facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT řešení pro veřejný sektor a zdravotnictví , Cloud a virtualizace IT , Veřejný sektor a zdravotnictví

Ano či ne cloudu ve veřejné správě?



České Radiokomunikace, a.s.Proti rostoucímu trendu cloudových služeb v soukromém sektoru se staví situace ve veřejné správě. Té jakoby se cloudové služby zatím vyhýbaly. Existují výhody cloudového pojetí pro veřejnou správu, nebo se pouze hledá cesta, jak je správně využít?


Využití cloudu se nezávisle na úrovni služby rok od roku zvyšuje, současné zákazníky cloudových poskytovatelů tvoří především soukromý sektor. Naopak využití cloudových služeb veřejným sektorem spíše vázne, resp. rozhodně neodpovídá vývoji v sektoru soukromém. Přitom by se mohlo zdát, že výhody cloudu budou nezávislé na sektoru, jde přece zejména o IT, jeho dostupnost a flexibilitu. Přesto to vypadá, že výhody podstatně více adresují právě soukromou sféru.

Projekty jako samostatné konzervativní celky

Veřejný sektor je výrazně ovlivněn několika faktory, které se na využívání cloudu podepisují. Je třeba vnímat, že veškeré projekty jsou uvažovány jako samostatné celky a zadavatel nemá vlastní prostředí či odborníky na využití IT prostředí. Každý projekt definuje své požadavky různě a samostatně a nevznikají tak požadavky na sjednocování či rozšíření existujících projektů. Současně s tím jsou projekty poměrně přesně časově ohraničeny, což vede k výstavbě on-premise IT řešení pro daný projekt. Potřeba požadavky v průběhu flexibilně měnit vzniká z nutnosti a je řešena složitým procesem s ohledem na pravidelné a poměrně pevné plánování prostředků. Flexibilita řešení pak nepředstavuje zajímavou výhodu.

Ruku v ruce s hodnocením projektů jako jednotlivých celků stojí také vnucená konzervativnost. Vytvořené on-premise řešení svoji hodnotu zúročuje s prodlužujícím se časem provozu a izolace projektu je dovoluje zachovat relativně stabilní. Další prodloužení provozu prostředí dává jistou výhodu původnímu provozovateli, a protože nejsou projekty spojovány, nevyžaduje ani změny v již vystavěném prostředí.

Část velmi podstatných výhod cloudových služeb se tedy ve veřejném sektoru uplatní jen málokdy. Velkou změnou by mohla být snaha projekty z hlediska IT infrastruktury spojovat a vytvářet tak větší homogenní celky. Taková snaha je ostatně patrná u řady menších institucí. Můžeme se jen domnívat, zda takové kroky souvisí se schopností přehlédnout všechny relevantní projekty a získat ucelený obraz situace.

Ač tedy veřejná správa cloudu nepřeje, neznamená to, že by se měla cloudovým službám vyhýbat. Nakonec nepřejícnost vychází více ze současných principů, které je možné změnit – ať již zmíněným spojováním projektů či jejich prostředí, zkrácením délky uzavíraných kontraktů či pevnějším dohledem nad mantinely projektů, tak aby každý z nich nebyl nový unikát.

Centrální státní cloud?

V nedávné době vyšla na světlo myšlenka na vytvoření centrálního IT prostředí pro veřejný sektor. Jistě, že tato myšlenka je pozitivní právě v duchu sjednocování infrastruktury a jejich projektů. A právě to považuji za neodmyslitelné plus. Existují však i obavy: jaká bude motivace danou infrastrukturu rozvíjet a udržovat v technologicky vyspělém stavu, když z charakteru spolupráce jde o nekomerční spolupráci? Kdo bude odpovědný za způsob rozvoje a jeho ekonomiku, pokud ve své pozici získá v podstatě monopol? Je důležité, aby docházelo k vyhodnocování i technických a provozních vlastností a nebylo vše postaveno na jediném ekonomickém ukazateli.

Jen je nechte, ať se perou

Využitelnost cloudu pro veřejný sektor nestojí a nepadá na konzervatismu a práci s projekty, tak jak se většinou dějí. Cloudová prostředí se dále vyvíjí a posouvají nejen své možnosti, ale i ekonomiku, ostatně od počátku tvoří konkurenci právě on-premise řešením. Dříve zmiňovaná nevýhoda v podobě bezpečnosti dat již dnes vzala za své. Rozšíření cloudových služeb o šifrování či zavedení zálohování jako naprostého standardu dává body právě cloudu. Podobně i virtualizace sítí, moderní pojetí firewallů nové generace, jež jsou často virtualizovány a distribuovány pro zajištění vysoké dostupnosti, jsou opět argumenty spíše pro cloudové služby. Protože nemůžeme očekávat změnu zákona o výběrových řízeních, samotný systém se pravděpodobně nezmění, nebo jen málo. Nadále tak proti sobě budou stát cloudová, on-premise anebo v budoucnu i nějaké centrální řešení. Se zvyšujícími se požadavky na bezpečnost, která je ve veřejné správě velmi kritickým tématem, bude pro cloudy stále snazší konkurovat on-premise řešením a bude to tak i správně. Pokud mezi nimi bude existovat konkurenční tlak, bude důvod k dalšímu rozvoji, ač některé z výhod zůstanou nevyužité.

Marek Erneker, České Radiokomunikace, a.s. Marek Erneker
Autor článku je produktovým manažerem cloudů ve společnosti České Radiokomunikace, a.s.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.