Jak to tedy dnes s vývojem je? Na straně jedné nikdy nebylo pro firmy a běžné uživatele jednodušší vstoupit do digitálního světa. Na straně druhé se však neustále zvyšují nároky na kvalitu a expertizu vývojářů. Nejde totiž pouze o to, psát kód kvalitně, ale do popředí se stále více dere rychlost a schopnost fungovat v týmu. Nikdo totiž nepracuje na vlastní pěst, a je proto třeba tvořit sehrané týmy, které z dohledu neztrácí představu o kýženém výsledku. Ve světě IT se na tuto problematiku soustředí nové odvětví pod zkratkou DX (vývojářská zkušenost) a přináší praktiky a principy pro lepší týmy i jejich produkty.

Rychlý růst nemusí znamenat chaos

Přístup k vývoji značně závisí na velikosti firmy a jejích potřebách. Například takový startup začne vyvíjet od nuly inovativní produkt a ideálně jej rychle otestuje na reálných uživatelích. A protože uživatele obvykle neuspokojí polotovar bez ingrediencí, ostatní nástroje a služby obvykle outsourcuje u třetích stran. Tlak na rychlost však nedává velký prostor pro kvalitu, a tak se můžeme i u etablovaných firem setkat s monolitickými bloky kódu, historickým dědictvím, na které se pro jeho složitost již bojí kdokoli sáhnout. Samotná technologie pak rychleji zastará a zvyšují se i náklady na údržbu stále komplikovanějšího systému.

Jak tomuto stavu předejít? Řadě neduhů se dá zabránit již během vývoje, a to především revizí kódu, optimalizací dotazů, automatizací a testingem. Tým by měl být v tu správnou chvíli perfektně sladěný, udržovat produkt i dokumentaci v dobré kondici, dbát na dodržování retrospektivy a transparentní komunikaci. Zásadní roli hraje i kvalitní IT architektura, díky které systém časem nepřeroste v nezvladatelný kolos. Rychlý růst zkrátka neznamená chaos, naopak dodržováním vyzkoušených praktik lze dojít k cíli přímo, s optimálními náklady a minimální nutností napravovat hříchy z minulosti.

Lidský faktor hraje prim

Klíč je jako vždy v lidech a jejich nastavení. Spolupráce v týmech je dnes na dobré úrovni, výzva leží spíše v základech, na kterých je postavena celá firemní kultura. A ta nestojí na neomezené dovolené, kantýně v přízemí či dotované multisportce. Řeší i praktičtější věci. Ve správně nastavené kultuře začne tým lépe fungovat díky retrospektivám, transparentní komunikaci, celofiremních setkáních či správnému rozdělení rolí a zastupitelnosti. Tedy zajišťuje, aby lidé rozuměli, proč, co a jak dělají, potažmo firmou a produktem doslova žili. A tím byli i spokojenější a přinášeli přidanou hodnotu. Zejména ze začátku ale firma logicky hraje na výsledky a tyto zdánlivě nedůležité věci jdou stranou. To se může v budoucnu odrážet nejen v horší pověsti firmy v komunitě vývojářů či v odlivu talentů, ale především v nákladech a motivaci lidí technologický dluh odbourávat.

A právě o talenty jde. Na počátku své kariéry se vývojář často soustředí jen na to, aby splnil úkol, často k tomu mívá zpoždění. Čím je seniornější, tím se více rozhlíží, chce efektivně odvádět práci, ale také přinášet inspiraci, nápady, inovace a hodnotu. Víc se mu do toho logicky chce ve firmě, kde je spokojen a práce mu jde dobře od ruky. Chce se mu zlepšovat její prostředí a redukovat nevyhnutelně vznikající technologický dluh. Chce sdílet znalosti a inspirovat ostat­ní. A držet se osvědčených postupů, které mají svůj důvod. Právě díky komunitě se společným zápalem vznikají skvěle zdokumentované postupy, díky nimž lze řešit problémy či jim dokonce předcházet. Až budete někdy nového vývojáře do týmu nabírat, ujistěte se, že tyto principy chápe. Jedině tak společně standardizujeme celé IT odvětví a budeme tvořit kvalitní produkty postavené na vyladěném kódu. Ať už to bude s microservices, nebo hezky pěkně od píky.

Prokop Simek Autor článku je CEO společnosti DX Heroes.