodili a vyrůstali v digitálním světě (označovaní jako „digital natives“ neboli digitální rodáci na rozdíl od starší „analogové generace“ označované jako „digital immigrants“ neboli přistěhovalci do digitálního světa), jsou často nespokojeni s notebooky, které dostanou od svého zaměstnavatele a jejichž používání je svázáno omezujícími pravidly a nařízeními, která snižují produktivitu a potlačují kreativitu. Většina uživatelů proto obvykle střídá používání svých pracovních a osobních zařízení.
„Nastupující digitální generace urychluje změny, protože s sebou přináší kulturu nezávislosti, autonomie, odmítání autorit a zastaralých technologií, snahu vyniknout, kladný přístup ke změnám a nelineární myšlení (kreativitu, proniknutí do podstaty problému, rozpoznávání vzorů). Bude přebírat řízení, určovat si vlastní místo k výkonu práce a působit globálně. Bude si vybírat a vytvářet svoje vlastní média, přizpůsobovat si pracovní prostředí a provádět změny.“ (Gartner, 2018: Digitální generace dospívá a přebírá vládu nad světem)

Pronikání spotřebních produktů do firem

Mezi hlavní představitele spotřebních produktů, které doslova zaplavily firmy, patří iPhone. Stále více uživatelů požadovalo a nakonec také získalo od firmy povolení k jeho používání při práci. Mnohé organizace aktivně podporují širokou škálu spotřebitelských technologií – od zaměstnancem vlastněného notebooku až po software pro komunikaci v sociálních sítích.

Autor je regionálním marketingovým manažerem Citrix Systems pro východní Evropu.