Fungování na různých operačních systémech, přechod na nové Windows 8, pestrá škála koncových zařízení, nezřídka mobilních a často používaných jak ve firemním prostředí, tak pro osobní účely – to jsou jen některé z výzev, jimž čelí firemní CIO a na něž musí umět připravit svou IT infrastrukturu. Připočtěte trendy, jako jsou sociální sítě nebo instant messaging, a šéf IT má opravdu co dělat. Pokud však firma využívá cloud computing, jsou dnes již k dispozici řešení, které nabídnou flexibilní firemní pracovní prostor v cloudu pro mobilní pracovníky: ti se pak mohou připojit odkudkoliv za použití jakéhokoliv přístroje. De facto se tak dostáváme od správy přístrojů ke správě samotné uživatelské zkušenosti napříč různými zařízeními.

Základem je platforma, která jedinečným způsobem kombinuje principy identity, kontextu a pravidel do oddělených osobních a firemních pracovních prostředí, takže je možné konzistentně přistupovat k aplikacím a datům prostřednictvím jakéhokoliv osobního zařízení. Prostřednictvím centrální webové konzole pro správu mohou IT pracovníci přizpůsobit katalog služeb pro všechny aplikace a data společnosti. Klidně mohou zprovoznit Windows, Android, iOS, webové a SaaS aplikace v rámci jediného pracovního prostředí a poskytnout koncovým uživatelům samoobslužný přístup k aplikacím a datům odkudkoli. A nezapomeňme na to nejdůležitější, uživatelé mohou bezpečně přistupovat ke svým složkám a datům a sdílet je z jakéhokoliv přístroje.

Žádoucí je také zajištění mobilního přístupu k tradičním Windows desktopům kdykoliv a odkudkoliv. I to je možné a desktop s operačním systémem Windows tak lze poskytovat ve formě služby. Správci těží z výhod centralizované správy, zatímco uživatelé plesají nad zachováním jejich oblíbeného nastavení a pohodlnější obsluhou. Firma tak může v klidu hostovat třicet, ale třeba i pět set virtuálních desktopů – pružně a škálovatelně.

O úspěchu či pádu rozhodne koncový uživatel

Koncový uživatel cloudu je paradoxně poměrně specifický tím, že je definován jen velmi vágně. Takový uživatel může být zaměstnancem firmy, který přistupuje k pracovním nástrojům, klasickým spotřebitelem, který se chce podívat na svůj e-mail (např. na Google Mail), člověkem, který si ukládá data na služby typu DropBox, nebo třeba správcem veřejného cloudu využívaného širokou veřejností. Buď jak buď, je právě koncový uživatel tím, kdo rozhodne o úspěchu či pádu dané implementace cloudu, tím, kdo by měl být s cloudem spokojený.

Z výše zmíněného vyplývá jediné: poskytovatelé cloudových služeb musejí usilovat o dosažení co nejvyššího uživatelského komfortu, bleskové odezvy aplikací, maximální dostupnosti apod. Zážitek uživatelů z využívání cloudu přitom čeří často následující problémy vyplývající ze samotné povahy vzdáleného přístupu. Patří sem například zbytečně frekventovaná komunikace mezi serverem a klientem, neoptimalizovaná a neefektivní aplikační vrstva i to, že se při interakci přesouvají velké objemy dat, které jsou často redundantní. Následující kroky jsou proto na místě:

• Ujasněte si, proč vlastně cloud potřebujete. Je na místě udělat si naprosto jasno v tom, proč vlastně cloud computing zvažujete. Definujte své cíle, určete si priority, stanovte očekávání z hlediska kvality služeb (QoS) i SLA. Z toho pak můžete vycházet při volbě správného poskytovatele.
   
• Vyberte vhodného poskytovatele. Tento bod je opravdu stěžejní, proto je ideální oslovit hned několik poskytovatelů a toho „pravého“ vybrat dle celé řady kritérií. Ideální poskytovatel by měl být schopen splnit všechna vaše přání a kritéria, měl by být schopný, spolehlivý a mít za sebou portfolio úspěšných projektů, které potvrdí jeho důvěryhodnost. Vycházejte také z toho, co o daném poskytovateli říkají ostatní: jeho zákazníci (přímá výměna zkušeností i reference), odborná média i analytici. Od věci není ani podívat se na jeho sbírku certifikací a brát v potaz jeho velikost. Na lehkou váhu neberte ani úroveň komunikace a případné technické podpory. Nečekejte totiž, že vám jen pomůže s implementací a „někam“ zmizí. Naopak je velmi pravděpodobné, že s ním budete muset být v častém kontaktu.
   
• Zvažte a určete potenciální rizika. Následně se zamyslete, jak se s nimi vypořádáte vy či váš poskytovatel cloudových služeb. Pro případ kalamity připravte plány pro zajištění hladkého chodu také při nepředpokládaných událostech. Co budete dělat například, pokud vám vypadne připojení k internetu? Risk management je zde opravdu stěžejní.
   
