Ačkoli se o tomto fenoménu hovoří v kuloárech již poměrně dlouho, mnozí stále nevědí, oč vlastně jde. Pojďme si to pro jistotu zrekapitulovat. Samotný „cloud“ bývá často používán pro označení celého internetu. Budeme-li se tedy držet jedné z nejrozšířenějších definic, je cloud computing sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí sítě (internetu). Proč by to mělo být tak významné? Vždyť služby byly přes internet poskytovány již dávno, řeknete si. Jistě, v tomto případě může ovšem jít o adekvátní náhradu celého datového centra.
Představte si následující situaci: Jste šéfem malé firmy, jejíž podnikání kvete a která nyní potřebuje významnou dodatečnou výpočetní kapacitu a nový software. Máte dvě možnosti. Buďto se vydat klasickou cestou, nakoupit veškeré potřebné železo a software, zaměstnat další lidi do svého IT oddělení, či případně rovnou vybudovat celé separátní datové centrum. To je však poměrně nákladné a pro menší společnosti i riskantní. Druhou možností je právě cloud se všemi jeho výhodami. Zkrátka se domluvíte s určitým poskytovatelem, který vám poskytne k dispozici část svého cloudu s kapacitou i softwarem, které jste potřebovali. Všechny výpočty a kalkulace budou probíhat on-line, data budou ukládána tamtéž. Z toho vyplývá, že k přístupu do tohoto cloudu i jeho využívání vystačíte s dosavadním hardwarem. To vše v podobě mnohdy levného měsíčního paušálu. Pro kterou variantu budete hlasovat?
Cloud computing se tedy dostává do středu pozornosti kdykoli zvažujeme to, co v IT vlastně zvažujeme pořád: rozšiřování kapacity (ať již výpočetní nebo úložného prostoru), přidání dodatečné funkcionality za běhu a bez dodatečných investic do nové infrastruktury, školení nového IT personálu nebo nákup a licencování nového softwaru. K tomu všemu vám může dopomoci právě cloud computing. Levněji, pružněji a bez zbytečných starostí.

Jaké výzvy můžete čekat?

Překážky pro přijetí cloud computingu podniky jsou pomalu překonávány a dnes se k němu obracejí i společnosti, které takové jednání dříve vylučovaly. Dříve bylo na cloud computing navíc pohlíženo jako na něco, co je relevantní pouze pro některé společnosti. Dnes se k němu však obrací všechny firmy.
Jaké, že jsou již zmiňované překážky, které se daří postupně překonávat? Jednou z nich jsou rozhodně obavy o bezpečnost. Ty byly doposud dokonce hlavní brzdou širšího přijetí cloud computingu. Mnohé podniky totiž měly problém s představou, že svá kritická data svěří některému z dodavatelů. Jejich zástupci se strachovali, že pokud se vzdají kontroly nad zabezpečením, padnou data do špatných rukou. To se však postupně mění. Poskytovatelé cloud computingu totiž umožňují nezávislým organizacím auditovat jejich bezpečnostní infrastrukturu, která tak musí vyhovovat oborovým standardům, jako je ISO.
Dalším bodem je pružnost celého modelu poskytování služeb, kapacity a softwaru. Cloud computing je firmám prodáván jako levnější a jednodušší způsob zvýšení objemu jejich služeb. Aby byl ale cloud computing skutečně rentabilní pro všechny, je třeba používat platební modely dle skutečné míry využívání poskytované infrastruktury cloudu. Jinými slovy, když se podnikání daří a služby jsou využívány hodně, podnik platí víc. Naopak, když je krize a prodává se málo, služby budou využívány méně a podle toho by měl vypadat také účet od poskytovatele cloudu. Podniky zkrátka potřebují mít možnost plynule měnit míru využívání pronajímaných kapacit a podle toho také platit. Právě tato oblast cloud computingu se nyní velmi rozvíjí.
Zapomenout nesmíme ani funkcionalitu, která je s přechodem ke službám cloudu do jisté míry ochromena. Pokud totiž firma přejde z in-house služeb ke cloud computingu, pravděpodobně tím vzniknou mezery ve funkcionalitě, které bude třeba zaplnit. Vysvětlení je nasnadě: poskytovatel cloudu může jen stěží anticipovat všechny eventuální potřeby potenciálních klientů. Přesto však je nutno říci, že i v této oblasti cloud computing pomalu dospívá, když poskytovatelé cloudu průběžně rozšiřují funkcionalitu a možnosti svých infrastruktur. Vyplývá to i z nedávného průzkumu. Navíc cloudová infrastruktura může být rozšířena mnohem snadněji.
Problematiku auditů již jsme načali o pár řádků výše. Jde o to, že poskytovatelé služeb cloudu zkrátka nemohou audit povolit každému. Když už nic jiného, zkompromitovali by tím vlastní zabezpečení. Audit však mohou provádět sami. Zvýší tím důvěru stávajících i budoucích zákazníků a ukážou, že jim na bezpečnosti dat jejich klientů vskutku záleží.
Výkon a dostupnost jsou dalšími nezanedbatelnými položkami. Zákazníci mají obavu, že jim poskytovatel nebude moci zaručit potřebnou výkonnostní úroveň jejich služeb. Budou kritické služby kdykoli dostupné a poběží tak rychle, jak mají? To je zásadní otázka. I v této oblasti se vše již významně posunulo. Řešením jsou poskytovatelé cloudu, kteří nabídnou více transparentnosti a výhodnější SLA smlouvy.