• Ohlídejte si smlouvu a v ní obsažené formulace. Zní to banálně, jde přitom o stěžejní krok. Díky znalosti obsahu smlouvy víte, jaká jsou vaše práva a povinnosti, a nenecháte se opít rohlíkem. A ano, smlouvu schvalujete například i aktivací bezplatné schránky elektronické pošty typu Google Mail (otázkou je, zda víte, co je v ní napsané). Ještě důležitější je to však v případě placených služeb nebo pokud smlouvu podepisujete jako jednatel společnosti. Předem si proto interně definujte veškeré požadavky (například na pravidelné audity). K samotné formulaci a podpisu smlouvy pak přizvěte právního specialistu.
   
• Odběratel (ve spolupráci s poskytovatelem) musí plánovat a jednat strategicky z hlediska aplikačního rámce i toho, jak jej integruje do svého produkčního prostředí. To musí činit tak, aby maximalizoval výhody pro koncové uživatele. Potenciální benefity poskytování obchodně kritických aplikací a zdrojů pouze ve formě služeb se projeví pouze tehdy, dokáží-li je uživatelé snadno a efektivně spravovat a ovládat. Je třeba vypracovat plány pro přesun služeb do cloudu. Společnosti musejí zvážit také to, jak zajistit bezpečnost a zpřístupnit informace pouze povolaným, jak mohou spravovat různé úrovně oprávnění pro jednotlivé skupiny uživatelů, jak umožnit neustálou dostupnost informací, na jak dlouhou dobu chtějí podepsat smlouvu (dva roky může být málo, deset zase moc) a jak zařídit, aby tyto cloudové informace plynule navazovaly na systémy, na něž si uživatelé během minulých let zvykli. Rozhodně je třeba koncipovat smlouvu tak, aby byla pro odběratele dostatečně pružná.
   
• V rámci společnosti komunikujte. Pokud jako organizace plánujete přechod ke cloudovým službám, sdělte to svým zaměstnancům. Vysvětlete jim, jakým způsobem to ovlivní jejich práci a co mohou očekávat. Je jedno, že v reálu budou změny pro ně samé jen minimální, každý bude raději zasvěcen a mít přehled o tom, co se kolem něj děje.
   
• Sjednoťte správu cloudového prostředí. Dnes jsou k mání specializovaná řešení, která centralizují správu cloudových aplikací a zajišťují jejich bezpečné doručení ke koncovým uživatelům bez ohledu na to, jaké zařízení používají (mobil, tablet, notebook). Zaměstnanci a další uživatelé tak mohou přistupovat k potřebným informacím mnohem jednodušeji a z různých míst. Z hlediska uživatelského zážitku jde o výrazné zlepšení, které nabízí více svobody a možností a zlepšuje dostupnost informací. Toto řešení se hodí nejvíce pro globalizovaný mezinárodní trh a nadnárodní firmy, kde je potřeba vyšší míra pružnosti vzhledem k operacím probíhajícím napříč zeměkoulí a různými časovými pásmy.
   
• Rozšíření šířky pásma vyhrazené datovým přenosům (např. změnou technologie) mezi cloudem a uživateli pomůže zrychlit nabízené služby a řešení. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout kupříkladu technologii LTE, která nabízí výrazně vyšší šířku pásma než například mobilní HSPA. K tomu připočtěte další výhody, za všechny jmenujme třeba výrazně rychlejší odezvu.
   
• Optimalizace odezvy (latence) služeb tak, aby častá interakce mezi klientem i serverem netrpěla zbytečnými prodlevami. Toho lze dosáhnout například chytřejším směrováním internetového provozu tak, aby pakety absolvovaly co možná nejmenší vzdálenost. Jinými slovy, cílem je spouštět aplikace a služby z co nejbližší vzdálenosti od klienta (uživatele).
   
• Stálé sledování výkonu sítě a uživatelského zážitku následované případnou nápravou či adaptací na aktuální podmínky. Kvalitnější systémy pro správu a monitoring sítě nabízejí celou řadu výhod, dynamickým přesměrováním provozu počínaje, propracovaným systémem alarmů a upozornění konče. To vše pomůže v poskytování uživatelsky příjemnějších cloudových služeb.
   
• I na detailech záleží. Všichni jsme uživatelé a denně používáme internet. Proto víme, že i drobné nedostatky v návrhu webových stránek nás mohou postupem času otrávit až do té míry, že na daný web již nikdy v budoucnu nevkročíme. Analogicky je třeba pohlížet na využívání cloudu a zaměřit se na drobnosti, které uživatelům práci maximálně zpříjemní. Řeč je o záležitostech, jako je logicky rozvržené uživatelské prostředí, snaha o maximální personalizaci služby či vždy dostupná zákaznická podpora.

Michal Stachník
Autor působí jako country manager společnosti VMware pro Českou republiku a Slovensko.