Klíčem pro přijetí cloudu je interoperabilita

Posledním problémem, na jehož řešení však intenzivně pracuje hned několik společností včetně lídra v oblasti virtualizace a cloud computingu VMware, je interoperabilita. VMware proto spolupracuje s celou řadou technologických podniků, s nimiž zformovala pracovní skupinu Open Cloud Standards Incubator, která funguje v rámci organizace DMTF (Distributed Management Task Force) s cílem dosáhnout takové úrovně interoperability, která by zákazníkům nabízela skutečnou možnost volby.
Skupina Open Cloud Standards Incubator se soustředí hlavně na zlepšení interoperability mezi různými platformami privátních, veřejných a hybridních cloudů. Vyvinula proto společné standardy (open cloud resource management standards) a pracovala na vývoji specifikací, které by umožnily portabilitu služeb cloudu a zajistily konzistenci řízení napříč podnikovými a cloud platformami.
Dnes se díky tomu cloud computing stává mainstreamem – nové produkty vznikají takřka na denní bázi a nejinak je tomu s ambiciózními start-upy. Mnohé firmy se mezitím přidaly k důležité práci v rámci DMTF a přispěly každá dle svých možností. Mezi nejdůležitější příspěvky lze řadit nejen specifikace VMware vCloud AP, ale také příspěvky od firem, jako jsou HP, Fujitsu nebo Telefónica. Skupina Open Cloud Standards Incubator rovněž vydala whitepaper (Interoperable Clouds Whitepaper), který specifikuje existující výzvy a potřebné standardy pro komunikaci mezi cloudy.
Jedním ze standardů, který přerostl v technologii klíčovou pro interoperabilitu cloudů, je Open Virtualization Format (OVF) organizace DMFT. Nejprve šlo o způsob balení virtuálních zařízení, který se však brzy stal interoperabilní cestou k definování a přenosu pracovní zátěže mezi cloudy, bez ohledu na to, zda jsou privátní, veřejné nebo hybridní. OVF se tak stalo uznávaným balicím formátem a je podporováno většinou existujících aplikačních rozhraní včetně velmi rozšířeného vCloud API od VMware.
Dalším důležitým prvkem v rozvoji cloud computingu je organizace Cloud Security Alliance. Ta se zaměřuje na definování tzv. best practises pro implementaci stávajících bezpečnostních standardů a technologií do platforem pro cloud computing. Na vývoji specifikací a programů pro standardizaci úložišť v cloudu zase pracuje organizace Storage Networking Industry Association (SNIA). Dokonce vznikl i portál Cloud-standards.org, kde jsou zaznamenávány všechny probíhající práce na standardizaci prostředí cloudu.

Jak je vidno, na rozvinutí plného potenciálu cloud computingu – fenoménu s mocí zcela změnit způsob poskytování informačních technologií – se usilovně pracuje. Brzká adopce přitom může pomoci se získáním kýžené konkurenční výhody. Nebo snad chcete se svou firmou zůstat pozadu?

Martin Štětka
Autor článku působí jako enterprise account manager ve společnosti VMware.